Blog

Sladká chuť cukru je příjemná, vyvolává v nás dobrý pocit a my už přesně víme, jak ovlivňuje činnost našeho mozku a uklidňuje naše nervy. Můžeme se stát na cukru závislí? Můžeme se přizpůsobit určité hladině sladkosti a potom bez toho, abychom si toho všimli, zvýšit dávku tak, aby uspokojila náš mozek? Ano, můžeme.^1,2 Alarmující je dokonce i to, že cukr ovlivňuje naši DNA a aktivaci našich genů!3 Patříš i ty k lidem, kteří si myslí, že když nahradí cukr sladidly, udělají lépe? Tento článek ti pomůže objasnit toto téma.

Předávkování cukrem je dnes mnohem jednodušší než kdykoliv předtím. Odměňujeme se jím každý den. Cukr je skrytý v našich nápojích, hotových jídlech, nízkotučných výrobcích a v potravinách, kde bychom to nejméně očekávali (například v takovém chlebu).

Jednoznačně ano, protože souvislost mezi příjmem cukru a výskytem onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci, diabetes ^4,7, obezita ^5,8,7 nebo rakovina ^10-13, už není možné dále přehlížet. Takže intuitivně víme, že jíst hodně cukru pro nás není dobré. Proto jsme přišli s touto přelomovou myšlenkou nahradit cukr něčím, co chutná sladce, ale neobsahuje cukr. To jsme moudří, že? Ale je to tak doopravdy? Protože se zdá, že nás naše tělo opět převezlo.

Cílem zavedení sladidel bylo zminimalizovat množství kalorií z příjmu cukru, ale ponechat sladkou chuť, která utiší naše chutě. Sladidla měla pomoci snížit přírůstek hmotnosti a zredukovat výskyt obezity. Ironií je, že studie naznačují, že se děje opak. Namísto řešení těchto chorob přispívají sladidla k jejich rozvoji.

Stejně jako cukr, sladidla jsou spojená s cukrovkou, obezitou a jinými metabolickými problémy. ^5,14-17 Proto sladidla nejsou zdravější alternativou k jídlům a nápojům slazeným cukry. Bohužel nás průmysl krmí informacemi, že sladidla jsou v pořádku.

Možná tě překvapí, když zjistíš, že sladidla byla poprvé zavedena v zemědělství v roce 1950. Sladidla se začala přidávat do jídla krav a prasat, aby se u nich zvýšila chuť k jídlu, a tak se ovlivnil jejich růst. 15 Jak je tedy možné, že jsme později tento účinek přeložili do myšlenky použít sladidla na zvrácení obezity u lidí?

Samozřejmě že tyto informace nejsou snadno dostupné. Například 83,3 % studií zaplacených průmyslem ukázalo, že není dostatek důkazů proti negativnímu účinku sladidel. Oproti tomu podobné procento nezávislých výzkumných studií zjistilo, že sladidla mají negativní vliv na zdraví.¹⁵

Když konzumuješ potraviny a nápoje se sladidly pravidelně, naše tělo přestane spojovat sladkou chuť s příjmem cukru a s uspokojivou odpovědí v mozku. Proč? Protože zatímco sladidla částečně aktivují uspokojivou odpověď při detekci sladké chuti, nedokážou pořádně aktivovat odpověď, která indikuje mozku, abys přestala jíst. Výsledkem je přejídání se, protože našemu mozku trvá déle, než si řekne: „Ach, už mám dost."

Kromě toho za normální situace, když jíš něco sladkého, tvůj mozek rozpozná sladkou chuť a začne aktivovat metabolické dráhy, které říkají tělu, „připrav se, přichází cukr". Když jíš něco se sladidlem, všechny tyto reakce nastanou, ale cukr nepřijde. Otázkou je, co se stane, když toto zopakuješ znovu a znovu? Tvůj mozek rozpozná sladkou chuť, ale žádný cukr nepřijde, takže tělo na to po čase přestane reagovat. Tělo se naučí, že sladká chuť už není spolehlivým ukazatelem příjmu cukru.

A potom, když budeš jíst skutečný cukr, bude tvoje tělo přehnaně reagovat. Hladina cukru vzroste mnohem výše, ale pocit spokojenosti z jídla bude slabší. Kromě toho se sladidla nemají ráda se střevními bakteriemi. To může později přispět k dalším problémům souvisejícím s trávicím traktem. ^15,17

Nejčastěji používaná sladidla jsou sacharin, aspartam, acesulfam K, sukralóza, stévie a erythritol (cukerný alkohol). Všechna jsou schválená a tvrdí se, že jsou přidávaná do potravin a nápojů v nezávadných dávkách pro tělo. Je však těžké předpovědět, jak bezpečná jsou při dlouhodobé spotřebě, zejména kvůli tomu, že si lidé častokrát ani neuvědomují přítomnost sladidel v určitých potravinách (například v jogurtu).

Možná si myslíš, že přírodní sladidla budou zdravější alternativou, ale i když jsou přirozená, způsob, jakým ovlivňují reakce ve tvém těle, se neliší od toho, jak je popsáno výše. Stále poskytují sladkou chuť, ale žádný cukr, což narušuje reakce těla. Neexistuje žádný způsob, jak uniknout.

Myšlenka nahrazení cukru je nesprávná, nemůžeme ho nahradit. Chováme se, jako by naše tělo nebylo dostatečně inteligentní na to, aby umělo rozpoznat rozdíl mezi cukrem a sladidlem. Naše tělo je naopak mnohem více vědomé, než si to uvědomujeme my.

V ideálním případě bys měla snížit množství přidaného cukru v potravinách/nápojích a pokusit se jíst potraviny, které obsahují přirozeně se vyskytující cukr, kde jsou vyvážené vlákninou (například ovoce).

Nemusíš úplně zapomenout na dezerty a sladkosti. Chutnají dobře. Měla by sis však najít speciální příležitosti a konzumovat je pouze čas od čas. Taky bys neměla používat cukr jako odměnu nebo spojovat jídlo s dobrým pocitem (mluvíme o emociálním jedení).

Ovocné šťávy a džusy, zejména ty, které jsou z koncentrátu, jsou při pravidelné konzumaci ⁵ stejně nezdravé jako slazené nápoje. Pokud nepiješ čerstvě vylisovanou ovocnou šťávu, nedostaneš ani skutečné vitamíny, protože džusy jsou pasterizované (zahřívané na vysokou teplotu, což znamená, že se většina vitamínů zničí). Takže ti zůstane obarvená voda a přidané umělé vitamíny. Vyměň džus za skutečné ovoce.

Výzkum ukazuje, že fruktóza ze skutečného ovoce není škodlivá jako naopak fruktóza a fruktózový sirup, které se uměle přidávají do nápojů a potravin.¹⁸ Jedním z důvodů, proč je tomu tak, je přítomnost vlákniny a přirozená kombinace živin v ovoci.¹⁹

Žádné jídlo ani živina nemůžou být výhradně obviňovány z vývoje nemocí, protože naše zdraví je ovlivněno mnoha faktory životního prostředí. Proto najdeme kontroverzní studie a vědce, kteří opakovaně bojují za to, co způsobuje nemoci. Všeobecně je těžké kontrolovat všechny faktory, které ovlivňují naše zdraví. Víme, že lidé s nezdravým životním stylem mají vyšší příjem potravin a nápojů obsahujících cukr, a tak nemoci, které se u nich rozvinou jsou podtrženy více nezdravými faktory.

Existují však důkazy, že i když vyloučíme tyto faktory, zdravotní riziko spojené s konzumací cukru/sladidel zůstává. Potraviny a živiny pravděpodobně škodí, když je spojíme s jinými negativními faktory v našem životě a jedním z nich jsou cukr a sladidla. Proto se dvakrát rozmysli při nákupu slazených nápojů, džusů, sportovních nápojů a jakýchkoliv výrobků, které tvrdí, že jsou bez cukru nebo s nízkým obsahem cukru!

Když už sladké, tak ovoce, a pokud to nejde jinak, tak doma připravený dezert. A pokud džus, tak určitě doma odšťavený. I když to zabere trošku více času, než si koupit krabičku v obchodě, rozhodně to stojí za to. 😉

Pokud se chceš naučit zdravě péct a zejména bez strachu o postavu, zkus se podívat na recepty na našem blogu:

Zdroje:

1. Lennerz B & Lennerz JK. Food Addiction, High-Glycemic-Index Carbohydrates, and Obesity. Clinical Chemistry; 2018, 64:1 64–71.

2. Avena NM, Rada P, Hoebel BG. Evidence for sugar addiction: behavioral and neurochemical effects of intermittent, excessive sugar intake. Neurosci Biobehav Rev. 2008;32(1):20–39.

3. Meng Q. Systems Nutrigenomics Reveals Brain Gene Networks Linking Metabolic and Brain Disorders. EBioMedicine 7 (2016) 157–166.

4. Deshpande et al. Frequent Sugar-Sweetened Beverage Consumption and the Onset of Cardiometabolic Diseases: Cause for Concern? Journal of the Endocrine Society. 2017; 1, (11): 1372–1385.

5. Imamura F et al. Consumption of sugar sweetened beverages, artificially sweetened beverages, and fruit juice and incidence of type 2 diabetes: systematic review, meta-analysis, and estimation of population attributable fraction. BMJ 2015;351:h3 576.

6. Macdonald IA. A review of recent evidence relating to sugars, insulin resistance and diabetes. Eur J Nutr (2016) 55 (Suppl 2): S17–S23.

7. Khan TA. Controversies about sugars: results from systematic reviews and metaanalyses on obesity, cardiometabolic disease and diabetes. Eur J Nutr (2016) 55 (Suppl 2): S25–S43.

8. Ruanpeng D et al. Sugar and artificially sweetened beverages linked to obesity: a systematic review and meta-analysis. QJM. 2017, 1;110(8):513-520.

9. Johnson JR et al. Perspective: A Historical and Scientific Perspective of Sugar and Its Relations with Obesity and Diabetes. Advances in Nutrition. 2017; 8 (3): 412–422

10. Schlesinger et al. Carbohydrates, glycemic index, glycemic load, and breast cancer risk: a systematic review and dose–response meta-analysis of prospective studies. Nutrition ReviewsVR, 2017; 75(6):420–441.

11. Grothey A. at al. The role of insulin-like growth factor 1 and its receptor in cell growth, transformation, apoptosis, and chemoresistance of solid tumours. JCRCO, 125 (3-4), 1999:166-73.

12. Michaud DS. et al. Dietary gycemic load, carbohydrate, sugar, and colorectal cancer risk in men and women. Cancer Epidemiology, Biomarkers and Prevention. 2005; 14 (1): 138-47.

13. Augustin LSA et al. Dietary glycemic index, glycemic load and ovarian cancer risk: a case-control study in Italy. Annals of Oncology. 2003; 14 (1):78-84.

14. Temps LV. The truth about artificial sweeteners – Are they good for diabetics? Indian Heart Journal 70 (2018) 197–199.

15. Pearlman M et al. The Association Between Artificial Sweeteners and Obesity. Curr Gastroenterol Rep (2017) 19: 64.

16. Mooradian AD et al. The role of artificial and natural sweeteners in reducing the consumption of table sugar: A narrative review. Clinical Nutrition ESPEN 18 (2017) 1e8.

17. Swithers SE. Not so Sweet Revenge: Unanticipated Consequences of High-Intensity Sweeteners. BEHAVANALYST (2015) 38:1–17.

18. Bellavia A, Larsson SC, Bottai M, Wolk A, Orsini N. Fruit and vegetable consumption and all-cause mortality: a dose-response analysis. Am J Clin Nutr2013;98:454e9.

19. Flood-Obbagy JE et al. The effect of fruit in different forms on energy intake and satiety at a meal. Appetite. 2009; 52(2): 416-422.