Blog

Rakytník řešetlákový sice není typická bylina, avšak je to léčivá rostlina s velkým potenciálem, která u nás dokonale zdomácněla a našla si mnoho nadšenců. V minulosti byl vnímaný spíše jako okrasný keřík s jasně oranžovými plody, kterému se lidé vyhýbali a jeho plody nechávali spíše ptákům. V posledních letech je to vysoce oceňovaný zdroj vitamínu C, který můžeme zakoupit v různých podobách. Pojďme si o něm říct něco víc. 😉

Rakytník je pichlavý keř dorůstající do výšky až 5 metrů. Léčivá síla se nachází v jeho oranžových elipsovitých plodech, kterými je během dobré sezóny doslova obsypaný. Dá se poměrně snadno pěstovat doma, na sběr plodů však potřebujeme 2 rostlinky – samčí a samičí (na jednu samčí rostlinu můžete mít až 5 samičích).

Výhodou tohoto keře je, že dobře zpevňuje svahy v zahradě. Na samotné plody si musíme počkat asi 3–4 roky. Má rád slunečné stanoviště. Dobře však snáší i mráz, sucho a vítr. Na pěstování je absolutně nenáročný, rozmnožuje se snadno díky kořenovým výhonkům.

V rakytníku najdeme tyto účinné látky: sacharidy, vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny a bílkoviny, vitamín C, vitamín, třísloviny a minerální látky, nenasycené mastné kyseliny omega 3, 6, 9.

Plody bohaté na vitamín C předurčují rakytník k léčbě chřipky, nachlazení či zánětlivých onemocnění. Vhodným prostředkem je zejména na podzim a v zimě, kdy jeho plody i sbíráme. Podáváme ho ve formě čaje nebo čerstvé šťávy při bolesti krku.

Podporuje imunitu, správnou funkci sleziny a žaludku, pomáhá zmírňovat následky radioterapie. Udržuje zdravý stav kůže a sliznic. Doporučuje se ho užívat při chronických problémech s močovými cestami i při suchosti vaginálních sliznic. Je vhodný i v období těhotenství.

Rakytník sbíráme při prvních mrazech koncem podzimu až začátkem zimy.

Plody: Sbíráme plody, které začínají dozrávat v září. Jejich chuť je těsně po dozrání trpce kyselá a jíst je v čerstvém stavu dokáží jen odvážlivci, a to ne víc než pár kusů. :-) Sběr bobulí je vhodné provádět při prvních mrazech, kdy se stávají sladšími podobně jako šípky. sladšími.

Keďže zber vďaka pichliačom na konárikoch nie je celkom ľahký, odporúčam odstrihnúť celé vetvičky (zároveň tým zastrihneme krík, aby sme naň dočiahli aj v budúcom roku). Halúzku spolu s plodmi vložíme do mrazničky a keď zamrzne, jednoducho ju obúchame nad plachtou, bobuľka poodpadávajú a my ich môžeme ďalej spracovávať.

Jelikož sběr není kvůli trnům na větvičkách příliš snadný, doporučuji odstřihnout celé větvičky (zároveň tím zastřihneme keřík, abychom na něj dosáhli i v budoucím roce). Větvičku společně s plody vložíme do ledničky, a když zmrzne, jednoduše ji otlučeme nad plachtou, bobulky opadají a my je můžeme dál zpracovávat.

Rakytník využíváme jako jiné zahradní ovoce na přípravu šťávy, kompotů, džusů, sirupů, másla a džemu nebo medu s rakytníkem.

Rakytníkový čaj – podporuje přirozenou imunitu, je vhodný jako prevence chřipky a nachlazení, pít ho můžou celoročně zejména děti, kterým chceme podpořit imunitu a obranyschopnost, dávkování je standardní – tedy 1–2 čl sušených plodů zaléváme horkou vodou a necháme louhovat cca 5 minut. Plody můžeme po vylouhování sníst. :-)

Tinktura z rakytníku – vyrobená ze sušených plodů je účinná při rekonvalescenci po nemoci, nastartuje obranyschopnost organismu a léčí sliznice žaludku a střev.

________________________________________

Zajímavost: V Polsku a Maďarsku je tato rostlina chráněná. V Rusku byl rakytníkový olej používaný kosmonauty jako ochrana před radiací.

Receptů na zpracování rakytníku je asi tolik, jak moc má i účinků. :-) Vyrobit si z něj můžeme sirup, zdravou šťávu pro děti i džem. Mám ráda ty tradiční recepty i ty méně známé, ke kterým patří například rakytníkové máslo. Je to skvělá věc na namazání chleba nebo korpusu na koláč. A taky ideální cesta, jak dostat do dětí dávku vitamínů.

• 200 g čerstvého rakytníku
• 100 g třtinového cukru nebo domácího medu
• 500 g kvalitního másla

1. Jako první odšťavníme rakytník, nejlépe pomocí lisového odšťavňovače.
2. Z odšťavněné sušiny ještě propasírujeme co nejvíce dužiny a smícháme ji se šťávou.
3. V mixéru spojíme máslo se šťávou s postupným přidáváním cukru (nebo medu), dokud se hmota pěkně nespojí, aby se neoddělovaly tekuté složky od tuhých.
4. Pokud máslo není tuhé, není třeba se bát, v ledničce ztuhne. Pro vůni můžeme ještě přidat zrníčka z vanilkového lusku. Čím sladší jsou plody, tím méně cukru budeme na výrobu potřebovat.

Více o bylinkách, které rostou běžně okolo nás, najdeš v mojí knize Bylinky z babičkinej záhrady. Obsahuje množství receptů na jejich zpracování, výrobu různých produktů do tvojí domácí lékárničky i pro krásu těla. A taky moje osobní rady a tipy při sběru a kombinaci bylinek a přípravě zdravé medicíny.

Další zajímavé nápady na recepty, jak dostat i do dětí něco zdravého a plného vitamínů, můžeš načerpat i v naší receptové knize, kterou teď máš k ročnímu členství zdarma: