Všechny
Recepty
Stravování
Zdraví
Cvičení
Všeobecné
Hubnutí
Fitshaker podcasty
Proměny
Seberozvoj a motivace
Pro fit maminky
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!
Těhotenství

Naučme se mít ze sebe nijaký pocit

pocit

Zvláštní název článku, že? A určitě přemýšlíš, jestli ti tento článek zhroutí tvoji ideologii, nebo se stane úplný opak. Ani jedno, ani druhé. Chvíli jsem i já hledala vysvětlení, proč někteří lidé tvrdí, že neexistuje dobré a špatné. Možná ti teď hlavou běží: „A kde jsou ty protiklady, na které jsme tak zvyklí? Jak teď bez těchto pojmů můžeme hodnotit situace, sebe, druhé? Dá se bez nich existovat?“

Hm... Ano, dá. 😊 A svět se může stát krásnější a jednodušší.

Proč tedy tak urputně žijeme s tím dobrem a zlem v nerozlučném spojení?

Já jsem si svým pozorováním všimla této věci (nečekej žádná převratná zjištění, snad jen svá vlastní ze zamyšlení se nad tím...):

  • Zvykli jsme si některé pocity povyšovat nad ty ostatní a chceme je zažívat neustále. Čímž jsme se dostali do své vlastní bubliny, kde se často nejen falešně laskáme, ale i krutě týráme svými hodnoceními, že situace je taková nebo maková, a pronášíme soudy, jaká má, nebo nemá být.
  • Když máš ze sebe dobrý pocit, něco se ti podaří, něčeho dosáhneš, tehdy se v tobě zrodí zrníčko závislé na každém dalším úspěchu a výhře, které se přesně tímto vyživí. Roste v tobě jako květina tvé oblíbené barvy a ty ji poctivě zaléváš a ženeš se za každou kapkou vody (zdarem, vytvořeným pocitem štěstí), kterou jí přineseš po období sucha. Ale přehlížíš ty rostliny okolo ní, které jsou vzhledem úplně obyčejné. Myslíš si, že není třeba se nad nimi pozastavovat, proč bys věnovala pozornost obyčejnému jeteli, který roste téměř všude? Jen v jednom případě mu věnuješ pozornost, a to tehdy, když se pro tebe stává plevelem a chceš ho odstranit.

A toto děláme ve svých životech běžně téměř všichni skoro se vším...

pozitivne emocie

Už jsi viděla někoho, kdo se doširoka usmál, když při couvání ťukl do sousedova auta tím svým? Nebo pokorně zakýval hlavou a bez roztržitých pohybů dokázal vyjít ven z auta? První slova, když venku obhlížel „ťukanec“, zněla: „Přesně tohle jsem dnes potřeboval. Děkuju.“ Nebo: „Super příležitost pozvat souseda k nám na pivo, vždyť jsme se doteď ani neznali,“ nebo obyčejné: „Děkuju...“

(Opravdu to jde, ať jsme jakékoliv povahy. Já jsem v zimě utrhla oba stěrače u auta během mrazu po nepromyšleném kroku, když jsem startovala auto a pospíchala na důležitou schůzku, a i navzdory vyslovenému nehezkému slovu v rámci psychohygieny :-D jsem se dokázala za pár sekund usmát s pohledem tam někam nahoru a s vděkem přijmout, co se stalo – a samozřejmě přijmout odpovědnost za vzniklou situaci a řešit ji dál.)

Inu, jen pár lidí dokáže takové a podobné události vzít jako posun vpřed a jen v málokom se umí vytvořit i příjemné pocity. Ale jde to i navzdory tomu, že každý máme jinou povahu. I horká hlava se dá vědomou myšlenkou a změnou postoje zchladit. Pouze když chce...

sebarozvoj osobnosti

Kdybychom se od dětství učili přijímat své přešlapy, neúspěchy, zklamání, nepotřebovali bychom obdivovat jen jeden břeh řeky a neustále zahanbeně nebo znechuceně skákat z toho „nesprávného“ břehu na ten „správný“. Cítili bychom se dobře na obou stranách, přijímali bychom se v situaci přesně tam, kam nás dostala, a tehdy bychom místo rozhořčeného skákání mohli s mírem v duši stavět mosty kamkoliv, kam bychom se potřebovali dostat, s respektem vůči tomu, odkud směřujeme.

Je krásné představit si možnost jen tak pozorovat sama sebe, jak se mám na tom či onom břehu, bez soudů, a šířit vůkol přesně takovou energii, která se místo jednotvárné bubliny s láskou rozpíná bez hranic dál.

na zamyslenie

Trochu konkrétně:

Když během léta přibereš 5 kg a budeš se cítit jako nafouklý balón, i tak se podívej do zrcadla, pohlaď svoje křivky a řekni si, že pro sebe vždycky děláš všechno tak, aby ses cítila dobře. Protože ty vždycky děláš správná rozhodnutí. Samozřejmě, že si nemusíš lhát o tom, že všechny ty „dobroty“ během grilování každý pátek byly zdravé. Ale ty ses pro ně prostě rozhodla. A tečka. Nakládat si ještě i obvinění, promítat si minulost a litovat svoje kroky je, jako bys nahlas vyřkla verdikt:

„Nevěřím ti, Aničko. Zklamala jsi mě a už ti nikdy nedopřeju pěkné léto.“

Stačí to změnit na situaci, kdy se sama sobě před zrcadlem díváš do očí a řekneš: „Děkuju ti, Aničko, že ti tak chutnalo. Děkuju ti, tělo moje, že jsi zpracovalo všechno, co jsem se ti rozhodla dopřát. Jsem nádherná a vždy cítím, co je pro mě správné. Každý den se o sobě učím něco nového.“

Dokáže to v tvém životě přeprogramovat hodně věcí, opravdu. :-) Všechno se vším souvisí a jedna věc ovlivňuje další...

Například tě najednou před spaním napadne, že tě čím dál víc přitahuje to nové cvičení, o kterém jsi četla. Blikne ti do očí video z Fitshakeru, najdeš tu super nápady, jak se postarat o své tělo, možná si začneš s někým psát, najdeš spřízněnou duši, zažijete spoustu nového nebo se prostě víc seznámíš s řečí svého těla, zrychlíš metabolismus jemným detoxem, objevíš sílu bylinek a tak dále a tak dále...

Možností, které tě na cestě životem můžou posunout dál, aniž bys přeskakovala ty břehy řeky, je milion, chápeš? Ty přeci nemusíš unikat na žádné „lepší“ místo.

Všechno se odvíjí od tvých myšlenek, tvého vztahu k sobě sama. Když otevřeš oči, všude najdeš spojení vděku a lásky. Já jiný klíč ani neznám.

Sebarozvoj

Naučme se mít ze sebe nijaký pocit

Zařaďme neutrál. Nuda, co? Nedivím se. Generace a generace lidí vyrůstaly ve vědomosti, že máme být lepší než ten a ten, kvůli šťastnému životu máme dosahovat úžasných výsledků, dostali jsme do vínku např. obraz ideální ženské postavy, ideální rodiny, práce, program slušné holčičky atd. Stejně je v nás zakořeněný systém odměn a trestů, proto je pro nás přirozenější radši si vynadat než se pohladit i za nepodařenou práci.

Nauč se cítit se fajn i tehdy, když nejsi pro společnost úplně zajímavá a prospěšná. Začni startovat z místa, které je klidně i obrostlé plevelem, protože když ho zaoráš do země, můžeš v ní zasadit výživnou zeleninu.

Dýcháš sama za sebe a vždy to tak bude. Jednou největší pravdou je, a už jsi to asi slyšela z více zdrojů, že člověk vždy dělá v daný moment to nejlepší, co může. A nejednou jsem to zmínila už i já. Myslím, že si to stále neuvědomujeme, proto to nepřestanu říkat.

Jen ty určuješ, jaký pocit ze sebe budeš mít. Žádný lektor, žádný kouč, žádný trenér, žádný učitel, žádný terapeut. Každý vnímáme a cítíme různé věci různým způsobem. Když budeš žít se záměrem, že si chceš v každé životní situaci najít svůj střed, zapomeneš na polarity, které ti určovaly, jak se máš na věci dívat. Raduj se z každého svého kroku a přijmi každé nemotorné zakopnutí, protože každý den se ti toho daří mnohem víc, než je určeno ve „světových“ tabulkách. A ať tě netrápí, že to ostatní nevidí.

emocie a pocity

Dopřej si na Vánoce radost v podobě naší vánoční zdravé svíčky, která ti dodá atmosféru a provoní celý domov:

výzva
Fotka autora
Lucia Blahová
Redaktorka ve Fitshakeru

Jmenuju se Lucka. Jsem žena, která je neustále na cestě. Myslím na té svojí, na které se dennodenně rozvíjím, rostu, učím, protože beru život jako nádhernou cestu a všechny lidi, které potkávám, jako své učitele nebo vlastní zrcadla, která mi často ukazují právě to, co nechci vidět. A tak se hlavně učím pozorovat sebe i všechno kolem bez posuzování a jsem pozornou žákyní života. Momentálně jsem v plném nasazení v roli „maminky na mateřské“ a tuto dovolenou si i patřičně užívám s dcerkou Elisou, která je pro mě středem vesmíru. Miluju přírodu, její cykličnost a neustálé změny. Doma se věnuju už delší dobu józe a meditacím, což je pro mě nejdokonalejší spojení těla a duše. K tomu všemu patří i zdravý životní styl, který jsem po letech dokázala uchopit pomocí naslouchání potřebám vlastního těla. Zbožňuju vlastní intuitivní vaření, bez receptů, podkladů, jen tak z lásky. Součástí kuchyně se nám stalo i moje kváskování, v němž se stále učím něčemu novému. Mým celoživotním záměrem je vědomý život, takové to známé ohrané klišé – TADY a TEĎ. Mám ráda obyčejné věci, protože ty jsou vždy výjimečné. Myslím si, že nic a nikdo není dokonalý. Ale jestli něco opravdu je, tak potom je to pro mě úplně všechno. :-)

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.