Začátek školního roku přináší výraznou změnu režimu. Volné dny plné pohybu vystřídá několik hodin sezení ve škole, domácí úkoly a čas u počítače či mobilu.
Rodiče si proto často kladou otázku:
Sedí moje dítě správně a nemůže si hrbením poškodit páteř?
Existuje jeden správný sed?
Neexistuje jedna dokonalá poloha, ve které by mělo dítě sedět během celé vyučovací hodiny. I ergonomicky ideální sed se může stát nepříjemným, pokud v něm zůstává příliš dlouho.
Dítě se může chvíli opírat, potom se předklonit nad sešit, posunout se na okraj židle nebo si překřížit nohy. Samotné střídání poloh není problém. Naopak, pomáhá měnit zatížení svalů a kloubů. Nejlepší poloha je často ta následující.
Pracovní prostředí však má svůj význam. Při učení by mělo mít dítě:
- chodidla opřená o podlahu nebo pevnou podložku,
- možnost opřít si záda,
- uvolněná ramena a předloktí položená na stole,
- sešit nebo obrazovku dostatečně blízko,
- monitor umístěný přibližně před sebou, ne dlouhodobě na straně.
Hrbení automaticky neznamená poškození
Běžné zhrbení při psaní, čtení nebo používání mobilu samo o sobě nezpůsobuje deformaci páteře. Problémem může být spíše dlouhé setrvávání v jedné poloze v kombinaci s nedostatkem pohybu, únavou nebo nevhodně nastaveným pracovním místem.
Místo neustálého napomínání můžeme dítě podpořit, aby se přibližně každých 30 až 45 minut postavilo, prošlo, protáhlo nebo udělalo několik dřepů či poskoků. Přesný čas není rozhodující – přestávka může přijít i dříve, když je dítě unavené, neklidné nebo ztrácí pozornost.
Kolik pohybu školák potřebuje?
Podle Světové zdravotnické organizace by děti a dospívající měli během týdne dosáhnout v průměru alespoň 60 minut středně intenzivního až intenzivního pohybu denně. Alespoň třikrát týdně by měli zařadit i aktivity, které výrazněji zatěžují svaly a kosti.
Nemusí jít o hodinu organizovaného tréninku. Počítá se rychlá chůze, cesta do školy na kole, tanec, běhání na hřišti, honička či sportovní kroužek.
Dětské tělo potřebuje pestrý pohyb:
- běh, skákání a lezení,
- házení a chytání,
- hry podporující rovnováhu a koordinaci,
- jízdu na kole, plavání či turistiku,
- silové aktivity přiměřené věku,
- volnou hru bez přesných pravidel.
Přiměřený silový trénink není pro děti zakázaný. Při správné technice a dohledu může být bezpečný a prospěšný. Patří sem lezení, visení, dřepy, výpady, cvičení s vlastní hmotností i přiměřená práce s činkami. Pohyb podporuje svaly, kosti a kardiovaskulární zdraví, ale i spánek, pozornost, paměť a duševní pohodu.
Může nesprávné sezení způsobit skoliózu?
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Vystudovala jsem magisterský obor fyzioterapie na UCM v Trnavě a základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM). Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu je možné efektivně řešit, přičemž klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se specializuji na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii (terapii vnitřních orgánů) a pooperační stavy v oblasti břišní stěny. Významnou část mé expertízy tvoří specializovaná fyzioterapie pro ženy. Pomáhám pacientkám s diagnózou rakoviny prsu, ženám po preventivní mastektomii a také ženám trpícím endometriózou. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacientky cítí bezpečně, vyslyšené a respektované. Své vzdělání si neustále rozšiřuji absolvováním odborných kurzů a certifikací: Fyzioterapie u žen s karcinomem prsu (Špecializovaná nemocnica sv. Svorada Zobor) Pohybová terapie při karcinomu prsu (Pink Ribbon) Viscerální manipulace: břišní dutina (The Barral Institute) Viscerovertebrální vztahy a jejich využití v klinické praxi (PhDr. Petr Bitnar) Diferenciální diagnostika a terapie stability bederní páteře a pánve (Mgr. Peter Obžera) Diagnostika a terapie funkčních poruch hybného systému Kineziotaping (Reha-In) BPP (Bazální programy a podprogramy) – koncept podle Čápové (Jarmila Čápová) SM Systém 1A, 1B, 1C, 1D (MUDr. Richard Smíšek)