V předchozím článku jsme si řekli, že koleno je často jen „obětním beránkem“ problémů, které vznikají výše – v kyčli nebo níže – v kotníku. Když však začne bolet, ve většině případů jde o přetížení tkání, jejichž úkolem je přenášet sílu a stabilizovat celý kloub. Některé z nich o sobě umí dát vědět tak výrazně, že už druhý den po tréninku se ti nechce sejít ani ze schodů.
Skokanské koleno – když šlacha nestíhá
O patelární šlaše jsme si už něco řekli v předchozím blogu, ale pojďme se do této problematiky ponořit ještě hlouběji, protože je častější, než si možná myslíš.
Patelární šlacha funguje jako pevné lanko spojující stehenní svaly přes čéšku s bércem. Každý skok, dřep nebo výpad přenáší přes tuto šlachu obrovskou sílu. Pokud je trénink příliš intenzivní a progres příliš rychlý, svaly se přizpůsobí, ale šlacha začne protestovat. Nestačí regenerovat a adaptovat se na zátěž.
Nejdříve se ozve jen jemné píchnutí pod čéškou po tréninku. Ignorované se postupně mění v bolest i během samotného cvičení, později při běžné chůzi nebo při scházení schodů. Typické je, že bolest se soustředí přesně pod čéšku. Během cvičení se může bolestivost snižovat – šlacha má totiž pohyb a prokrvení ráda. Bolest se ale často zvyšuje pár hodin po tréninku nebo následující den.
Při tendinopatii se nemění jen pocit – mění se i samotná struktura šlachy. Kolagenní vlákna, která jsou za normálních okolností krásně uspořádaná, se začnou třepit a neuspořádaně ukládat. Tím se šlacha stává méně pevnou, bolestivou a citlivou na zátěž.
Řešení? Ne úplný klid, ale rozumná úprava tréninku. Nejlépe fungují excentrická a izometrická cvičení – tedy pomalé, kontrolované spouštění (např. dřepy na šikmé podložce) nebo statické držení pozice – například dřep u zdi. K tomu je důležité přidat posílení hýždí a středu těla, protože právě tyto partie pomáhají udržet koleno v ose a odlehčit šlaše.
ITB syndrom – bolest na vnější straně kolene
Pokud patříš mezi běžce a někdy tě při delším běhu začne bolet vnější strana kolene, velmi pravděpodobně se jedná o iliotibiální syndrom. Na vině je široký vazivový pruh (iliotibiální trakt), který vede od kyčle až ke kolenu. Při opakovaných pohybech – typicky při běhu – se začne třením dráždit o stehenní kost.
Projevuje se ostrou, pichlavou bolestí na vnější straně kolene, která se často objeví až po několika kilometrech. Mnoho běžců má pocit, že jde o „zraněné koleno“, ale ve skutečnosti problém často vychází z přetížení tohoto vazivového pruhu, z nedostatečné stability kyčle a následně celé dolní končetiny.
Prevence a léčba spočívá v uvolnění IT bandu a posílení hýžďových svalů – především gluteus medius. Běžce často překvapí, že právě zadek je nejlepší pojistkou proti bolesti na vnější straně kolene.
Praskání v koleni – vždy problém?
Další častou otázkou, kterou od klientů dostávám, je:„Proč mi praská v koleni? Mám si dávat pozor?“ Dobrá zpráva – praskání bez bolesti ve většině případů není nic vážného. Často jde jen o zvuk, který vzniká při přeskočení šlach, uvolnění plynových bublinek v kloubu nebo při drobných změnách tlaku v kloubní dutině.Problém nastává, pokud praskání doprovází bolest, otok nebo pocit blokace. V takovém případě už může jít o poškození chrupavky nebo menisku a je vhodné navštívit odborníka. Samotný zvuk bez dalších příznaků však není důvodem přestat cvičit.
Koleno jako průvodce, ne nepřítel
Ať už jde o patelární tendinopatii, ITB syndrom nebo jen nevinné praskání, všechny tyto projevy mají jedno společné: koleno ti dává signál, že něco v tvém pohybovém aparátu potřebuje pozornost.Rychlé přidání tréninků, zanedbaná stabilita kyčlí nebo nedostatečná mobilita kotníků – to všechno se může projevit právě v koleni. Dobrá zpráva je, že ve většině případů nejde o konec pohybu, ale jen o pozvánku k chytřejšímu přístupu.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).