Jídlo, ať už chceme, či nechceme, je alfou a omegou našeho života a je jedno, jestli jíme, abychom přežili, nebo žijeme, abychom jedli. Jídlo dodává našemu tělu energii a představuje pohon, bez kterého bychom zemřeli, může však s naším zdravím i pořádně zamávat a ublížit našemu tělu.
O jídle, které jíme, bychom proto měli vědět co nejvíc a s tím souvisí i informace o trávení. Protože jídlo do nás nejen vejde a vyjde ven, jídlo se v našem těle zpracovává, štěpí, tráví, vstřebává a využívá, a jak to celé probíhá, je hotová věda!
Řekneme si tedy spolu něco o tom, jaká je cesta jídla v našem těle, jak ovlivňuje to, co sníme, naše zdraví a energii, ale i to, jak trávení ovlivňuje chuť či konzistence jídla.
Jsme to, co jíme?
Klasické přísloví, které hovoří o tom, že jsme to, co jíme, je tak trochu vytržené z kontextu, protože ať už sníme vajíčko, ovoce, pečivo, nebo burger s hranolkami, pro naše tělo jsou to stále „jen“ tři základní makroživiny – tuky, cukry a bílkoviny.
Náš trávicí systém nerozlišuje ani tak to, co jíme, ale spíše to, co z něho naše tělo dokáže získat.
Například takový hamburger – můžeme se na něj dívat jako na kalorickou bombu s označením nezdravé a naše tělo samozřejmě vidí i všechny ty tuky navíc v podobě majonézy, slaniny a tučného sýra, které se v něm nacházejí. Zároveň však umí vytěžit z bílkovin v mase, ale i z čerstvé zeleniny, která se v něm též nachází.
Proto je důležité, abychom se naučili jídlo vnímat jako prostředek, kterým našemu tělu dodáme konkrétní makroživiny, které dále zpracuje v náš prospěch. To, jaké makroživiny přijmeme, zásadně ovlivní i to, jak se budou dál trávit. Pojďme se podívat na to jak!
Cesta jídla
Cesta od jídla na talíři až po pobyt na toaletě je dlouhá a komplexní a v závislosti na tom, co sníme, trvá celý proces „zpracování“ 24–72 hodin! Velký rozptyl? Ano!
Nejjednodušeji si náš trávicí systém poradí s ovocem a zeleninou s vysokým obsahem vlákniny, které pro něj představují menší zátěž, zatímco maso či jídla bohatá na živočišné tuky a bílkoviny se tráví nejdéle.
Cesta jídla, které sníme, začíná už v ústech při prvním žvýkání, pokračuje jícnem, který spojuje dutinu ústní se žaludkem, do samotného žaludku, odtud do tenkého střeva a dále do tlustého. Odtud po finálním zpracování vyjdou už jen zbytky, které naše tělo neumělo, nemohlo nebo nepotřebovalo zpracovat.
Přes ústa až do žaludku
Orgány, které jsme si vyjmenovali, jsou známé i jako trávicí trubice, ale trávení napomáhají i další přídavné orgány, hned v ústech jsou to například zuby, jazyk či slinné žlázy.
To, co většinu z nás zajímá na jídle nejvíc, je jeho chuť. Na jazyku se nacházejí tzv. chuťové buňky, které jsou spojeny s mozkem a dodávají mu informace o tom, co jsme snědli a jaké chutě jídlo má, a v mozku dojde i k „vyhodnocení“, jestli nám dané jídlo chutná, nebo nechutná.
Pomocí zubů jídlo pokoušeme a slinami, které produkují slinné žlázy, ho zvlhčíme. Díky nim je jídlo měkčí a snadněji se posune dál do jícnu bez toho, abychom se jím zadusili. Sliny však mají kromě zvlhčování ještě jednu funkci, obsahují enzymy, které už v ústní dutině začínají štěpit velké molekuly cukrů na menší. Takto zpracované jídlo se po spolknutí posouvá přes trubici, kterou nazýváme jícen, do žaludku, kde štěpení a promíchávání pokračuje dál. V žaludku se vylučuje kyselina chlorovodíková, známá i jako žaludeční kyselina. Ta obsahuje enzymy, díky kterým se ke štěpeným látkám přidávají i bílkoviny. Ty se postupně štěpí na aminokyseliny, aby byly na svojí další cestě připraveny vstřebat se do krve.
V žaludku kromě štěpení probíhá i promíchávání. Rozkousané a natrávené jídlo se tu takříkajíc mísí, dokud není dostatečně malé, měkké a rozložené na to, aby se mohlo posunout dál – do tenkého střeva.
Dlouhá cesta střevem
Takto natrávené zbytky pokračují dál do tenkého a potom i do tlustého střeva. Hlavním rozdílem této druhé fáze trávení je to, že ve střevě probíhá kromě štěpení i další mimořádně důležitý proces, a tím je vstřebávání.
Potrava se štěpí i ve střevě a můžou za to hlavně lipázy a žlučové kyseliny – enzymy pro štěpení tuků, které se vyrábějí v játrech a slinivce. Kromě toho se však rozložené složky každého jídla dostávají přes speciální buňky stěny střeva do krevního oběhu, kde už jsou dál zpracovávány.
Glukóza se dostane do buněk, které z ní vyrobí energii pro naše tělo, aminokyseliny se budou podílet na výstavbě bílkovin – svalstva či protilátek proti virům a bakteriím, a složky tuků našemu tělu zase pomůžou vyrobit například takové hormony.
Drtivá většina vstřebávání živin a vody probíhá ve střevě, v tenkém, ale i v tom tlustém. Tenké střevo měří 3–5 metrů, tlusté střevo přibližně 1,5 metru, a tak musí jídlo projít přibližně 4,5–6,5 metru, než se dostane z našeho těla ven.
Pokud se ptáš, co se děje v tlustém střevě, vstřebá se v něm zbylá voda a případně zbytky, které se ještě dají dál využít. Nevyužitelný zbytek se zformuje do určitého tvaru a vyloučí se v podobě stolice.
Má chuť jídla vliv na trávení?
To, jak dlouho se jaká jídla tráví, jsme si už řekli. Co je však zajímavé, je fakt, že i chuť či konzistence toho, co sníme, ovlivňují to, jak bude dál probíhat trávení.
Tekutá, resp. kašovitá jídla se naším trávicím traktem proženou rychleji, protože trávicí trubice potřebuje méně času na to, aby je promíchala, zvlhčovala a změkčovala. Rozličné konzistence jídla si vyžadují různou aktivitu trávicích orgánů a v konečném důsledku trvá strávení tuhé stravy delší dobu než například u polévek či omáček.
A co chuť? Pokud nám něco chutná, ale klidně stačí i vůně, náš mozek vyšle signál k produkci slin a trávicích šťáv a tekutin. To je tehdy, když se nám „sbíhají sliny“. Takto připravené tělo tak rozštěpí a natráví složky potravy o něco rychleji.
Problémy s trávením?
Trápí i tebe pocit plnosti, nadýmání, pálení žáhy nebo bolest po jídle?
Určitě nejsi jediná, jelikož v posledních letech počet pacientů s těžkostmi známými jako „trávicí“ rapidně přibývá. Gastroenterologové se nejčastěji setkávají s refluxní nemocí – pálením žáhy, potravinovými intolerancemi, nadýmáním nebo zácpami. Mnohé z těchto stavů jsou způsobeny onemocněním, mnoho z nich se však dá upravit životosprávou, když víme, jak na to.
Strava a pohyb jsou důležité i pro naše trávení, a pokud si zvykneme dodržovat 5 tipů od odborníků, trávicí systém nám určitě poděkuje:
1. Jez dostatek ovoce, zeleniny a vlákniny.
2. Vyhýbej se polotovarům a zpracovaným jídlům.
3. Upřednostni vaření, dušení a pečení před smažením.
4. Zařaď do svého jídelníčku probiotika.
5. Pravidelně sportuj.
Pravidelným pohybem nejen ozdravíš svoje trávení, ale taky rozproudíš energii, zlepšíš si celkové zdraví a náladu, a dokonce se ti zvedne sebevědomí 😊. Přidej se k nám a cvič kdekoliv a kdykoliv!
Jsem studentkou medicíny, líbí se mi, jak lze prostřednictvím "lidské řeči" vysvětlit, co se v našem těle děje, a předávat tak informace všem, kteří chtějí porozumět lidskému tělu. Kromě toho jsem fanouškem cestování, poznávání a dobrého jídla a tyto svoje vášně se snažím přenést i do svých článků. Pokud tě zajímá, co se v našem těle děje při sportu nebo při jídle, jak si zachovat fyzické i psychické zdraví, nebo tě zajímají všechna možná i nemožná témata z oblasti zdraví podložená studiemi a fakty, tady jsi na správném místě.