Blog

V životě jsou situace, při kterých se nepotřebujeme vědomě motivovat, abychom něco udělali. Například když mi začne hořet v kuchyni, nepotřebuju si barevně napsat motivaci, proč by bylo fajn to uhasit.

Tehdy motivace přijde sama. Ujasněná a silná.

Při hubnutí je to trošku komplikovanější. Ne že bychom neměli motivaci... (vždyť kdo by nechtěl vypadat super a cítit se super ve vlastním těle, že?)

Ale máme i spoustu pochybností, které nám z naší motivace ubírají:

• Co když začnu, ale po měsíci polevím a nakonec i tak skončím?
• Co když se budu jen zbytečně snažit, potit, omezovat a i tak nic nezhubnu?
• Co když do půl roku přiberu všechno zpátky?
• Co když se mi budou smát, že cvičím, a říkat, že jsem divná, protože si místo hranolků dám salát se sýrem?
• Co když tím jen ubírám čas rodině? Už tak ho spolu netrávíme moc, nebude to ode mě sobecké?
• A co když na to prostě nemám, protože věk, podmínky, omezení, hormony, slabá vůle, závislost na sladkostech, málo času, nepodporující manžel... (doplň dle libosti)?

Uhasit plamen na pánvi je v tomhle velmi jasný a krátký úkol, při kterém ani nemáme prostor na pochybnosti. Tam si nepotřebuješ sestavovat silnou motivaci.

Přijdou dny, kdy se budeš ptát sama sebe: „Proč to všechno dělám?“ A tehdy potřebuješ mít připravenou velmi dobrou odpověď. Tehdy nebudeš mít sílu ani čas vymýšlet důvody. Potřebuješ je mít předem ujasněné a někde zapsané, aby sis je mohla připomenout a načerpat z nich energii.

A dnes si povíme o tom, jak si sestavit dostatečně silnou motivaci, která ti pomůže zvládnout těžké dny a dosáhnout postavy, díky níž se budeš před zrcadlem usmívat.

Já vnímám motivaci dvěma směry a dělím ji na:

• vysněné představy,
• odstrašující představy.

Vysněné představy jsou všechny ty super věci, které teď v životě nemáš, ale mohla bys, kdyby se ti podařilo splnit svůj cíl.

Jsou to všechny ty nové možnosti, které bys mohla mít, a pocity, které bys mohla zažívat.

Jako například:

• „Chci si koupit sexy oblečení, které má můj manžel velmi rád, a hlavně se v něm chci cítit sexy, neodolatelná a žádaná. Chci ten pocit, že si můžu obléct cokoliv, co mě napadne, bez přemýšlení, jak v tom vypadám.“
• „Chci se milovat se svým manželem bez myšlení na to, kolik máme v ložnici světla a co všechno je a není vidět.“
• „Chci být inspirací pro své dcery, aby byly celý život fit, hrdé na sebe a dostatečně sebevědomé.“

Odstrašující představy jsou naopak to, co teď sice ještě máš, ale o co reálně můžeš přijít, kdybys pokračovala dál ve starém životním stylu.

Jsou to věci, kterých se trochu děsíme a kterým bychom se určitě chtěli vyhnout.

Například:

• „Nechci, aby moje děti přišly o zážitky jen proto, protože já nemám kondičku a vypadám tak, jak vypadám.“
• „Bojím se, že přijdou zdravotní problém, které jsou při mojí váze jen otázkou času.“
• „Nechci, aby mě ostatní věčně poučovali a připomínali mi, že jsem přibrala apod.“

Tvým dnešním úkolem bude sepsat si svoji motivaci sestávající z vysněných a odstrašujících představ.

Tyto představy nám mají ukázat dvě možnosti naší budoucnosti:

• Do jakého místa teď směřujeme? (odstrašující představy)
• Do jakého místa se můžeme dostat, když změníme směr? (vysněné představy)

Kombinace těchto dvou představ je potom tou nejlepší motivací.

Představ si, že Lenka a Lucka trénují na maraton.

Lenka trénuje, protože chce dostat medaili a mít dobrý pocit.

Lucka trénuje, protože jí v práci řekli, že pokud nedoběhne do cíle, dostane výpověď, a hrozí jí, že se proto dostane do obrovských dluhů.

Komu se podle tebe trénuje příjemněji?

Samozřejmě Lence.

Ale kdo pravděpodobněji vstane brzy ráno a půjde cvičit, i když se mu nebude chtít?

Je dost možné, že Lucka.

Spíš vylezeme z teplé postele ze strachu, že nebudeme mít na nájem, než pro dobrý pocit.

Zkrátka: Sny jsou příjemnější motivací, ale strach dokáže být silnější motivací.

Já ti doporučuju mít obě.

Většinu času mysli na svoje vysněné představy a na to, jak se i dnes můžeš přiblížit k tomu, že jednou to velké břicho zmizí, ty si budeš moct obléct všechny ty krásně barevné kousky oblečení a manžel na tebe bude hrdý.

Tak se ti bude cvičit příjemněji.

Budou však dny nebo období, kdy to stačit nebude. Venku bude zima, váha bude chvíli stagnovat, onemocní všechny tři děti (dcera, syn i manžel) a objeví se černé myšlenky:

• „Dnes na to kašlu. Vždyť nemusím vypadat jako modelka. Jsou ženy, které jsou na tom ještě hůř.“
• „Manželovi je to i tak jedno. On mě má rád takovou, jaká jsem. Vždyť i on má nadváhu.“
• „No tak si neobleču dvoudílné plavky, a co má být? Ploché břicho se přeceňuje.“

Kdyby nám to šlo snadněji, nic z toho by nás nenapadlo. Ale protože to tehdy lehké není, mozek začne zpochybňovat, jestli to za to stojí.

A právě v tu chvíli si potřebujeme vzpomenout i na své odstrašující představy.

Zanedbávání těla nám může přinést:

• bolesti a zdravotní problémy,
• nízké sebevědomí,
• náladovost a podrážděnost,
• nespokojenost se životem a s tím související poškozené vztahy
• a v extrémních případech i odkázanost na ty, o něž jsme se chtěli starat my.

A na tyto odstrašující aspekty musíme myslet tehdy, když nás ty vysněné nestačí zvednout z postele. Mají nám připomínat, že hubnutí není jen o tom, že nám nebude lépe, ale o tom, že nám může být i hůř, pokud něco nezměníme.

Odstrašující představy však nemusí být jen o tom, že zítra umřeme.

Můžou to být i velmi nepříjemné pocity a situace, do nichž se nechceme dostat. A já ti připomenu dvě odstrašující:

• Pocit lítosti (pocit, že uběhl už rok a nic jsme s tím neudělali, že je nám líto, že nemáme s dětmi víc fotek, že nás mrzí, že kvůli nám znovu nepůjdou do bazénu a že roky běží a když si nevytvoříme zážitky s dětmi teď, čas už zpátky nevrátíme).
• Pocit hanby (představa, že se zase budeme celé léto stydět, že se budeme stydět před kolegy, před manželem v posteli, před dobrou kamarádkou, kterou jsme rok neviděly).

Při psaní svých vysněných a odstrašujících představ ti doporučuju ještě toto:

Čím konkrétněji to popíšeš, tím rychleji si to mozek bude umět v hlavě vizualizovat, tím rychleji může vidět, co mu to přinese, a tím ochotněji může odcvičit.

Jen si porovnej tyto dvě motivace:

1. „Chci si obléct něco pěkného.“
2. „Chci si obléct ty super sexy modré šaty, co jsem měla kdysi na sestřině svatbě, kde jsem dostávala samé komplimenty, cítila se v nich atraktivně a viděla na manželovi, jak je na mě hrdý.“

Druhý důvod ti dodá víc energie a jediným rozdílem je to, že jsme přidali detaily.

Psaní motivace není jako ochutnávání manželovy přesolené polévky s nedovařenými bramborami. Tady potřebuješ říkat pravdu. Být co nejupřímnější.

Jestli tě motivuje cítit se žádoucí nebo mít krásný zadek, napiš to tam. My si totiž nevybíráme, co nás od přírody motivuje. A tak nemá smysl hrát si při motivaci na Matku Terezu.

Jedna z mých klientek si zapsala:

A už 2 roky žije zdravým životním stylem. Teď už to nedělá z hněvu, ale ze začátku jí to velice pomohlo.

Potřebujeme pracovat s tím, co máme. Je přirozené, že později se tvoje motivace změní a budeš to dělat už jen proto, aby ses cítila dobře. Ale ze začátku nic neskrývej a napiš tam i to, že chceš jednou manžela překvapit sexy spodním prádlem (pokud tě to motivuje).

A to nejdůležitější je, abys při psaní byla emotivní. Emoce jsou to, co nás zvedne z postele a dotáhne k cvičení, i když se nám nechce. Vlož do svojí motivace silné emoce, ne jen prázdné fráze, které v tobě nic nevyvolávají.

Přidej tam strach, touhu, nadšení, zklamání, frustraci, naděj, smutek a další emoce, které my chlapi nedokážeme vnímat ani pojmenovat.

A nakonec se potřebujeme trochu „nakopnout“.

Nevýhodou problému s nadváhou je, že většinou nemá deadline. Teoreticky můžeme hubnutí (a tím i cvičení, zdravé vaření) odložit na příští týden. I na příští měsíc. A potom zas a znovu, až dokud si jednoho dne neuvědomíme, že jsme to už vzdali a úplně rezignovali.

Sice chceme pěkné oblečení a nedostat cukrovku... ale nepočká to týden, když toho teď máme moc?

Abychom se vyhnuli neustálému odkládání a potom zklamání, potřebujeme tomu přidat naléhavost.

Představ si ho.

Jak se ráno podíváš z okna a bude tak teplo, že za tričko s dlouhým rukávem už by tě nezastavila jen módní policie, ale i ta skutečná.

Den, kdy je čas ukázat karty (a některé části těla).

Tento den stejně přijde – bez ohledu na to, co do té doby uděláme.

A ten den se buď můžeme těšit na příležitosti léta a rozeběhnout se do skříně pro letní šaty, nebo s hrůzou zjistit, že nás čekají další 3 měsíce hanby, stehen otírajících se o sebe a nepříjemných pohledů okolí.

Tím trochu straším, ale věř mi, že před létem si budeš přát, aby tě v lednu někdo kopal do zadku.

A proto si ke svým vysněným a odstrašujícím představám přidej i tu, jak se budeš cítit před nejbližším létem.

Níže si ukážeme postup, jak si sestavit silnou motivaci:

Vezmi si papír a tužku a začni přemýšlet nad tím, proč chceš zhubnout.

Při psaní si můžeš pomoct tímto:

„Proč chci zhubnout a změnit svůj život?“

• Kdybys byla od zítřka štíhlá, v čem konkrétně by se ti změnil život?
• Co úžasného bys mohla dělat a jak by ses při tom cítila?
• Jaké super věci můžou dělat ženy v tvém věku, které jsou fit?
• A jak se při tom můžou cítit díky tomu, že nemají nadváhu?
• Co skvělého/příjemného/zajímavého/vzrušujícího/cool bys chtěla dělat každý den, týden nebo aspoň jednou měsíčně (a teď kvůli své postavě nemůžeš nebo se při tom necítíš dobře)? (Nosit sexy spodní prádlo a překvapit manžela? Jestli ano, zapiš to tam!)

Nezapomeň být konkrétní, upřímná a emotivní.

● Chtěla bych jít na rodinnou oslavu nebo pracovní setkání, aniž bych 3 dny řešila, co si obleču... a nakonec si i tak natáhnu pytel a cítím se hrozně. Chtěla bych se cítit sebevědomě, uvolnit se a bavit se.

● Chci mít štíhlý pas, protože to k ženě patří! Zrušit tu klišé větu, že po dětech to nejde.

● Obléct si černé přiléhavé šaty s průhlednými zády bez podprsenky na firemní vánoční večírek. Mám je ve skříni, oblékla jsem si je jednou asi před 8 lety. Doteď si pamatuju ten pocit lehkosti a neodolatelnosti, který jsem tenkrát měla.

● Chci, aby moje děti odmalička viděly, že zdravá strava, cvičení a pořádek jsou nevyhnutelnou součástí spokojeného života.

● Chci se cítit víc žensky. Potom bych měla víc ráda sama sebe, usmívala bych se, neměla bych mrzutou náladu a svět by byl mnohem krásnější.

● Velice si přeju nebýt otrokem svých chutí, dokázat odejít od jídla, nedojíst, když už jsem sytá... Zkrátka stravovat se jako štíhlé ženy.

● Chci dokázat svému manželovi, že moje slova o hubnutí nejsou jen řeči.

● Chci mít celý den energii zvládat všechno, co si plánuju, a to bez potřeby průběžného odpočinku. Večer chci usínat s pocitem, že jsem další den zvládla levou zadní bez celodenního pocitu únavy.

● Chci mít vysportované tělo, krásné ženské křivky a SIX PACK (vzkaz pro sebe sama: jde to – když budeš makat, dáš to a neříkej, že ten pocit aspoň jednou v životě nechceš zažít, protože chceš, protože po tom toužíš, já to vím, ty to víš, nelži si, že ti stačí jen zhubnout).

● Velkou motivací je líbit se svému manželovi i jiným mužům. :-D Být v pohodě a sebevědomá, když se svléknu, užít si sex, uvolnit se, cítit se vedle svého muže menší.

● Když můj manžel řekne, že jsem jeho polovička, tak se chci i jako polovička cítit.

● Chci si oblékat přiléhavé sexy šaty, v létě crop topy a šortky, a vypadat vysportovaně.

● Chci potěšit manžela v sexy spodním prádle, aniž bych se styděla za větší břicho.

● Zlepšit se v beach volejbale, vyhrát nějaký ten turnaj, mít takovou kondičku, že hodina na písku v létě nebude nejmenší problém (jen si to představ, opálená, šťastná, vysmátá, vysportovaná a mezi super lidmi).

● Chci nosit plavky bez toho, abych stahovala břicho, chci pevné břicho a celé tělo.

● Chci působit reprezentativně v práci (před klienty a před kolegy).

● Chci se cítit hrdá na to, jak vypadám v plavkách, a přestat se porovnávat s jinými ženami, že můžu vypadat i hůř než teď. Když se jdeme koupat, chci poslouchat, jak perfektně vypadám, že je vidět, jak na sobě makám, a manžel mě musí chránit před zraky ostatních chlapů, kteří se za mnou otáčejí, když projdu okolo.

● Chci, aby mě okolí obdivovalo za to, co jsem dokázala, jakou mám pěknou postavu, jak cvičím, zdravě jím, mám energii.

● Chci být vzorem pro svoje dvě dcery, chci si s nimi půjčovat oblečení, až budou puberťačky. :-)

● Mít znovu spontánní intimní život se svým mužem.

● Chtěla bych se milovat se svým manželem i za světla nebo při svíčce a nestydět se za své tělo.

• Čeho se reálně nejvíc bojíš, že by se mohlo stát, pokud v této oblasti nezměníš směr?
• Máš ve svém okolí osobu, která je bohužel živým příkladem toho, jak nechceš skončit? Kam to nechceš nechat dojít? Popiš to.
• Litovala jsi někdy, že jsi s tím něco neudělala už dřív? Při jaké příležitosti by se ti to mohlo stát znovu?
• Styděla ses někdy za svoji postavu? Blíží se událost, kdy se to může zopakovat?

● Nechci být nervózní matka a manželka, která nonstop ječí na děti a na manžela, když ji naštvou, a potom v návalu lítosti po večerech pojídá gumové medvídky s čokoládou.

● Nechci se spokojit s tím, že mám po dvou dětech velké břicho, které musím maskovat volnými tričky a kvůli němuž se necítím dostatečně přitažlivá a nemůžu si obléct to, co se mi líbí.

● Nechci dopadnout jako mrzutá tlustá bába, která má dvě brady, břicho a prsa po kolena a která je absolutně nespokojená se svým životem.

● Pamatuju si, jak jsem jednou byla s kamarádkami na víkend pryč. Jeden den jsme byly u bazénu (já oblečená), ony se opalovaly v plavkách a druhý den jsme šly nakupovat. Ten pocit, když jsem seděla v koutě, zatímco ony si zkoušely pěkné věci, a já jsem jen hodnotila a nosila jim další – ten pocit už nechci zažít nikdy v životě.

● Byla bych nerada, aby se moje dítě naučilo jíst nezdravé potraviny a v budoucnu mi vyčítalo, že je tlusté, nebo aby mělo zdravotní problémy.

● Už nikdy nechci při vstupu do luxusního obchodu s oblečením slyšet větu – na vás tu nic nemáme...

● Pokud nic nezměním, může se mi stát, že budu nejen nespokojená sama se sebou, ale nebudu ani zvládat držet krok se svými dětmi a mužem. Nechci být ta, která na výletě funí vzadu a ostatní na ni jen čekají.

● Děsí mě představa, že skončím neschopná postarat se sama o sebe, ať už fyzicky, nebo mentálně.

● Je to možná smutné, ale takovým „odstrašujícím příkladem“ je pro mě nejvíc asi moje máma. Co si pamatuju, bojuje s nadváhou a pořád se jí nedaří v tom boji definitivně zvítězit. Ba co víc, co se týká zdraví, je na tom čím dál hůř. Před pár lety jí zjistili cukrovku, která se pomalu zhoršuje, a navíc má spoustu dalších problémů, kterým by se dalo vyhnout. Nemluvě o mentálním zdraví a psychické pohodě, což vidím až teď s odstupem času, jak celý život trpěla a stále trpí pocitem méněcennosti a nedostatečnosti.

● Nechci dopustit, aby se o mě musel někdo starat jen proto, že jsem se vyžrala.

● Bojím se, že zůstanu sama bez partnera. V poslední době zjišťuju, že muži, kteří o mě projeví zájem, málokdy patří do stejné skupiny jako muži, o které projevuju zájem já. Jediným východiskem, které z této situace vidím, je stát se takovou ženou, o jakou mají zájem muži, kteří se mi líbí. Bohužel, zkušenosti mi říkají, že nadváha je jednou z prvních překážek, které mi v této cestě stojí.

● Nechci se na rodičovském sdružení stydět před ostatními fit maminkami.

● Nechci vypadat jako tetka ze Slunce, seno. :-)

● Nechci brát plnou hrst prášků několikrát denně jako můj otec v 50, když měl vysoký tlak, ucpané cévy, cukrovku a x dalších diagnóz.

● Bojím se, že když to nezměním, můj muž ve mně už časem vůbec nebude vidět ženu.

● Nechci mívat trapné pocity na preventivních prohlídkách u doktora.

● Chci se vyhnout tomu, že když půjdu na pohovor, budou se dívat na to, jak vypadám, místo toho, jaké mám reference.

● Chci se vyhnout tomu, abych musela jít na operaci kloubů nebo kolene, protože jsem těžká.

● Už nikdy nechci, aby v mojí společnosti muži mluvili o jiné ženě, jakou má dokonalou postavu. I když jsem šťastně vdaná, chtěla bych zase zažít ten pocit, že kdybych chtěla, sbalím kohokoliv. A už nikdy nechci mít ten pocit, že jsem jen ta, co se jí může cokoliv říct.

● Nechci skončit jako teď. Nechci takhle vypadat, nechci se takhle cítit, nechci být tlustá. Nechci dopadnout jako obézní 40–50letá žena, která bude jen sedět doma na zadku a péct buchty a chleba.

● Bojím se, že si za mě manžel najde hubenější náhradu.

● Nechci, aby bylo jídlo mojí jedinou odměnou a radostí.

● Nechci, aby moje dcera vyrůstala s mámou, která nemá dost energie na to, aby s ní mohla dovádět, vymýšlet hlouposti, běhat, sáňkovat... Nechci, aby svoji mámu viděla smutnou, deprimovanou a bez nálady jen kvůli její nadváze.

Tvoje motivace je dostatečně silná, pokud na následujících 6 otázek odpovíš jednoznačně ano:

1. Dokážeš si vybavit jasný obraz toho, jak suprově by mohl vypadat tvůj život?
2. Dokážeš si vybavit jasný obraz toho, jak můžeš dopadnout, když něco nezměníš?
3. Je tvojí vysněnou představou něco, za co jsi ochotná bojovat a zaplatit snahou?
4. Je tvojí odstrašující představou něco, čemu chceš za každou cenu zabránit?
5. Cítíš v sobě touhu změnit svůj život?
6. A máš tyto motivace zapsané na jednom místě?

Tvůj důvod ke změně má být tak silný, aby v porovnání s ním bylo až směšné dát přednost nějakým BeBe sušenkám.

P.S.: Pokud tě trápí nadváha a chceš tento problém vyřešit jednou provždy,

získej zdarma můj návod: „Jak zhubnout svých prvních 10 kg (a zůstat štíhlá) – pokud ovládáš teorii, ale nemáš pevnou vůli.“

A pokud bys chtěla individuální pomoc, přečti si, jak pomáhám svým klientkám.

Dočetla jsi až sem a ještě nejsi v Novoroční výzvě 2022 s námi? Nevadí, přidat se můžeš i teď, budeš mít jen trochu posunutý kalendář (ale i to umíme napravit). Získáš však přístup k našemu harmonogramu cvičení vyskládanému tak, abys díky cvičení doma (které zabere cca 30 minut) hubla, formovala a zpevňovala postavu + jídelníček na 30 dní + e-mailovou podporu od nás, ale i od Martina Totha, autora tohoto článku: