Blog

Migréna. Slovo, které zná mnoho lidí na vlastní kůži. Nejde však jen o „obyčejnou bolest hlavy“. Je to komplexní neurologické onemocnění, které dokáže pořádně narušit kvalitu života – od práce, přes sport až po běžné fungování doma.

Jako fyzioterapeutka se s migrénami setkávám u svých pacientů poměrně často. A ačkoli se tradičně léčí hlavně léky, stále více studií ukazuje, že i fyzioterapie a úprava životního stylu mohou být důležitou součástí managementu tohoto onemocnění.

Migréna je neurologické onemocnění charakterizované opakovanými záchvaty bolesti hlavy. Často je jednostranná, pulzující, zhoršuje se pohybem a bývá provázena nevolností, zvracením či citlivostí na světlo a zvuk.

Rozlišujeme několik typů migrény:

• Migréna bez aury – nejčastější forma.
• Migréna s aurou – před bolestí hlavy se objevují poruchy vidění (záblesky, cikcaky) či brnění.
• Chronická migréna – bolest hlavy 15 a více dní v měsíci.
• Vestibulární migréna – spojená se závratěmi a problémy s rovnováhou.

Migréna představuje stav přecitlivělosti a dysregulace v centrálním nervovém systému. Zahrnuje složité dysfunkce v mnoha mozkových oblastech a systémech, přičemž k různorodým symptomům, jako jsou bolest či senzorická citlivost, přispívá vzájemné působení hypotalamu, mozečku, trigeminálního systému a jiných nervových okruhů.

• Hypotalamus – mozková oblast, která se považuje za „spouštěč migrény“. Už hodiny před samotnou bolestí může způsobovat únavu, zívání či chutě na sladké.
• Trigeminální systém – nerv, který přenáší pocity z obličeje a hlavy, je při migréně přecitlivělý a vytváří typickou pulzující bolest.
• Mozeček a vestibulární systém – mohou stát za závratěmi, nevolností či poruchou rovnováhy.

Migréna probíhá ve fázích: od prodromu (únava, změny nálady, chutě), přes auru (pokud je přítomna), následně záchvat bolesti hlavy, až po postdromální fázi, kdy člověk cítí vyčerpání a „mozkovou mlhu“.

To, že pacient cítí bolest v oblasti krku a hlavy, ještě nemusí znamenat, že má migrénu. V praxi je nesmírně důležité, abychom věděli rozlišit, zda se skutečně jedná o bolesti hlavy způsobené migrénou. V praxi je důležité, abychom si tyto bolesti nezaměnili s:

• Cervikogenní bolestí hlavy: vzniká z problémů krční páteře – typicky se vyvolá nebo zhorší určitým pohybem hlavy (např. záklon, rotace).
• Tenzi bolestí hlavy: je sice spojena s napětím svalů, ale jde o samostatný typ primární bolesti hlavy, která nevzniká ze svalového napětí, ale spíše ho způsobuje.

Fyzioterapeut proto při vyšetření pozorně sleduje, zda konkrétní pohyby provokují typickou bolest, nebo zda jde spíše o příznaky migrény. Je to velmi důležité, protože každá bolest vzniká z odlišných důvodů (rozdílný patomechanismus) a vyžaduje jiný přístup. Aby se bolest hlavy klasifikovala jako migréna, musí být splněna určitá klinická kritéria, která jsou stanovena v mezinárodních klasifikačních systémech a pomáhají ji odlišit od jiných typů bolestí hlavy. Mezi tato kritéria patří:

• historie minimálně pěti záchvatů bolesti hlavy splňujících kritéria,
• záchvaty bolesti hlavy trvající 4 až 72 hodin (neléčené nebo neúspěšně léčené),
• bolest hlavy má alespoň dvě z následujících čtyř charakteristik:

1. jednostranná lokalizace,
2. pulzující kvalita,
3. střední až silná intenzita bolesti,
4. zhoršení fyzickou aktivitou nebo vyhýbání se jí (např. chůze, stoupání po schodech),

• během bolesti hlavy je přítomen alespoň jeden z následujících projevů:

1. nevolnost a/nebo zvracení,
2. fotofobie (citlivost na světlo) a fonofobie (citlivost na zvuk).

Migréna není jen „problém v krku“, ale výzkumy ukazují, že až 90 % pacientů s migrénou má i určité muskuloskeletální dysfunkce – omezenou pohyblivost krční páteře, zvýšené napětí svalů, spouštěcí body nebo problémy s držením těla. Tyto faktory sice nejsou hlavní příčinou migrény, ale mohou zhoršovat její průběh a četnost záchvatů.

Fyzioterapie a manuální terapie se ukázaly jako účinné při léčbě bolestí hlavy. Je však nezbytné pochopit jejich roli v širším kontextu managementu migrény. Ačkoli fyzioterapie nemusí poskytnout vyléčení migrén, určitě může přispět ke zmírnění souvisejících symptomů a zlepšení výsledků pro pacienta.

Je důležité si uvědomit, že migrény nejsou výlučně problémem krku, a proto nelze očekávat, že samotná fyzioterapie je vyřeší. Pacienti musí být o tomto omezení poučeni, aby si nastavili realistická očekávání. Efektivní akutní management bolesti, jako je použití triptanů nebo jiných léků, zůstává pro pacienty s migrénou klíčový.

Pro fyzioterapeuty by se měl důraz klást na léčbu existujících muskuloskeletálních dysfunkcí, zejména v krku. Výzkum naznačuje, že jedinci s problémy s krkem často zažívají vyšší frekvenci migrenózních záchvatů a větší invaliditu. Řešením těchto dysfunkcí mohou fyzioterapeuti pomoci minimalizovat dodatečnou nocicepci, která by mohla zhoršit kvalitu života.

Nedávné studie ukázaly slibné výsledky týkající se vlivu fyzioterapeutických intervencí:

Zapojení se do aerobního cvičení (cvičení ve střední intenzitě) je pro trpící migrénou prospěšné, i když účinky jsou mírné. Je důležité poučit pacienty o načasování cvičení, poradit jim, aby se vyhýbali fyzické aktivitě během 48 hodin před nástupem migrenózního záchvatu, přičemž je třeba je povzbuzovat k pravidelné aerobní aktivitě během bezpříznakových období. Výzkum naznačuje, že cvičení vyšší intenzity poskytuje lepší výsledky než cvičení střední intenzity. Pravidelné cvičení (správně a individuálně nastavené) pomáhá snížit frekvenci, ale i intenzitu migrén.

Zařazení relaxačních strategií/technik do denní rutiny může být užitečné. Aktivity vnímané jako relaxační – procházky v přírodě, trávení kvalitního času s blízkými, nebo jednoduše chvíle odpočinku – mohou významně ovlivnit úroveň stresu a celkovou pohodu. V praxi také doporučujeme dechové techniky, které mohou napomáhat regulaci nervového systému.

Migréna je komplexní onemocnění, které nepostihuje jen hlavu, ale často zasahuje i svaly, nervový systém a celkovou kvalitu života. Fyzioterapie zde sehrává významnou roli – od uvolnění napjatých svalů, přes posilování oslabených struktur až po doporučení na pohyb a relaxační techniky. Není to univerzální řešení, ale může výrazně pomoci při zmírnění potíží a zlepšení každodenního fungování. Klíčem je vždy individuální posouzení, aby se zvolil přístup přesně podle potřeb konkrétního pacienta.