Blog

Vzpomeň si na to, kdy sis naposledy koupila něco úžasného, co nebylo levné, ale rozhodně to stálo za to.

Mohlo to být cokoliv:

• krásné boty,
• exotická dovolená,
• taneční lekce,
• svatební šaty,
• nová kuchyně,
• valentýnský wellness pobyt a romantická večeře s manželem,
• cokoliv (jen prosím neříkej, že něco z cukrárny 😅).

Jak ses cítila, když jsi za tyto věci platila?

Stalo se ti, že ses při placení litovala? Že sis říkala:

„Já chudinka musím platit za tu úžasnou exotickou dovolenou a ostatní můžou zůstat doma a nemusí platit?“

…

Nebo ses naopak těšila a nemohla ses dočkat, kdy přijde čas dovolené?

Všimni si, že když si kupujeme něco super, obvykle se nelitujeme, i když za to platíme.

Je ale zajímavé, že při hubnutí se tak necítíme.

A přitom i tam si v podstatě kupujeme (svojí snahou) něco úžasného, co sice není levné, ale rozhodně stojí za to. Proč se potom při hubnutí cítíme tak omezováni?

Protože při hubnutí (na rozdíl od dovolené) myslíme víc na CENU, kterou platíme, a míň na HODNOTU, kterou získáme.

A to musíme změnit.

Jinak se budeme cítit omezováni i za týden, i za měsíc, i za půl roku (pokud se nám nějakým zázrakem podaří vydržet) a postupně to vzdáme.

Proto si dnes povíme o tom, jak změnit pohled na hubnutí a místo pocitu omezení se dokonce radovat z toho, že se trochu omezujeme, protože tím platíme cenu za štíhlé zdravé tělo.

V podstatě si ho kupujeme, jako si kupujeme jiné skvělé věci.

Při hubnutí obvykle narážíme na dvě situace, kdy se cítíme omezováni:

1. Když máme chuť něco sníst a nemůžeme.
2. Když se nám nechce jít cvičit a musíme.

Jestli se to stává i tobě, chápu to, protože jsem se kdysi cítil stejně.

Není příjemné sedět na oslavě a sledovat ostatní, jak jedí zákusky, chlebíčky, pizzu... zatímco my se jen díváme a odmítáme, i když máme chuť, protože víme, že si potřebujeme dávat pozor na to, co a kolik toho sníme.

A stejně tak není příjemné vstávat brzy ráno a jít cvičit, zatímco ostatní ještě spí, nebo jít cvičit po práci, když jsi unavená, zatímco ostatní se dívají na seriály.

Ale zapamatuj si tohle:

Jako kdyby ti někdo řekl, že od zítřka budeš platit nové daně za... co já vím... kyslík.

• Doteď jsi nemusela.
• Nic nového tím nezískáš.
• Není fér, že ostatní nemusí.

Ale je to s hubnutím opravdu tak nefér?

Nebo jen zapomínáme vidět věci v širším kontextu a zapomínáme na to, proč to celé děláme?

Vraťme se k příkladu, kdy jdeme s kamarády ven (nebo jsme na rodinné oslavě):

Řekněme, že všichni okolo nás jedí zákusky, zmrzlinu, spoustu jídla. A ještě nás otravují otázkami jako:

• „Ty si nedáš?“
• „Zase držíš dietu?“
• „To se takhle budeš omezovat do konce života?“

(A my máme chuť odpovědět: „No ne, budu mít do konce života 100+ kilo, umřu v šedesáti na cukrovku a do té doby se budu na fotkách schovávat za ostatní a nakupovat jen tmavé oblečení, které nejen že není v módě, ale nebylo v módě nikdy.“)

V takové situaci je přirozené cítit se, jako bychom o něco přicházeli – cítit se omezovaně.

I já jsem se při změně stravy někdy cítil jako chudáček, který si jako jediný „nemůže dát“ to, co ostatní. Jako oběť, kterou je nutné litovat.

Ale postupně jsem si uvědomil, že to není fér pohled na situaci.

Protože buďme upřímní:

(že nebudeme jíst všechno, co uvidíme, a budeme cvičit, i když se nám nechce)

(štíhlé a zdravé tělo, v němž se budeme cítit dobře)

A ta hodnota bude super a bude stát za to.

Tohle není jako placení nové daně za kyslík. Tohle je výhodný nákup. My děláme výhodný obchod! Získáme tím štíhlejší a zdravější tělo se všemi výhodami.

Chápu, pokud ti to v tu chvíli není příjemné, protože oni „nemusí platit cenu“.

Ale podívej:

• Chceme na tom být s postavou tak jako oni?
• A i když zatím mají míň kil, opravdu čekáme, že tímhle způsobem stravování budou mít navždy štíhlé tělo?
• A i když nějakým zázrakem nepřiberou, jsme si jisti, že se můžou donekonečna přejídat zákusky, aniž by to mělo vliv na jejich zdraví, vzhled, energii, dobrý pocit ve vlastním těle?

Cítit se omezována je trochu nefér pohled na věc.

To je, jako by sis zaplatila roční cestu kolem světa all inclusive jen za 50 000 korun a potom říkala kamarádkám, že se cítíš omezována, protože jsi přišla o 50 tisíc, ale ony ne.

Ale ty jsi ta, která procestuje celý svět!

• Ty budeš mít díky tomu nejlepší rok v životě.
• Ty budeš mít zážitky na celý život.
• Ty si mega oddechneš (a užiješ romantiku s partnerem).

A ony ne.

Jak zpívá Phil Collins v písničce Son of Man:

(V překladu: Jsi to ty, kdo poleze na horu. Jsi to ty, kdo dosáhne vrcholu.)

Jen si představ, že by ses litovala před kamarádkami:

„Já chudinka musím zaplatit 50 000 korun za roční dovolenou po světě.“

Vždyť by tě umlátily kabelkami.

To ne my si zasloužíme lítost, spíš ostatní bychom měli litovat.

Vraťme se do situace, že jsme na oslavě, návštěvě nebo s kamarády venku + všichni kolem nás jedí hodně a nezdravě + my se cítíme omezováni a v duchu se litujeme.

Co kdybys na to změnila pohled?

Co kdybys namísto sebe trochu politovala je?

Protože to není jen o tom, že my musíme platit cenu, a oni nemusí. (Ani my nemusíme.)

Ale je to i o tom, že jen my získáme hodnotu, a oni bohužel ne.

• Nemělo by být líto nám, že naše kamarádka, která je na tom s váhou podobně, ještě nesebrala odvahu a nenašla motivaci něco změnit?
• Nemělo by nám být líto, že ani za půl roku (nebo v létě) se nebude cítit ve svém těle dobře, protože teď neplatí cenu jako my?
• Nemělo by nám být líto, že se jim nedaří převzít kontrolu nad jídlem, že jsou závislí na sladkostech, že neumí zvládat emoce bez jídla a že (i když jim to vůbec nepřeju) jim hrozí následky a nižší kvalita života?

Zkus proto příště v této situaci změnit pohled:

Když se nachytáš při sebelítosti, že se musíš omezovat, připomeň si, že se nemusíš. Ale velmi toužíš získat HODNOTU (štíhlé a zdravé tělo), a proto jsi ochotná platit teď tuto CENU. Mysli na to, že to za to stojí.

A také buď k ostatním soucitná, a když se ti budou posmívat nebo tě litovat, řekni jim, že tobě to za to stojí. Ale že chápeš i je, pokud nemají takovou motivaci něco měnit.

Jasně že nikomu by se nelíbilo, kdyby si zaplatil dovolenou a nedostal nic. Ale vždyť my se neomezujeme v jedení zákusků jen tak pro legraci, abychom z toho nic neměli.

A proto, když budeš mít kdykoliv pocit, že se musíš omezovat, že musíš cvičit, že si nemůžeš dát koláč, vzpomeň si na to, že je to sice pravda, ale je to jen jedna strana rovnice.

A že je fér připomenout si i to, co tím získáváš.

A co tím získáváš?

Tak na tuto otázku bys měla mít připravenou veeelmi dobrou odpověď.

Protože na to se tě mozek bude ptát často, hlavně když to bude těžké.

Jak se máme radovat z placení ceny, když nemáme ujasněno, co tím získáme?

Kdyby ti v cestovce řekli, že máš každý měsíc zaplatit splátku 10 000 korun, abys za rok jela na dovolenou, ale neřekli by ti, ani kam pojedeš, ani na jak dlouho, ani jestli to vůbec bude stát za to, taky bys nejásala.

Naše ochota platit cenu by v tomhle případě nebyla velká. A proto si svoji vysněnou hodnotu musíme ujasnit už na začátku.

Já ti však dneska pomůžu obrázkem.

Kdykoliv se budeš při hubnutí cítit omezována (buď v jídle nebo cvičení)...

Připomínej si, že to sice není vždycky příjemné, ale ty si tím v podstatě kupuješ štíhlé a zdravé tělo a všechny výhody, které k tomu patří:

A tyto věci rozhodně stojí za to!

Věřím, že to pomohlo. 😉

P.S.: Pokud tě trápí nadváha a chceš tento problém vyřešit jednou provždy,

získej zdarma můj návod: „Jak zhubnout svých prvních 10 kg (a zůstat štíhlá) – pokud ovládáš teorii, ale nemáš pevnou vůli.“

A pokud bys chtěla individuální pomoc, přečti si, jak pomáhám svým klientkám.