Když žena uslyší diagnózu rakoviny a následně slovo chemoterapie, často se jí v hlavě objeví jediná představa — únava, nevolnost, slabost a období, které je potřeba jednoduše „přežít“. A upřímně?
Lenže práve tu prichádza niečo veľmi zaujímavé. Dnes už máme množstvo výskumov, ktoré ukazujú, že správne nastavený pohyb môže počas chemoterapie výrazne pomôcť zmierniť vedľajšie účinky liečby a zlepšiť kvalitu života. Nie preto, že by pohyb „liečil rakovinu“. Ale preto, že pomáha telu zvládať liečbu efektívnejšie. Preto sa poďme spoločne pozriem na to, ako dokáže pohyb naozaj pomáhať.
Co je vlastně chemoterapie a co dělá s naším tělem?
Chemoterapie je typ léčby, který se používá při onkologických onemocněních k ničení rakovinných buněk. Funguje tak, že pomocí léků zasahuje buňky, které se velmi rychle dělí. A právě to je typické pro nádorové buňky — rostou a množí se nekontrolovaně.
Cílem jsou nádorové buňky, problém ale spočívá v tom, že v těle máme i zdravé buňky, které se obnovují rychle — například buňky vlasových folikulů, trávicího traktu nebo některé buňky imunitního systému. A právě proto se během léčby objevují vedlejší účinky.
Tělo najednou nemá stejnou energii jako dříve. Může se objevit:
- extrémní únava
- slabost
- bolesti svalů
- zadýchávání
- ztráta kondice
- problémy se spánkem
- úzkost nebo psychické vyčerpání
- nevolnost
Proč může neaktivita únavu ještě zhoršit?
Když je člověk unavený, automaticky chce odpočívat. A odpočinek je během léčby nesmírně důležitý. Ale co se stane, pokud se tělo přestane hýbat úplně?
Svaly začnou slábnout. Kondice se snižuje. Člověk se rychleji zadýchá i při běžných aktivitách. Tělo začne spotřebovávat více energie i na zcela obyčejné fungování.
Není pak paradoxní, že někdy může právě jemný pohyb pomoci únavu snižovat?
Pravidelný pohyb totiž:
- podporuje cirkulaci krve
- pomáhá svalům fungovat efektivněji
- zlepšuje okysličení tkání
- podporuje nervový systém
- pomáhá tělu lépe hospodařit s energií
Jinými slovy — tělo se učí fungovat efektivněji i během zátěže.
Co dělat, když během chemoterapie nemáte sílu cvičit?
Je velmi důležité říct jednu věc:
- Pohyb během chemoterapie automaticky neznamená intenzivní trénink.
- Neznamená hodinu v posilovně.
- Neznamená podávat výkon.
- Neznamená „překonat se“.
Co říkají výzkumy? Podívejme se na známou studii PACES
Jednou ze známějších studií v této oblasti je tzv. PACES (Effect of Low-Intensity Physical Activity and Moderate- to High-Intensity Physical Exercise During Adjuvant Chemotherapy on Physical Fitness, Fatigue, and Chemotherapy Completion Rates: Results of the PACES Randomized Clinical Trial. J Clin Oncol. 2015), která sledovala ženy s rakovinou prsu během chemoterapie. Vědce zajímala jednoduchá otázka:
Ženy rozdělili do tří skupin. První skupina dostávala pouze standardní péči bez pohybového programu. Druhá skupina měla doporučený pravidelný jemný pohyb — především každodenní chůzi a běžnou fyzickou aktivitu. Třetí skupina absolvovala kombinaci aerobního a silového tréninku pod dohledem odborníků.
A výsledky? Ženy, které se pravidelně hýbaly:
- měly menší únavu
- lépe si udržely svalovou sílu
- zvládaly více každodenních aktivit
- měly lepší kondici,cítily se fyzicky lépe
- vracely se rychleji do práce
A co je důležité — přínos neměly jen ženy, které cvičily intenzivněji. Velký efekt měla i obyčejná pravidelná chůze. Není fascinující, že něco tak jednoduchého může mít na tělo během léčby takový význam?
Pohyb nepomáhá jen tělu. Pomáhá i psychice…
Chemoterapie představuje pro tělo velkou zátěž – nejen psychickou, ale i fyzickou. Během léčby často dochází k úbytku svalové hmoty, poklesu síly, větší únavě či snížené schopnosti vykonávat běžné denní aktivity. Právě proto je udržování svalů během onkologické léčby mimořádně důležité.
Svaly totiž nejsou jen „o pohybu“ – ovlivňují metabolismus, imunitní systém, regeneraci i celkovou kvalitu života.Pacienti, kteří si dokážou udržet co nejvíce svalové hmoty a pravidelně se hýbou, často lépe tolerují léčbu, mají více energie a rychleji se vracejí k běžnému fungování.
Jak často se mám hýbat a cvičit?
Aktuální doporučení uvádějí, že onkologičtí pacienti by se měli – pokud jim to zdravotní stav dovolí – hýbat pravidelně. Ideálně alespoň 150 minut týdně ve střední intenzitě (například svižnější chůze, jízda na kole nebo plavání) a 2–3× týdně zařadit také silové cvičení.
Nemusí jít o náročný trénink – důležitá je pravidelnost a přizpůsobení pohybu aktuálnímu stavu člověka. I krátká procházka nebo jemné cvičení mohou mít velký význam.
Je důležité říci, že pohyb během chemoterapie není o výkonu ani o „dokonalém cvičení“. Je o podpoře těla v náročném období. Počítá se každý krok, každé jemné posílení i každá chvíle pohybu. Tělo během léčby potřebuje co nejvíce podpory – a pohyb může být jednou z nejúčinnějších a zároveň nejpřirozenějších forem pomoci.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Vystudovala jsem magisterský obor fyzioterapie na UCM v Trnavě a základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM). Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu je možné efektivně řešit, přičemž klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se specializuji na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii (terapii vnitřních orgánů) a pooperační stavy v oblasti břišní stěny. Významnou část mé expertízy tvoří specializovaná fyzioterapie pro ženy. Pomáhám pacientkám s diagnózou rakoviny prsu, ženám po preventivní mastektomii a také ženám trpícím endometriózou. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacientky cítí bezpečně, vyslyšené a respektované. Své vzdělání si neustále rozšiřuji absolvováním odborných kurzů a certifikací: Fyzioterapie u žen s karcinomem prsu (Špecializovaná nemocnica sv. Svorada Zobor) Pohybová terapie při karcinomu prsu (Pink Ribbon) Viscerální manipulace: břišní dutina (The Barral Institute) Viscerovertebrální vztahy a jejich využití v klinické praxi (PhDr. Petr Bitnar) Diferenciální diagnostika a terapie stability bederní páteře a pánve (Mgr. Peter Obžera) Diagnostika a terapie funkčních poruch hybného systému Kineziotaping (Reha-In) BPP (Bazální programy a podprogramy) – koncept podle Čápové (Jarmila Čápová) SM Systém 1A, 1B, 1C, 1D (MUDr. Richard Smíšek)