Všechny
Recepty
Stravování
Zdraví
Cvičení
Všeobecné
Hubnutí
Fitshaker podcasty
Proměny
Seberozvoj a motivace
Pro fit maminky
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!
Těhotenství

Dovolme si vykročit mimo zónu komfortu

zóna komfortu

Všechno, co je nám PŘÍJEMné, dokážeme ve svých životech PŘIJÍMAT úplně snadno a bez problémů. Uvaříme si, co nám chutná, jdeme na návštěvu tam, kde jsme vítaní, k lidem, které máme rádi, se kterými trávíme svůj čas úplně odevzdaně, čteme svůj oblíbený časopis a nikdo nás k tomu nemusí nutit, ve svém volném dnu si zajdeme na výlet k jezeru, nikdo nás o to nemusí žádat, dopravíme se autem, kam jen chceme, pustíme si svoji oblíbenou píseň... Bez nátlaku, s radostí, někdy až automaticky. Tomu, co lahodí našim smyslům, v té naší dennodenní řece života plaveme vstříc. To všechno vyhledáváme a s radostí vykonáváme, jako by to k nám patřilo, až se zapomínáme zamýšlet, jestli doopravdy.

O předsevzetích

Na světě existuje asi jen výjimečně málo lidí, kterým se dosud nedonesl do uší pojem „novoroční předsevzetí“, nebo jakékoliv jiné předsevzetí, které znamená změnu v životě. Už samotné slovo nám napovídá, že takovou změnu by nebylo možné zrealizovat bez dvou potřebných faktorů:

  • naší iniciativy
  • a odhodlání vykonat ji.
zmenit zivot

Nebudu tu psát o tom, proč a jaká předsevzetí si máme, nebo nemáme dávat, toho jsme se už naposlouchali a načetli dost. Trochu víc mě zajímá nastavení mysli, s čímž úzce souvisí jakési známé neznámé společenské vědomí (nazývané i kolektivní), které je třeba víc a víc zachytávat ve vlastních životech. Je to něco, co nás ovlivňuje mnohem víc, než si myslíme. Něco, co nevnímáme, a přitom je to v nás vepsané.

  • V stručnosti – odráží společenské názory, společenské vnímání světa, které se u velké masy lidí shoduje, a dokázalo si během let podmanit mysli celých národů.
  • Ještě víc polopatě – desítky, dokonce i stovky let zpátky se o nějakém problému řeklo, že se má řešit určitým způsobem, že je to tak správně (řekněme, že se nějaké řešení osvědčilo nebo že nastaly jisté okolnosti, proč to vyžadovalo konkrétní řešení), tak se to vrylo do vědomí lidí a tak se to „traduje“ už mnoho generací, čímž se děje to, že my už dávno neumíme zdůvodnit, proč v určitých situacích jednáme, jak jednáme, proč jsme zaujali postoj, jaký jsme zaujali, apod.

Příklad z reality

Měsíčně, možná i týdně chodíme na nákupy potravin do supermarketů, abychom zaplnili spíž a lednici, možná i sklep a garáž, abychom měli dostatek základních surovin. Často i víc, než jsme schopni za měsíc spotřebovat, protože máme pocit, že když náhodou dojde rýže, mouka nebo mléko, už nebude možnost ji koupit, něco se stane a my umřeme hlady. Při pohledu na vymetenou lednici nás jímá nervozita i přesto, že víme, že si v dnešní době můžeme jídlo kdykoliv zajistit. Tento pocit nedostatku pramení z období válek, které nemusím nijak zvlášť rozebírat. Všichni dobře víme, jak to bylo těžké a kruté období, a lidé se zásobami jídla by přežili s větší pravděpodobností. A i přestože naše generace nic podobného nezažila, ať chceme, nebo ne, myšlení předků je stále hluboko v nás. Psychologové už mnoho let pracují s kolektivním vědomím, dokážou odhadnout, co vyvolá nějaká situace, jak na ni populace zareaguje, jaké události nastanou po ní, co vyvolá a podobně. Ani vy si neumíte představit, jak jsme my lidé čitelní a předvídatelní, naše jednání, naše reakce... Mnoho věcí píše i autorka Doris Lessing ve své knize Vězení, ve kterých jsme se rozhodli žít (Prisons We Choose to Live Inside) nebo Pavol Baričák ve svých Slabikářích štěstí (Šlabikár šťastia) a samozřejmě další autoři.

zdravy nakup

Prý to nemá nic společného s bájnými předsevzetími nebo se záměrem, který sis pro sebe na letošní rok určila?

Zkus si dát fiktivní úkol

4. 3. uděláš první krok k tomu, abys přestala kouřit, začneš míň utrácet za boty, začneš číst knížky, začneš se víc věnovat svojí rodině... Jaké myšlenky, pocity tebou prošly jako první?

Tak řeknu první předpokládanou reakci – „4. 3.? Proč ne 1. 1., nebo aspoň od prvního dne v měsíci? Hm, kdyby to bylo aspoň pondělí...“ Nemáme jedničku tak trochu vrytou společenským smýšlením jako číslo, kterým všechno začíná?

Jednička jako začátek něčeho úspěšného? Číslo, které značí vítězství, úspěch a dokonalosti? Kromě toho, pondělí je také první, znamená pro nás nový týden, tedy příchod něčeho nového a jakýsi start. Je to v nás zakořeněné už stovky let. Skončí starý rok, je čas začít něco nového, ukončíme jednu etapu života, začínáme novou. Někteří lidé čekají už od srpna na oslavu nového roku, jen aby si mohli dát nové předsevzetí, aby mohli dát svému životu nový směr.

Ano, je úžasné začít něco nového, ale kdybychom si upřímně odpověděli, proč jsme to všechno půl roku odkládali, tak budeme čelit svojí vlastní pohodlnosti, lenosti a výmluvám a možná i pravdě o tom, že jsme si chtěli přidat nový zvyk, protože jsme ho od někoho odkoukali (vždyť na Nový rok je to tak příznačné), přitom pro nás není ničím atraktivní ani přínosný.

A to všechno je úplně v pořádku. 😊 Jen zkus víc vnímat sebe a všechno, co nás ovlivňuje. Pouč se ze starých vzorců, a co je hlavní? Nelži si!

Ta, která si tě bude vždycky hýčkat, je ZÓNA KOMFORTU, která tě objímá jako matka svoje děťátko. Hovíš si v její náruči a přijímáš svá vlastní mylná přesvědčení, že se nepotřebuješ ohlížet za její hranice, že vidíš dostatečně daleko. Když máš udělat krok navíc, letí ti hlavou verdikt, že to odložíš až o pár týdnů nebo měsíců. A přitom se v té měkoučké peřince často nervózně vrtíš bez hlubšího zamyšlení nad tím, co se to s tebou děje, proč jsi občas tak nespokojená. Někde z hlubin monotónního zvuku, který vydává ukolébavka, do níž jsi smysly ponořená, k tobě přichází hlas, který chce, aby se děly změny. Ale ty jsi dál hluchá a radši si začneš pískat, aby pochopil, že ho ignoruješ.

Asi to bude hodně otřepané, ale co kdyby ses zaposlouchala? Víš, že ti tvoje tělo i intuice přináší do života signály, které chtějí být zachyceny, když po něčem začneš vnitřně prahnout?

Samozřejmě, že se bude tvoje ego zuby nehty bránit a bude křičet všechny ty dávno předepsané výmluvy. Vždyť ono přece ví, co je pro tebe dobré, bla bla bla... Když po něčem toužíš, chceš do zaběhnutého stereotypu vnést nový vzduch, ber vážně už první nápady, odhodlání, pohnutky, chtění, kterým zasadíš nové semínko. Jestli mu dáš možnost vyrůst, je na tobě. Je jedno, jestli je středa, pátek, srpen, listopad, půlnoc, poledne...

chci zmenit zivot

2 důvody, proč nám předsevzetí nevydrží

Lidi často leká vykročit novým směrem, začít s něčím novým, nebo naopak opustit staré návyky. Většinou to však zůstane zapadlé v diáři, ve vybarveném srdíčku, podtržené dvěma přísnými linkami, z nichž vybledne barva dřív, než člověk otevře založenou stránku, do níž se plánoval měsíce aspoň kouknout.

Já vidím dva důvody.

1. Chybí nám chuť překročit zónu pohodlí a namočit si nohy v studených vodách diskomfortu

Vždyť každá změna s sebou nese kus vynaložené energie, často i nepříjemných situací, přizpůsobování se nové osobní revoluci v životě, ale my jsme už tak dokonale zvyklí na to laskavé pohodlíčko, „nevinný“ zažitý stereotyp a zvyky, nad kterými nemusíme moc přemýšlet.

Ale zeptejte se šťastného vědomého člověka, proč je šťastný. Odpoví, že ve svém životě něco změnil. Pravděpodobně se mu stalo, že byl kdysi i na dně, ale vnitřně narostl díky překážkám, které dokázal přijmout, udělit jim vyšší hodnost jménem LEKCE, udělat pár kroků třeba i do neznáma, do kterých se mu vůbec nechtělo, ale našel odhodlání, protože CHTĚL, a dnes je jeho komfortní zóna značně rozšířená. A to je přesně to, co potřebujeme udělat.

radikální změna života

2. Zbrkle se vrháme do velkých cílů a rozkazujeme si

MUSÍM začít cvičit. MUSÍM přestat kouřit. MUSÍM si už koupit nové auto.

Myslíme si, že když s něčím rázně začneme, nebo přestaneme, hned nastanou změny, život se zlepší a my vítězoslavně přetrhneme cílovou pásku. Jestli je tvůj úmysl trochu těžším oříškem, nejdřív si k němu urči cestu po krocích. Tvůj mozek přece jasně vnímá, že jde o něco, co vyžaduje trochu víc úsilí, vůle, potu nebo trpělivosti, proto ti bude vysílat signály, jak z toho vybruslit.

Když k tomu ještě přidáš mockrát vyslovené rozkazy a negativně znějící slova, jako např. že MUSÍŠ toto a tamto, že to jinak NEjde, že to takhle dál NEpůjde nebo že se ti NEchce, tak se NEdiv, že se to za celý rok skutečně NEdá zrealizovat a že ti prvotní plán ani NEvyjde, protože ti už ani NEpřijde na rozum, co jsi to vlastně před pár týdny chtěla změnit.

Vždyť jakou žádost vyšleš někam tam nahoru, taková odezva k tobě přijde. Jestli ses rozhodla, že něco NEjde, tak i to bude splněno. Všechno jde změnit vlastním nastavením.

Zapamatuj si: ty přece nic NEMUSÍŠ, jen MŮŽEŠ, a upřímně si odpověz, jestli i CHCEŠ.

Nemusíš si určovat novoroční předsevzetí. Určuj ve svém životě změny, buď změnou, žij změnu. Kdykoliv. Udělat krok jiným směrem, než dělají ostatní, není rebelie, je to žití svého vlastního JÁ, dovolení si projevit svoji originalitu a nekráčet se stádem. I tak se rodí nové vědomí. 😊
jak změnit život k lepšímu

Malá pomůcka

Sedni si do pohodlného křesla, zavři oči a párkrát se zhluboka nadechni. Potom si začni pod svými víčky představovat vlastní vytvořený film, jako by se právě přehrával na projektoru. Všímej si, jakými kroky postupuješ ke svému cíli, čím procházíš. Snaž se to vidět tak, jak si to přeješ, jako bys to opravdu zažívala v realitě. Snaž se vidět přesný plán cesty, až dokud nepřijde závěr filmu, kde se tvůj záměr naplní.

Čehokoliv jsi ve své představě dosáhla, vnímej, co cítíš. Je to radost, nadšení, zadostiučinění, hrdost? Raduj se z toho. Z čisté radosti přijde elán, se kterým se hravě pustíš do prvních skutečných kroků.

Vždyť kolikrát už se osvědčila stará moudrá věta: „Malými kroky k velkým cílům“?

Ale víš co? Radši si to ověř sama, vždyť i tady jde o moudrost kolektivního vědomí. 😊 Jakkoliv ke změně dojdeš, je to jen na tobě, stačí VYKROČIT!

jak změnit život od základu

Můj tip

Skvělé knížky, v nichž je více probraná komfortní zóna, naše záměry a realita, v jaké chceme žít, jsou Ovlivňování reality od Vadima Zelanda, už i jako audioknihy na YouTube.

Jestli chceš změnit svoje pohybové návyky, začni ještě dnes. Můžeš navštívit i naše online fitko, kde si můžeš vybrat program, který ti bude vyhovovat, a pracovat na svojí vysněné postavě:

cvičení doma
Fotka autora
Lucia Blahová
Redaktorka ve Fitshakeru

Jmenuju se Lucka. Jsem žena, která je neustále na cestě. Myslím na té svojí, na které se dennodenně rozvíjím, rostu, učím, protože beru život jako nádhernou cestu a všechny lidi, které potkávám, jako své učitele nebo vlastní zrcadla, která mi často ukazují právě to, co nechci vidět. A tak se hlavně učím pozorovat sebe i všechno kolem bez posuzování a jsem pozornou žákyní života. Momentálně jsem v plném nasazení v roli „maminky na mateřské“ a tuto dovolenou si i patřičně užívám s dcerkou Elisou, která je pro mě středem vesmíru. Miluju přírodu, její cykličnost a neustálé změny. Doma se věnuju už delší dobu józe a meditacím, což je pro mě nejdokonalejší spojení těla a duše. K tomu všemu patří i zdravý životní styl, který jsem po letech dokázala uchopit pomocí naslouchání potřebám vlastního těla. Zbožňuju vlastní intuitivní vaření, bez receptů, podkladů, jen tak z lásky. Součástí kuchyně se nám stalo i moje kváskování, v němž se stále učím něčemu novému. Mým celoživotním záměrem je vědomý život, takové to známé ohrané klišé – TADY a TEĎ. Mám ráda obyčejné věci, protože ty jsou vždy výjimečné. Myslím si, že nic a nikdo není dokonalý. Ale jestli něco opravdu je, tak potom je to pro mě úplně všechno. :-)

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.