Všechny
Recepty
Zdraví
Všeobecné
Cvičení
Stravování
Proměny
Fitshaker podcasty
Seberozvoj a motivace
Hubnutí
Pro fit maminky
LÉTO
Fyzioterapie
Těhotenství
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!

Tejpování pod lupou: Kdy opravdu pomáhá a kdy od něj čekáme příliš mnoho?

tejp
Pokud jste někdy sledovali sportovní závod, určitě jste si všimli barevných pásek na ramenech, kolenou či zádech sportovců. Mnohý je nosí i po návštěvě fyzioterapeuta a často se setkávám s otázkou: „Opravdu to funguje, nebo je to jen placebo?“

Pravda je, jak už to ve fyzioterapii bývá, někde uprostřed. Tejpování není zázračná metoda, která přes noc odstraní bolest nebo zahojí poškozenou šlachu. To však neznamená, že nemá své místo. Pokud se používá správně a u vhodného pacienta, může být velmi dobrým doplňkem léčby a pomoci překlenout období, kdy se tělo teprve zotavuje.

Co je vlastně tejpování?

Pod pojmem tejpování si většina lidí představí barevné elastické pásky nalepené na kůži. Odborně je nazýváme kineziotejpy. Jde o pružné bavlněné pásky s hypoalergenním lepidlem, které svou elasticitou připomínají vlastnosti lidské kůže. Kromě nich existují i pevné sportovní tejpy, které se používají zejména ke stabilizaci kloubů po úrazech nebo při návratu ke sportu. V tomto článku se však budeme věnovat zejména elastickým kineziotejpům.

Přestože se tejpy používají už několik desetiletí, jejich popularita výrazně vzrostla během olympijských her, kdy je začali nosit vrcholoví sportovci. Právě tehdy vznikl i dojem, že jde o jakési „tajemství úspěchu“. Realita je však mnohem jednodušší.

Jak tejp vlastně funguje?

Jednou z největších mylných představ je, že tejp dokáže mechanicky „napravit“ sval, šlachu nebo kloub. Takto naše tělo nefunguje. Dnes víme, že hlavní účinek tejpu pravděpodobně nespočívá v tom, že by držel sval nebo měnil postavení kostí. Mnohem více ovlivňuje nervový systém.

Když je tejp nalepený na kůži, neustále stimuluje drobná receptory, které mozku poskytují informace o poloze těla a pohybu. Mozek tak dostává více podnětů z dané oblasti, což může vést k lepšímu vnímání pohybu, většímu pocitu stability nebo mírnému snížení bolesti. Mnozí pacienti proto popisují, že se s tejpem cítí jistěji nebo mají pocit, že se jim končetina pohybuje přirozeněji. To však neznamená, že se tejpem zpevní vaz nebo zahojí poškozená šlacha. Spíše vytváří vhodnější podmínky pro pohyb a rehabilitaci.

Co na to říká věda?

Dobrou zprávou je, že dnes už máme k dispozici velké množství kvalitních studií. Nedávný přehled více než 120 systematických přehledů, který zahrnoval přes 15 000 pacientů, ukázal, že kineziotejp může přinést malé až středně velké snížení bolesti a mírné zlepšení funkce, zejména během prvních dnů po aplikaci. Zároveň však potvrdil, že dlouhodobé účinky jsou spíše omezené.

Jinými slovy – tejp může být užitečný, ale neočekávejme od něj zázraky. Pokud vás například bolí koleno při dřepech nebo rameno při zvedání ruky, může vám pomoci zvládat pohyb komfortněji. Samotnou příčinu bolesti však většinou nevyřeší. Právě proto většina odborných doporučení dnes uvádí, že tejpování má smysl zejména jako doplněk k aktivní rehabilitaci, nikoli jako samostatná léčba.

Kdy může být tejpování užitečné?

Ve své praxi tejp nejčastěji využívám jako podporu při stavech, kdy potřebujeme pacientovi ulehčit pohyb nebo zmírnit bolest během rehabilitace. Může pomoci například při bolestech ramene, bolestech přední části kolene, plantární fasciopatii, tenisovém lokti, bolestech bederní páteře či některých svalových přetíženích.

Své místo má i po některých operacích. Například při pooperačních otocích nebo u vybraných pacientů s lymfedémem může speciální způsob aplikace podpořit odtok tekutiny z povrchových vrstev kůže a snížit pocit napětí. Ani v tomto případě však nejde o náhradu komplexní léčby, ale jen o jednu z jejích součástí.

Velmi často tejp využíváme i u sportovců. Ne proto, že by je chránil před všemi zraněními, ale proto, že jim může během návratu k tréninku zvýšit pocit jistoty a umožnit kvalitnější pohyb. Na fotografiích níže si ukážeme, jak krok za krokem aplikovat kineziotejp na oblast bederní části páteře:

Na tejpování budeme potřebovat základní tejp 5 cm, barva je libovolná. Jako první krok si změříme, kolik tejpu potřebujeme. Délku měříme od pánevní kosti po přibližně úroveň spodních žeber. Tejpy této délky budeme potřebovat dva. 

Když máme tejp odstřihnutý, zaoblíme pomocí nůžek konečky tejpu, aby se z kůže neodlepoval a lépe držel. Další důležitý krok je tejp nalepit. Pacient se jemně prohne v bederní části páteře. První část tejpu se lepí bez jakéhokoli tahu – říkáme tomu kotva. Kotvu nalepíme nad úroveň sedacích svalů. Na jednu i druhou stranu.

Tejpy od sebe dělí bederní obratle. Následně jeden z tejpů natáhneme přibližně na 50 % a pomalu přilepíme podél páteře. To samé zopakujeme i na druhou stranu. Po tejpech přejedeme rukou (pohladíme/potřeme je), aby se lépe přilepily.

Na poslední krok budeme potřebovat třetí kus tejpu. Tejp odstřihneme v délce přibližně podle fotografie a opět konečky zaoblíme. 

Tejp následně natrhneme ve středu, střed odlepíme a natáhneme přibližně na 50 %. 

Střed tejpu nalepíme a konce už jen dolepíme bez tahu. Tejpy lepíme v jemném předklonu pacienta.

Tejpy jemně potřeme, aby se lépe aktivovalo lepidlo. S tejpy se můžete sprchovat, sportovat a necháme je na kůži max. 3 dny. Pokud by vás tato oblast svědila nebo by vám překážely, odlepíme je dříve.

Co od tejpu rozhodně neočekávat?

Právě zde vzniká nejvíce zklamání.

Tejp nedokáže napravit vysunutou ploténku, srostlou jizvu ani problematickou šlachu. Nezastaví artrózu, nevyléčí chronické bolesti zad a nenahradí pravidelné cvičení. Stejně tak nezlepší držení těla natrvalo, přestože vám může krátkodobě pomoci lépe si uvědomit svou polohu.

Pokud se po odstranění tejpu všechny potíže okamžitě vrátí, znamená to, že problém stále přetrvává a je potřeba pokračovat v léčbě. Tejp totiž neléčí příčinu – pomáhá zvládat její projevy.

A co placebo?

Možná vás překvapí, že placebo nemusí být vůbec negativní slovo.

Každá léčba obsahuje určitou psychologickou složku. Pokud pacient věří, že mu terapie pomůže, cítí se bezpečněji a méně se bojí pohybu, může to samo o sobě přispět k lepšímu výsledku. Při tejpování se pravděpodobně spojuje více mechanismů – stimulace kůže, ovlivnění nervového systému, lepší vnímání pohybu i psychologický efekt. 

Výsledkem může být menší bolest nebo větší jistota při pohybu. A pokud pacient díky tomu dokáže lépe cvičit a postupně se vracet k běžným aktivitám, svůj účel tejp splnil.

Je důležité, kdo tejp aplikuje?

Určitě ano. Na internetu dnes najdete stovky videí s návody na tejpování, ale samotná technika nalepení tvoří jen malou část úspěchu. Mnohem důležitější je vědět, proč tejp používáme, jaký problém chceme ovlivnit a zda je vůbec v dané situaci vhodný.

Dobrý fyzioterapeut nebude tejp používat automaticky u každého pacienta. Nejdříve vás vyšetří, zjistí příčinu potíží a teprve potom zváží, zda může být tejpování užitečným doplňkem. Někdy ano, jindy vůbec ne.

Závěr: Malý pomocník, ne zázračný lék

Možná vás zklamu, ale barevná páska sama o sobě vaše bolesti nevyřeší. Na druhé straně by bylo nespravedlivé tvrdit, že nefunguje vůbec.

Současné vědecké poznatky ukazují, že tejpování může u některých pacientů krátkodobě zmírnit bolest, zvýšit pocit stability a usnadnit pohyb. Největší význam však má tehdy, když je součástí komplexní rehabilitace – spolu s kvalitním vyšetřením, vhodně nastaveným cvičením, edukací a postupným návratem k běžným aktivitám.

Pokud tedy od tejpu očekáváte zázrak, pravděpodobně budete zklamáni. Pokud ho však budete vnímat jako jednoho z pomocníků na cestě k uzdravení, může vám v mnoha situacích opravdu dobře posloužit.

cvičení na doma
Fotka autora
Jessica Zatlkajová
Fyzioterapeutka

Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Vystudovala jsem magisterský obor fyzioterapie na UCM v Trnavě a základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM). Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu je možné efektivně řešit, přičemž klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se specializuji na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii (terapii vnitřních orgánů) a pooperační stavy v oblasti břišní stěny. Významnou část mé expertízy tvoří specializovaná fyzioterapie pro ženy. Pomáhám pacientkám s diagnózou rakoviny prsu, ženám po preventivní mastektomii a také ženám trpícím endometriózou. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacientky cítí bezpečně, vyslyšené a respektované. Své vzdělání si neustále rozšiřuji absolvováním odborných kurzů a certifikací: Fyzioterapie u žen s karcinomem prsu (Špecializovaná nemocnica sv. Svorada Zobor) Pohybová terapie při karcinomu prsu (Pink Ribbon) Viscerální manipulace: břišní dutina (The Barral Institute) Viscerovertebrální vztahy a jejich využití v klinické praxi (PhDr. Petr Bitnar) Diferenciální diagnostika a terapie stability bederní páteře a pánve (Mgr. Peter Obžera) Diagnostika a terapie funkčních poruch hybného systému Kineziotaping (Reha-In) BPP (Bazální programy a podprogramy) – koncept podle Čápové (Jarmila Čápová) SM Systém 1A, 1B, 1C, 1D (MUDr. Richard Smíšek)

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.