Všechny
Recepty
Zdraví
Všeobecné
Stravování
Cvičení
Proměny
Fitshaker podcasty
Seberozvoj a motivace
Hubnutí
Pro fit maminky
LÉTO
Fyzioterapie
Těhotenství
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!

Tejpování pod lupou: Kdy opravdu pomáhá a kdy od něj čekáme příliš mnoho?

tejp
Pokud jste někdy sledovali sportovní závod, určitě jste si všimli barevných pásek na ramenech, kolenou či zádech sportovců. Mnohý je nosí i po návštěvě fyzioterapeuta a často se setkávám s otázkou: „Opravdu to funguje, nebo je to jen placebo?“

Pravda je, jak už to ve fyzioterapii bývá, někde uprostřed. Tejpování není zázračná metoda, která přes noc odstraní bolest nebo zahojí poškozenou šlachu. To však neznamená, že nemá své místo. Pokud se používá správně a u vhodného pacienta, může být velmi dobrým doplňkem léčby a pomoci překlenout období, kdy se tělo teprve zotavuje.

Co je vlastně tejpování?

Pod pojmem tejpování si většina lidí představí barevné elastické pásky nalepené na kůži. Odborně je nazýváme kineziotejpy. Jde o pružné bavlněné pásky s hypoalergenním lepidlem, které svou elasticitou připomínají vlastnosti lidské kůže. Kromě nich existují i pevné sportovní tejpy, které se používají zejména ke stabilizaci kloubů po úrazech nebo při návratu ke sportu. V tomto článku se však budeme věnovat zejména elastickým kineziotejpům.

Přestože se tejpy používají už několik desetiletí, jejich popularita výrazně vzrostla během olympijských her, kdy je začali nosit vrcholoví sportovci. Právě tehdy vznikl i dojem, že jde o jakési „tajemství úspěchu“. Realita je však mnohem jednodušší.

Jak tejp vlastně funguje?

Jednou z největších mylných představ je, že tejp dokáže mechanicky „napravit“ sval, šlachu nebo kloub. Takto naše tělo nefunguje. Dnes víme, že hlavní účinek tejpu pravděpodobně nespočívá v tom, že by držel sval nebo měnil postavení kostí. Mnohem více ovlivňuje nervový systém.

Když je tejp nalepený na kůži, neustále stimuluje drobná receptory, které mozku poskytují informace o poloze těla a pohybu. Mozek tak dostává více podnětů z dané oblasti, což může vést k lepšímu vnímání pohybu, většímu pocitu stability nebo mírnému snížení bolesti. Mnozí pacienti proto popisují, že se s tejpem cítí jistěji nebo mají pocit, že se jim končetina pohybuje přirozeněji. To však neznamená, že se tejpem zpevní vaz nebo zahojí poškozená šlacha. Spíše vytváří vhodnější podmínky pro pohyb a rehabilitaci.

Co na to říká věda?

Dobrou zprávou je, že dnes už máme k dispozici velké množství kvalitních studií. Nedávný přehled více než 120 systematických přehledů, který zahrnoval přes 15 000 pacientů, ukázal, že kineziotejp může přinést malé až středně velké snížení bolesti a mírné zlepšení funkce, zejména během prvních dnů po aplikaci. Zároveň však potvrdil, že dlouhodobé účinky jsou spíše omezené.

Jinými slovy – tejp může být užitečný, ale neočekávejme od něj zázraky. Pokud vás například bolí koleno při dřepech nebo rameno při zvedání ruky, může vám pomoci zvládat pohyb komfortněji. Samotnou příčinu bolesti však většinou nevyřeší. Právě proto většina odborných doporučení dnes uvádí, že tejpování má smysl zejména jako doplněk k aktivní rehabilitaci, nikoli jako samostatná léčba.

Kdy může být tejpování užitečné?

Fotka autora
Jessica Zatlkajová
Fyzioterapeutka

Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Vystudovala jsem magisterský obor fyzioterapie na UCM v Trnavě a základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM). Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu je možné efektivně řešit, přičemž klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se specializuji na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii (terapii vnitřních orgánů) a pooperační stavy v oblasti břišní stěny. Významnou část mé expertízy tvoří specializovaná fyzioterapie pro ženy. Pomáhám pacientkám s diagnózou rakoviny prsu, ženám po preventivní mastektomii a také ženám trpícím endometriózou. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacientky cítí bezpečně, vyslyšené a respektované. Své vzdělání si neustále rozšiřuji absolvováním odborných kurzů a certifikací: Fyzioterapie u žen s karcinomem prsu (Špecializovaná nemocnica sv. Svorada Zobor) Pohybová terapie při karcinomu prsu (Pink Ribbon) Viscerální manipulace: břišní dutina (The Barral Institute) Viscerovertebrální vztahy a jejich využití v klinické praxi (PhDr. Petr Bitnar) Diferenciální diagnostika a terapie stability bederní páteře a pánve (Mgr. Peter Obžera) Diagnostika a terapie funkčních poruch hybného systému Kineziotaping (Reha-In) BPP (Bazální programy a podprogramy) – koncept podle Čápové (Jarmila Čápová) SM Systém 1A, 1B, 1C, 1D (MUDr. Richard Smíšek)

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.