Kortizol je mnoha lidem známý jako hormon stresu. Neznamená to však, že bychom byli ve stresu kvůli němu, ani to, že by stres vyvolával nebo zhoršoval, i když to může „ošklivý“ název ze začátku evokovat. Kortizol je zajímavý hlavně tím, že nám stres pomáhá zvládat.
Jak to dělá? Co všechno v organismu ovlivňuje a co všechno naše tělo vnímá jako stres?
Endokrinní regulace
Naše tělo je regulováno vícero systémy a na tom, aby fungovalo jako „dobře promazaný stroj“, se podílí hlavně nervový systém a endokrinní systém.
Jestli jsi o tom druhém ještě neslyšela, jde o systém, který se nachází všude v těle a tvoří ho žlázy s vnitřní sekrecí. To zjednodušeně znamená, že určitá žláza – u kortizolu jsou to nadledviny, párové žlázy umístěné na horním pólu ledvin – produkuje chemickou látku, kterou známe jako hormon, a následně ji vyloučí do krve.
Hormon si můžeme představit jako jakéhosi „posla“, který krví docestuje k cílovému tkanivu nebo tkanivům (ano, může jich být i víc) a tam splní svůj úkol. Jedním z úkolů kortizolu je například přijít k buňkám svalů nebo jater a přinutit je zvýšit produkci glukózy. To však není ani zdaleka jediný úkol, který v našem organismu plní.
Mnoho funkcí
Kortizol má mnoho funkcí a prostřednictvím svých účinků ovlivňuje téměř všechno v našem těle. Mezi nejdůležitější účinky tohoto steroidního hormonu patří tyto:
- regulace odpovědi organismu na stres,
- ovlivňování metabolismu,
- regulace krevního tlaku,
- regulace glykémie,
- protizánětlivé účinky,
- působení na imunitu.
Co se týká regulace odpovědi na stres, která dala kortizolu i název „stresový hormon“, je to s ní trochu komplikovanější. Nejdůležitější je pochopit, co všechno je pro naše tělo stres. Většina z nás si pod stresem představí těžký den v práci, nepříjemného šéfa, strach z budoucnosti nebo cokoliv podobného.
Naše tělo je však na stres mnohem citlivější a jako stres bere například i zánět v těle, infekci, onemocnění, nedostatek spánku, operační zákrok, poranění nebo každou situaci, při které musí vydat
víc energie. O tom svědčí i fakt, že nejvíc kortizolu se v průběhu dne vyprodukuje právě ráno, když vstáváme. To, co je pro nás obyčejnou rutinou, je pro naše tělo stres, protože po spánku, kdy jsou požadavky organismu na energii na minimu, se musí najednou nastartovat a zvládat běžné činnosti. Hlavní rolí kortizolu bude tedy zajistit pro naše tělo ve stresových situacích dostatek energie. Jestli se ptáš, jak to ten kortizol udělá, odpověď je jednoduchá – zásahem do metabolismu!
Kortizol a metabolismus
Hlavním palivem, které naše tělo zpracovává, aby získalo energii ve formě ATP, je glukóza. Pro některé buňky, např. buňky mozku, je glukóza dokonce jediným substrátem, který umí při tvorbě energie využít.
Hlavní rolí kortizolu tedy bude zajistit našemu tělu dostatek glukózy. Účinkuje hlavě v játrech, svalech, slinivce a tukovém tkanivu, kde ovlivňuje metabolismus sacharidů – zvyšuje koncentraci glukózy v krvi, čehož dosahuje stimulací novotvorby glukózy (glukoneogeneze) v játrech. Kortizol ovlivňuje metabolismus tuků tak, že mobilizuje tukové zásoby organismu a stimuluje lipolýzu, což je rozkládání tuků, protože i tuky můžou být v případech nouze využity některými tkanivy pro tvorbu energie.
Působí i na metabolismus aminokyselin prostřednictvím rozkladu bílkovin. Ty se rozštěpí na menší části a získané aminokyseliny se použijí na glukoneogenezi.
Tlak, hubnutí a imunita
Kortizol ovlivňuje i naše srdce tím, že zvyšuje jeho výdej i krevní tlak. To se v stresových situacích určitě hodí, ale při nemocech spojených se zvýšenou produkcí kortizolu je právě velmi vysoký krevní
tlak to, co pacienty trápí a přivede je k lékaři. Zvýšený kortizol dokonce může mít vliv i na hubnutí. Určitě to znáš, pospícháš, jsi ve stresu a nevyspalá, a tak se chuť na čokoládu nebo pořádný burger s hranolky dá potlačit jen těžko. Zvýšené hladiny kortizolu stimulují i chuť k jídlu a nabádají naše tělo dělat si zásoby na horší časy, proto je i během hubnutí základem být v pohodě a nestresovat se příliš náročným režimem, ať už ve
stravování nebo sportu.
Kortizol působí i protizánětlivě a imunomodulačně, což znamená, že může regulovat imunitní systém. Kortizol však imunitu neposiluje, právě naopak – tlumí ji. To se může zdát jako něco špatného, některá onemocnění nám však ubližují prostřednictvím přehnané imunitní odpovědi, když kromě původce, např. viru, ničí i naše vlastní buňky. Tehdy jsou kortikoidy (tedy i kortizol) léčbou, kterou
zvolí lékaři.
Stručně to můžeme shrnout asi takto: při krátkém působení má kortizol protizánětlivé účinky, které jsou pro naše tělo prospěšné, pokud však stres trvá dlouho a kortizol je pravidelně zvýšený, utlumí náš imunitní systém.
📖 Objevte zdravé a chutné recepty s Fitshaker v kuchyni! 🍽️
Hledáte inspiraci na zdravé vaření? Naše kniha Fitshaker v kuchyni přináší množství jednoduchých a výživných receptů pro celou rodinu.
Ať už jste začátečník nebo zkušený kuchař, určitě si najdete to své.
➡️ Dostupná na Fitshaker e-shopu již nyní!
Pořiďte si ji ještě dnes a zpříjemněte si vaření. Vařte zdravěji, chutněji a s radostí!
-185132-large.jpg "Fitshaker v kuchyni")
Jsem studentkou medicíny, líbí se mi, jak lze prostřednictvím "lidské řeči" vysvětlit, co se v našem těle děje, a předávat tak informace všem, kteří chtějí porozumět lidskému tělu. Kromě toho jsem fanouškem cestování, poznávání a dobrého jídla a tyto svoje vášně se snažím přenést i do svých článků. Pokud tě zajímá, co se v našem těle děje při sportu nebo při jídle, jak si zachovat fyzické i psychické zdraví, nebo tě zajímají všechna možná i nemožná témata z oblasti zdraví podložená studiemi a fakty, tady jsi na správném místě.