Většina žen se s tímto pojmem setká až tehdy, když se objeví problém. Může jít o únik moči, pocit tlaku v podbřišku, diskomfort při pohlavním styku nebo nejistotu při pohybu. Z odborného pohledu však pánevní dno nepředstavuje „problémovou oblast“, ale důležitý funkční systém, který reaguje na všechny změny, kterými ženské tělo během života prochází.
Pánevní dno tvoří skupina svalů a vazivových struktur, které uzavírají pánev zespodu a zajišťují oporu vnitřním orgánům, především močovému měchýři, děloze a konečníku. Kromě své nosné funkce se pánevní dno významně podílí na regulaci močení a vyprazdňování, stabilitě trupu, dýchání a kvalitě intimního života. Aby mohlo správně fungovat, musí se umět nejen stáhnout, ale také plnohodnotně uvolnit a reagovat ve správný čas. Právě schopnost koordinace je pro jeho zdraví klíčová.
-682603-large.jpeg)
Jak se pánevní dno mění?
Z klinické praxe víme, že mnohé obtíže pánevního dna nevznikají proto, že by byly svaly výslovně jen slabé, ale také proto, že nepracují efektivně. U některých žen jsou svaly pánevního dna přetížené a v chronickém napětí, u jiných reagují opožděně nebo nedostatečně v situacích, kdy je zvýšený nitrobřišní tlak, například při smíchu, kašli, běhu nebo skákání. V takových momentech může dojít k úniku moči, což si ženy často vysvětlují jako přirozenou součást stárnutí nebo následek porodu. Z pohledu fyzioterapie však jde o signál, že pohybový systém potřebuje lepší koordinaci, nikoli o selhání ženského těla.
Pánevní dno se během života ženy neustále přizpůsobuje hormonálním, mechanickým i psychosociálním změnám. V období puberty reaguje na hormonální výkyvy a změny tělesného vnímání, přesto se mu v tomto období věnuje jen minimální pozornost. Během těhotenství je vystaveno rostoucí zátěži, změnám držení těla a hormonálnímu uvolňování tkání. V tomto období je důležité, aby se pánevní dno naučilo regulovat napětí, a nikoli aby bylo jednostranně posilováno bez ohledu na jeho aktuální funkci.
Porod představuje pro pánevní dno významnou fyzickou i neurologickou zátěž. I v případech, kdy proběhne bez viditelných komplikací, může dojít ke změně svalové koordinace, citlivosti nebo schopnosti reagovat na zátěž. Proto má poporodní fyzioterapie význam pro každou ženu, nejen pro ty, které pociťují akutní obtíže. Jde o návrat k vědomému vnímání vlastního těla a obnovení funkční spolupráce mezi pánevním dnem, dechem a pohybem.
Perimenopauza a menopauza. Proč se tvoje pánevní dno začíná ozývat?
Zvláštní pozornost si pánevní dno zaslouží v období perimenopauzy a menopauzy. Pokles estrogenu ovlivňuje kvalitu pojivových tkání, prokrvení a schopnost svalů reagovat na zátěž. U mnoha žen se v tomto období objevují nové symptomy, jako je únik moči, pocit tlaku v pánvi nebo změny v intimním prožívání. Tyto změny jsou fyziologické, ale neznamená to, že se s nimi je třeba smířit bez možnosti řešení. Cílená fyzioterapie dokáže výrazně zlepšit funkci pánevního dna i kvalitu života.
Pánevní dno nefunguje izolovaně. Je úzce propojeno s dýcháním, držením těla, stabilitou trupu, chodidlem a schopností těla zvládat stres. Chronické psychické napětí se často odráží ve zvýšeném svalovém napětí pánevního dna, což může vést k bolestem, poruchám uvolnění a zhoršené funkci. I proto je důležité vnímat pánevní dno v širším kontextu celého pohybového systému a životního stylu ženy.
Pár slov na závěr…
Pánevní dno je součástí ženského těla, která si zaslouží více pozornosti, pochopení a respektu. Nejde jen o svaly, ale o funkci, která se mění během celého života ženy a ovlivňuje její pohyb, jistotu i kvalitu každodenního života. Když se naučíme pánevní dno vnímat a vědomě s ním pracovat, přestává být zdrojem nejistoty a stává se oporou.
Ve druhé části se budeme věnovat konkrétním problémům, se kterými se ženy nejčastěji setkávají. Podíváme se blíže na inkontinenci, na to, co s ní dělat, jak rozpoznat přetížené pánevní dno a jakou roli hraje prolaps. Ukážeme si, že i tato témata lze řešit odborně, citlivě a bez zbytečného strachu.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).