Blog

V takových chvílích si většinou řekneme, že jde o únavu, stres nebo migrénu. Někdy však může být původ bolesti trochu jinde – v oblasti krční páteře. Ačkoli ji cítíme v hlavě, zdrojem potíží mohou být klouby, svaly a další struktury krku, z nichž se bolest přenáší výš. 

Jak zjistit, zda bolest hlavy skutečně souvisí s krční páteří? Čím se liší od migrény? A co můžete pro svůj krk udělat ještě předtím, než se nepříjemné potíže stanou pravidelnou součástí vašich dní? O tom si povíme v tomto článku.

Rozpoznat bolesti hlavy způsobené problémem v krční páteři však nemusí být jednoduché. Bolest krku se totiž může objevit i při migréně, a naopak člověk s cervikogenní bolestí nemusí cítit výraznou bolest přímo v krku.

Cervikogenní bolest hlavy je sekundární bolest hlavy. To znamená, že samotná bolest není hlavním onemocněním, ale příznakem problému v jiné oblasti – v tomto případě v krční páteři nebo okolních měkkých tkáních.

Podle Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy ICHD-3 musí existovat souvislost mezi problémem v oblasti krku a vznikem bolesti hlavy. 

Tuto souvislost může podporovat například:

• omezená pohyblivost krční páteře,
• zhoršení bolesti při pohybu nebo delším zatížení krku,
• vyvolání typické bolesti tlakem nebo pohybem v oblasti krku,
• zlepšení bolesti hlavy současně se zlepšením funkce krční páteře.

Horní segmenty krční páteře, zejména oblast prvních tří krčních obratlů, jsou nervově úzce propojené s trojklanným nervem, který zprostředkovává citlivost velké části hlavy a obličeje. Informace přicházející z horní krční páteře a z oblasti hlavy se setkávají ve společném zpracovatelském centru, kterému říkáme trigeminocervikální komplex. Mozek proto nemusí vždy přesně rozlišit, odkud bolestivý signál pochází.

Zdrojem potíží mohou být klouby horní krční páteře, vazy, svaly a další citlivé struktury. Neznamená to však, že cervikogenní bolest způsobuje jen jeden „zablokovaný obratel“. Většinou jde o kombinaci více faktorů – změněné pohyblivosti, citlivosti tkání, svalové kapacity, dlouhodobého zatížení, předchozího úrazu, stresu či nedostatku regenerace.

Často se objeví po delší práci u počítače, cestování, řízení, práci s hlavou v předklonu nebo po nezvyklém zatížení. U některých lidí se typická bolest vyvolá při otočení hlavy nebo při tlaku na citlivé struktury v horní části krku.

Tyto znaky však samy o sobě nejsou důkazem diagnózy. Nevolnost, citlivost na světlo či bolest za okem mohou být mírně přítomné i při cervikogenní bolesti. A bolest krku je velmi častá i při migréně.

Migréna je primární neurologické onemocnění. Krk při ní může bolet, ale nemusí být zdrojem samotného záchvatu. Bolest krku může být doprovodným příznakem migrény, součástí její časné fáze nebo reakcí svalů na probíhající bolest. Proto neplatí jednoduché pravidlo: „Bolí mě hlava i krk, takže problém musí být v krční páteři.“

Rozdíly však nejsou absolutní. Člověk může mít migrénu i cervikogenní bolest současně. Výzkum také ukazuje, že lidé s migrénou mohou mít omezenou pohyblivost, zvýšenou citlivost svalů nebo sníženou výdrž krčních svalů. Fyzikální vyšetření proto diagnózu podporuje, ale nemělo by nahradit podrobnou anamnézu.

Posaďte se vzpřímeně a dívejte se před sebe. Bez pohybu trupu pomalu otočte hlavu doprava, potom doleva, předkloňte ji, zakloňte a ukloňte do strany.

Všímejte si:

• Je pohyb na jednu stranu zřetelně menší?
• Objeví se ztuhlost nebo bolest v krku?
• Vyvolá pohyb vaši známou bolest hlavy?
• Cítíte rozdíl mezi stranami opakovaně?

Všimněte si, co se děje po 20 až 30 minutách čtení, práce na notebooku nebo používání telefonu. Potom změňte polohu, opřete si předloktí, nastavte obrazovku výš a udělejte několik jemných pohybů krku.

Ptejte se:

• Objevuje se bolest pravidelně při podobné činnosti?
• Začíná v krku nebo zátylku?
• Zmírní se po změně polohy a krátkém pohybu?
• Je problémem konkrétní poloha, nebo spíše příliš dlouhé setrvání bez pohybu?

Lehněte si na záda s podepřenou hlavou. Aniž byste tlačili hlavou do podložky, jemně zasuňte bradu, jako byste chtěli vytvořit malou „dvojitou bradu“. Pohyb má být nenápadný a bez silného napětí.

Sledujte:

• Dokážete pohyb provést bez výrazného zapojování povrchových svalů?
• Začne se vám třást hlava nebo se krk rychle unaví?
• Vyvolá pohyb typickou bolest?
• Je provedení po několika jemných opakováních příjemnější?

Tato zkouška orientačně sleduje kontrolu hlubokých ohybačů krku. Slabší výdrž však není diagnóza – může se vyskytovat při různých typech bolesti i u lidí bez potíží.

Tento test vám pomůže orientačně zjistit, jak zvládají svou úlohu svaly na přední straně krku. Při bolestech hlavy souvisejících s krční páteří může být jejich výdrž snížená, což ovlivňuje schopnost krku snášet delší statické zatížení.

Jak test provést?

1. Lehněte si na záda, pokrčte kolena a uvolněte ramena.
2. Jemně zasuňte bradu směrem ke krku, jako byste chtěli vytvořit malou „dvojitou bradu“.
3. Následně zvedněte hlavu přibližně dva až tři centimetry nad podložku.
4. Pokuste se v této poloze chvíli vydržet, klidně dýchejte a sledujte, co se děje.

Čeho si všímat?

• Dokážete udržet bradu jemně zasunutou, nebo se postupně vysouvá dopředu?
• Objeví se výrazný třes hlavy nebo rychlá únava?
• Začnou se nadměrně napínat povrchové svaly na přední straně krku?
• Vyvolá test vaši typickou bolest krku nebo hlavy?

Deník bývá často užitečnější než jeden pohybový test.

Po dobu dvou až čtyř týdnů si zapisujte:

• kdy bolest začala a jak dlouho trvala,
• kde se objevila a zda měnila stranu,
• její intenzitu od 0 do 10,
• charakter bolesti – tlak, pulzování, pálení nebo tahání,
• nevolnost a citlivost na světlo či zvuk,
• přítomnost aury,
• co jste dělali před jejím vznikem,
• stav krku a jeho pohyblivost,
• spánek, stres, menstruaci, jídlo a pitný režim,
• užité léky a jejich účinek.

Pokud bolest opakovaně souvisí s konkrétním pohybem, polohou nebo zatížením krku, může to podporovat podezření na cervikogenní složku. Pokud přichází v záchvatech s nevolností, světloplachostí, pulzováním a potřebou přerušit aktivitu, připomíná více migrénu.

Cervikogenní bolest hlavy je skutečný problém, při kterém se bolest přenáší z krční páteře do oblasti hlavy. Její rozpoznání však není založené na jednom „ztuhlém svalu“, špatném držení těla ani na nálezu z magnetické rezonance. 

Důležitá je kombinace více znaků: opakovaná souvislost bolesti s pohybem nebo zatížením krku, omezená pohyblivost, možnost při vyšetření vyvolat známou bolest a zlepšení potíží spolu se zlepšením funkce krční páteře.

Zároveň není radno zapomínat, že migrénu může také provázet bolest a ztuhlost krku. Fyzioterapie může pomoci ovlivnit přítomné pohybové potíže, ale nenahrazuje neurologickou diagnostiku a léčbu migrény.

Pokud se bolesti opakují, výrazně omezují běžný život nebo si nejste jistí jejich původem, nejlepším řešením je komplexní vyšetření. Správná diagnóza je totiž prvním krokem k tomu, aby byla léčba zvolena cíleně – a abychom neléčili jen místo, kde bolest cítíme, ale skutečný mechanismus, který ji vytváří.