Možná jste si při pohledu z boku do zrcadla všimli, že přechod mezi krkem a horní částí zad je výraznější, zaoblenější nebo jakoby vystouplý.
Na internetu se pro něj často používá označení „vdovský hrb“ a spolu s ním přichází spousta rad, jak se ho zbavit – narovnat se, zasunout bradu, uvolnit trapézy nebo každý den opakovat několik „zázračných“ cviků.
Někdy jde především o kombinaci výraznější hrudní kyfózy a předsunutého držení hlavy, jindy mohou být přítomny strukturální změny páteře, začínající osteoporóza a úbytek kostní hmoty u žen v období perimenopauzy či menopauzy nebo větší množství tukové tkáně v této oblasti.
A právě proto neexistuje jediný univerzální cvik, kterým bychom ho dokázali „napravit“.
Naše páteř nemá být rovná
Začněme úplným základem. Když se na člověka podíváme z boku, páteř přirozeně vytváří několik zakřivení. V krční oblasti máme lordózu, v hrudní kyfózu a v bederní opět lordózu. Zaoblení horní části zad je tedy normální. Pokud je hrudní kyfóza výraznější, mluvíme o hyperkyfóze. Pokud se k ní přidá hlava posunutá více dopředu, přechod mezi krční a hrudní páteří může být na pohled ještě nápadnější.
Postura není jedna „správná“ poloha, kterou bychom měli najít a následně v ní celý den setrvat. Naše tělo je stavěné na pohyb a přirozeně během dne střídá spoustu poloh. Mnohem důležitější než neustále kontrolovat, zda sedíme dokonale rovně, je pravidelně měnit polohy, hýbat se a budovat dostatečnou svalovou kapacitu.
Vždyť i ta nejkrásnější vzpřímená poloha začne být po několika hodinách bez pohybu nepříjemná.
A co přechod mezi krkem a hrudníkem?
Právě tady se dostáváme k zajímavé oblasti – cervikotorakálnímu, tedy C/Th přechodu. Jde přibližně o místo mezi posledními krčními a prvními hrudními obratli. Je to přirozený přechod mezi velmi pohyblivou krční páteří a tužší hrudní páteří. Poslední krční obratel C7 má navíc často výraznější trnový výběžek, který si můžeme nahmatat jako tvrdší „kuličku“ ve spodní části krku.
Pokud máme výraznější hrudní kyfózu a hlava se nachází více vpředu, může být tato oblast opticky ještě výraznější. Možná jste ale slyšeli i vysvětlení, že „vdovský hrb vznikne proto, že se C7 zablokuje“. Tak jednoduché to není.
Nemáme kvalitní důkazy, že by fixace jednoho segmentu C/Th přechodu způsobovala vznik samotného hrbu. Spíše se na krční a hrudní páteř díváme jako na propojený systém. Postavení hlavy, hrudní kyfóza, pohyblivost jednotlivých oblastí a svalová kapacita se mohou navzájem ovlivňovat.
Někdy ale vůbec nejde o páteř
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Vystudovala jsem magisterský obor fyzioterapie na UCM v Trnavě a základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM). Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu je možné efektivně řešit, přičemž klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se specializuji na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii (terapii vnitřních orgánů) a pooperační stavy v oblasti břišní stěny. Významnou část mé expertízy tvoří specializovaná fyzioterapie pro ženy. Pomáhám pacientkám s diagnózou rakoviny prsu, ženám po preventivní mastektomii a také ženám trpícím endometriózou. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacientky cítí bezpečně, vyslyšené a respektované. Své vzdělání si neustále rozšiřuji absolvováním odborných kurzů a certifikací: Fyzioterapie u žen s karcinomem prsu (Špecializovaná nemocnica sv. Svorada Zobor) Pohybová terapie při karcinomu prsu (Pink Ribbon) Viscerální manipulace: břišní dutina (The Barral Institute) Viscerovertebrální vztahy a jejich využití v klinické praxi (PhDr. Petr Bitnar) Diferenciální diagnostika a terapie stability bederní páteře a pánve (Mgr. Peter Obžera) Diagnostika a terapie funkčních poruch hybného systému Kineziotaping (Reha-In) BPP (Bazální programy a podprogramy) – koncept podle Čápové (Jarmila Čápová) SM Systém 1A, 1B, 1C, 1D (MUDr. Richard Smíšek)