Nic nedělat prý nejde. Stále něco děláš, i když si můžeš myslet, že ztrácíš čas díváním se do stropu. Opak je pravdou. I lenošení ti může prospět a vůbec se kvůli tomu nemusíš cítit provinile.
Věda říká, že bys měla víc odpočívat!
Nicnedělání je často nespravedlivě označováno jako lenost, ale ve skutečnosti je to pravděpodobně ta nejlepší věc, kterou můžeš dělat. Nedávná studie prováděná vědci z University College v Londýně zjistila, že lidé, kteří pracují víc než 55 hodin týdně, mají zvýšené riziko mrtvice o 33 % v porovnání s těmi, kteří pracují 35 až 40 hodin týdně.
V podstatě věda říká, že bys měla odpočívat víc. Většina z nás tráví velmi mnoho času v práci, cestou do práce a zpět nebo přemýšlením o práci. Proč však cítíš potřebu neustále něco dělat, když máš mít zasloužený odpočinek? Umíš si kvalitně a plnohodnotně oddechnout, aniž by ses cítila provinile?
Zde je 7 způsobů, jak a proč se necítit vinna, když nic neděláš.
# 1: Je to pro tebe prospěšné
Pokud budeš pochybovat, polož si otázku. Jaký je smysl toho, že jsi nonstop zaneprázdněná, když neumíš ocenit, co všechno máš? A kdy si to vychutnáš, když stále nemáš čas?
# 2: Spánek léči
Pokud ti někdo bude tvrdit opak, pošli ho k doktorovi. Spánek je nejen příjemný, ale i důležitý pro zdraví a krásu. Vědí to i děti, proto tak rády a dlouho spí.
# 3: Ať žije pyžamo!
Kdo ho nemá rád? Je měkké, pohodlné a připomíná dětství. Obleč si ho a nevylézej z něj klidně celý víkend.
# 4: Nicnedělání není lenost
Kdo ti to bude tvrdit, toho pošli k tomu samému doktorovi, co řeší spánek. Nic nedělat se totiž může vysvětlit jako meditace, být přítomná v okamžiku, ale nedělat žádnou činnost. Být sama se sebou je snad hřích? Nejvíc tě budou kritizovat věční organizátoři, ale to už si s nimi vyřešíš velmi snadno.
# 5: Zastavení času
Když vypneš telefon, wifi, televizi, zůstaneš jen sama se svými myšlenkami. Nepracuj, jen dýchej a zalez hlouběji pod peřinu.
# 6: Smysluplný čas s rodinou
Lehněte si všichni spolu na gauč do obýváku nebo si prodlužte ráno všichni v posteli. Je to úžasný pocit.
# 7: Absolutní nicnedělání nic nestojí
Možná spotřebuješ víc kakaa na horkou čokoládu a koupíš si nový pár teplých ponožek. To budou asi jediné výdaje.
Jaký je názor psycholožky na nicnedělání?
Psycholožka, koučka a lektorka společnosti Power Coaching Mgr. Silvia Langermann o tomto tématu říká: „Náš mozek řeší v podstatě vždy jen jeden úkol, když ho vyřeší, jde na další. Když mu dáme víc úkolů, naše výkonnost automaticky klesne. V podstatě náš mozek pracuje neustále, dostane úkol a řeší.
Představte si, že byste měli stále něco dělat s rukama, zvedat, posouvat, ukládat... Úkol a jeho splnění, úkol, úkol, úkol... Naše ruce by byly celkem rychle unavené, tím pádem by klesala i jejich výkonnost. Činnost bychom vykonávali pomaleji nebo s chybami. Proto je velmi užitečné někdy ruce jen tak nechat. Ony něco dělat pravděpodobně budou, ale nebude to úkol, který musí splnit.
Velice podobně to je i s mozkem, někdy je velmi užitečné mozek jen tak nechat být, aby po odpočinku mohl fungovat na 100 % a bezchybně.
Plus nezapomínejme: Koncentrace a psychické vypětí v práci nám odebírá hodně energie. Organismus si potřebuje dobíjet energii, tehdy většinou nabíhají ozdravné procesy.
Člověk by se měl naučit střídat koncentraci s relaxací. Pokud to nebude umět, příliš se vyčerpá. A to může vést k poklesu výkonu a chybám z nepozornosti. Později ke špatné náladě a demotivaci.“
Otázka na závěr zní: stojí ti to za to? Radši si vezmi deku a oddechuj. 😉 My ti s tím pomůžeme například i pravidelným cvičením jógy, pilates nebo meditacemi:
-451476-large.jpg "cvičení doma")
Máma dvou dcer, která se nechce smířit s tím, že na břichu nemá cihličky. Milující svoje děti, ale stále s potřebou realizovat se. Neúnavná bojovnice a nekompromisní optimistka. Když lidé říkají: „Nejsi ťuk ťuk?!“ právě začínám. Vyvracím mýtus, že kojící ženy by po porodu neměly sportovat. Po šestinedělí jsem se v obou případech vrátila k běhu. Předtím jsem cvičívala zumbu, vedla vlastní fit studio, mám certifikát instruktorky aerobiku od slovenského Ministerstva školství a certifikát z učitelského tréninku aštánga jógy od Jara Pávka. Vypínám při józe, po pátém kilometru na cyklotrenažeru, ale i v lese se psem a rodinou. Věnuju se literární tvorbě, hodně čtu, živím duši hudbou a dobrými filmy. V lednu 2018 mi vyšel knižní debut pod názvem „Denník aktívnej matky“.