Možná jste si někdy všimli, že vám při zívání „lupne“ v čelisti.
Nebo ráno vstáváte s pocitem, jako byste celou noc něco intenzivně žvýkali. Bolí vás hlava, máte napjaté spánky, ztuhlý krk nebo si během náročného pracovního dne uvědomíte, že máte zuby pevně zaťaté.
Co je vlastně temporomandibulární kloub?
Temporomandibulární kloub se nachází těsně před uchem. Spojuje dolní čelist – mandibulu – se spánkovou kostí lebky. Pokud si položíte prsty těsně před uši a několikrát otevřete a zavřete ústa, jeho pohyb pravděpodobně ucítíte pod prsty. TMK je zajímavý tím, že nejde jen o jednoduchý „pant“. Při otevírání úst se nejprve čelist otáčí a následně se její hlavice posouvá směrem dopředu. Pravý a levý kloub navíc musí fungovat společně.
Mezi kloubními plochami se nachází vazivový disk, který pomáhá rozkládat zatížení a umožňuje plynulý pohyb. Kolem kloubu se nacházejí vazy a řada svalů. Mezi nejdůležitější patří žvýkací svaly. Fungování čelisti ale nelze zcela oddělit od zbytku těla. Do hry vstupují krční páteř, svaly pod dolní čelistí, jazyk, dýchání, pánevní dno i nervový systém.
Jak poznám, že s TMK nemusí být všechno v pořádku?
Poruchy v této oblasti označujeme jako temporomandibulární poruchy – TMD. Nejde přitom o jednu konkrétní diagnózu. Pod tímto názvem se skrývá několik problémů postihujících samotný kloub, žvýkací svaly nebo obojí.
Mezi časté projevy, kterých si na sobě můžete všimnout, patří:
- bolest nebo citlivost čelisti,
- bolest v okolí ucha nebo spánků,
- bolest při kousání, žvýkání či zívání,
- omezené nebo bolestivé otevírání úst,
- pocit ztuhlé nebo unavené čelisti,
- přeskakování, klikání či praskání v kloubu,
- pocit „zaseknutí“ čelisti,
- bolesti hlavy, zejména v oblasti spánků,
- napětí žvýkacích svalů,
- někdy současně i bolest nebo ztuhlost krku.
Proč problémy s čelistí vznikají?
Odpověď není vždy jednoduchá. TMD dnes nevnímáme pouze jako „poškozený kloub“.
Jde spíše o multifaktoriální problém, při kterém se může sejít několik faktorů. Roli může hrát přetížení žvýkacích svalů, zatínání nebo skřípání zubů, úraz čelisti, zákrok u zubaře, některá onemocnění kloubů, změny v oblasti disku, zvýšená citlivost nervového systému, poruchy spánku či psychický stres. A právě poslední bod bývá velmi zajímavý.
Stres máme někdy doslova „v zubech“!
Představte si náročný den. Sedíte u počítače, nestíháte, řešíte deset věcí najednou a najednou si všimnete, že máte ramena u uší a zuby pevně zaťaté.
Znáte to?
Stres sám o sobě nemusí být jedinou příčinou TMD. Dokáže ale ovlivnit svalové napětí, vnímání bolesti, kvalitu spánku i chování, jako je zatínání čelisti.
U někoho se to projevuje přes den, u jiného se přidává noční bruxismus – skřípání nebo zatínání zubů během spánku.
Je také důležité vědět, že u chronické bolesti už nejde jen o to, co se děje přímo v kloubu.
Nervový systém může být postupně citlivější a bolest může přetrvávat i přesto, že při zobrazovacím vyšetření nenajdeme výrazné poškození. Proto mohou být součástí terapie kromě práce s čelistí také péče o spánek, zvládání stresu, pravidelný pohyb a celkové snížení napětí organismu.
Čelist a pánevní dno – existuje mezi nimi spojení?
Tohle téma je v posledních letech velmi populární. Na sociálních sítích se dokonce můžeme setkat s tvrzeními typu: „Uvolni čelist a automaticky uvolníš pánevní dno.“ Realita je o něco složitější.
Čelist a pánevní dno nejsou propojené jedním svalem ani neexistuje jednoduchý mechanismus, při kterém by napětí jednoho automaticky znamenalo napětí druhého. Společným jmenovatelem ale mohou být regulace svalového napětí, dýchání a nervový systém. Když jsme ve stresu, můžeme podvědomě zatínat čelist, zadržovat dech, zvyšovat napětí břišní stěny a u některých lidí i svalů pánevního dna. Naopak klidnější brániční dýchání může podporovat celkové snížení svalového napětí.
Pánevní dno navíc přirozeně spolupracuje s bránicí a břišní stěnou během dýchání a regulace nitrobřišního tlaku. Proto je zajímavé sledovat tělo jako celek.
Pokud se u člověka současně vyskytují výrazné zatínání čelisti, mělké nebo zadržované dýchání a hypertonické pánevní dno, může být práce s dechem a celkovou regulací napětí jednou ze součástí terapie. Ne proto, že by čelist byla „přímo napojená na pánevní dno“, ale proto, že obě oblasti reagují na způsob, jakým naše tělo pracuje s napětím, dechem a stresem.
Co můžeme pro svou čelist udělat doma?
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Vystudovala jsem magisterský obor fyzioterapie na UCM v Trnavě a základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM). Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu je možné efektivně řešit, přičemž klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se specializuji na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii (terapii vnitřních orgánů) a pooperační stavy v oblasti břišní stěny. Významnou část mé expertízy tvoří specializovaná fyzioterapie pro ženy. Pomáhám pacientkám s diagnózou rakoviny prsu, ženám po preventivní mastektomii a také ženám trpícím endometriózou. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacientky cítí bezpečně, vyslyšené a respektované. Své vzdělání si neustále rozšiřuji absolvováním odborných kurzů a certifikací: Fyzioterapie u žen s karcinomem prsu (Špecializovaná nemocnica sv. Svorada Zobor) Pohybová terapie při karcinomu prsu (Pink Ribbon) Viscerální manipulace: břišní dutina (The Barral Institute) Viscerovertebrální vztahy a jejich využití v klinické praxi (PhDr. Petr Bitnar) Diferenciální diagnostika a terapie stability bederní páteře a pánve (Mgr. Peter Obžera) Diagnostika a terapie funkčních poruch hybného systému Kineziotaping (Reha-In) BPP (Bazální programy a podprogramy) – koncept podle Čápové (Jarmila Čápová) SM Systém 1A, 1B, 1C, 1D (MUDr. Richard Smíšek)