O tom, že na sluníčku je nutné se mazat, jsme už slyšeli asi všichni; nejde však jen o klasické „spálení“, čemu se ochranou před sluncem snažíme předejít.
Sluneční záření, které dopadá na zemský povrch, obsahuje tři druhy záření, o nichž často slýcháme – jsou to UVA, UVB a UVC záření. UVC je prakticky stoprocentně pohlceno v atmosféře a na Zem nedopadá. Jiné je to ale s UVA a UVB, ty se na Zem dostávají, a přestože se nedokážou v našem těle dostat hlouběji než do pokožky, můžou nadělat pořádnou škodu – od spálení přes zrychlené stárnutí kůže až po maligní onemocnění.
Pojďme se proto společně podívat na to, jak nám sluníčko může ublížit, ale i na to, co pozitivního z něj získáváme, jak se před sluncem chránit a jak se zdravě opalovat!
Kůže a UV záření
Kůže je se svým povrchem 1,7 m2 a hmotností představující 5–9 % celkové hmotnosti největším orgánem lidského těla. Plní nejrůznější funkce a kromě toho, že chrání naše vnitřní „vrstvy“, chrání nás i před zmíněným UV zářením. Kůže však zajišťuje i aktivní vstřebávání a vylučování látek, termoregulaci, správné fungování citu a hmatu a v neposlední řadě v ní vzniká například i vitamín D.
Kůži tvoří dvě hlavní vrstvy, jimiž jsou pokožka (epidermis) a škára (dermis), pod nimi se nachází ještě řídké pojivo a každá z těchto vrstev má svoje typické uspořádání s typickými buňkami, díky čemuž může kůže plnit všechny zmíněné funkce. UV záření proniká do kůže, v níž je i pohlcováno, nikoliv však bez následků.
UV záření přímo poškozuje DNA v buňkách kůže, což vede ke zvýšenému vzniku mutací a tedy i ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny kůže, nejčastěji maligního melanomu nebo bazocelulárního karcinomu. WHO zařadila UV záření mezi známé karcinogeny (látky, které jsou spojovány se vznikem nádorových onemocnění), kromě rakoviny kůže však nedbalé opalování způsobuje i předčasné (foto)stárnutí kůže, které se projevu suchou a tenkou kůží s prohloubenými vráskami a pigmentovými skvrnami.
UVA vs. UVB
Rozdíl je i v obsahu jednotlivých typů UV záření ve slunečních paprscích. UVA záření prochází atmosférou téměř veškeré, zatímco z UVB záření dopadne na zemský povrch jen něco kolem 10 %. I navzdory tomuto nepoměru je však nebezpečnější právě UVB záření, které buňky kůže absorbují mnohem intenzivněji než UVA. Dobrou zprávou ale je, že před škodlivými účinky záření se můžeme chránit pomocí krémů, gelů nebo olejů s SPF.
Co je SPF?
SPF z anglického „sun protection factor“ je hodnota následovaná obvykle vyšším číslem a informuje nás o tom, jak nás konkrétní přípravek chrání před škodlivým vlivem UV záření.
Na jedné straně jde o to, že čím vyšší je SPF, tím vyšší procento záření je blokováno, ale číselná hodnota nám uvádí i to, jak dlouho můžeme být na slunci, aniž bychom se spálili. To však závisí nejen na síle SPF, ale i na našem fototypu – když například blondýnky se světlou pokožkou a modrýma očima vydrží na sluníčku bez začervenání 5 minut a namažou se například SPF 30, znamená to, že 5 minut se vynásobí 30 a výsledná doba, během níž jsou chráněny, je 5 x 30, tj. 150 minut. Platí, že čím tmavší kůži a vlasy máme, tím „příznivější“ fototyp, co se týká sluníčka, máme.
Je však nutné mít na paměti, že tento výpočet je jen orientační, a to, jak na nás slunce bude působit, záleží i na tom, kde se nacházíme, ve kterém ročním období, v jaké době a podobně. Sahejme proto po ochranném faktoru poctivě a pravidelně, na dovolené nebo při sportu na přímém slunci zvolme co nejsilnější SPF a pravidelně, každé 2–3 hodiny, se opakovaně namažme.
Jestliže chceme svou pleť ochránit před předčasným stárnutím, kupujme krémy na tvář s SPF 15 nebo 20 celoročně, v létě a na horách samozřejmě upřednostněme krémy se silnější ochranou.
Jak používat SPF?
Opalovací krém je třeba nanášet pořádně na celé tělo a neměli bychom vynechat žádné části. Aplikaci je dobré opakovat každé 2–3 hodiny, obzvlášť když se koupeme v moři nebo bazénu. To samé platí při pocení, a tak i při sportovní aktivitě dbejme na to, abychom měli namazané celé tělo a abychom aplikaci pravidelně opakovali.
Vždy kupujme jen krémy s SPF faktorem a nepodlehněme „moderním“ trendům, jakými jsou například malinový olej místo opalovacího krému či další přírodní alternativy. Ani vyšších SPF se nemusíme bát, naše pokožka ztmavne i tehdy, když se budeme mazat, protože tvorba melaninu je přirozenou odpovědí na sluneční záření. Kromě toho vzniká při působení slunečního záření v pokožce i vitamín D, který se podílí na správném vstřebávání vápníku a má vliv na zdravé fungování našich kostí, pohybového, ale i imunitního systému.
Sluneční záření má pro nás kromě rizik i mnoho benefitů, opalujme se tedy zodpovědně – používejme krémy s SPF, vyhýbejme se pobytu na slunci během pravého poledne, s pobytem na sluníčku to nepřehánějme a mysleme i na pokrývku hlavy a dostatečný pitný režim!
Zdroje:
Jsem studentkou medicíny, líbí se mi, jak lze prostřednictvím "lidské řeči" vysvětlit, co se v našem těle děje, a předávat tak informace všem, kteří chtějí porozumět lidskému tělu. Kromě toho jsem fanouškem cestování, poznávání a dobrého jídla a tyto svoje vášně se snažím přenést i do svých článků. Pokud tě zajímá, co se v našem těle děje při sportu nebo při jídle, jak si zachovat fyzické i psychické zdraví, nebo tě zajímají všechna možná i nemožná témata z oblasti zdraví podložená studiemi a fakty, tady jsi na správném místě.