Blog

Sauna ale není jen příjemný wellness rituál. Pobyt v teple představuje pro organismus určitý tepelný stres, na který reaguje srdce, cévy, pokožka i termoregulační systém. Právě tyto reakce stojí za několika potenciálními přínosy pravidelného saunování.

Zároveň ale kolem sauny koluje spousta tvrzení – od „detoxikace organismu“ až po spalování tuku či posílení imunity. Kde končí realita a začíná marketing?

Když vstoupíme do horkého prostředí, tělo se začne snažit udržet svou vnitřní teplotu v bezpečném rozmezí. Cévy v kůži se rozšíří, zvýší se prokrvení povrchu těla, zrychlí se tep a spustí se intenzivnější pocení. Pot, který se z pokožky odpařuje, je jedním z hlavních mechanismů, jimiž se organismus ochlazuje.

Saunování tak určitým způsobem zatěžuje oběhový systém podobně jako velmi lehká až mírná fyzická aktivita, přestože sauna cvičení samozřejmě nenahrazuje. Výzkumy tradiční finské sauny ukazují zvýšení tepové frekvence a změny krevního tlaku a prokrvení během pobytu v teple. 

Právě proto se po sauně můžeme cítit příjemně uvolněně – ale zároveň i unaveně, žíznivě či mírně ospale.

Ne každá sauna funguje stejně. Rozdíly jsou zejména v teplotě, vlhkosti a způsobu, jakým se tělo zahřívá.

• Finská sauna

Klasika, kterou si většina z nás představí pod slovem sauna. Vzduch bývá velmi horký a relativně suchý. Typické teploty se pohybují přibližně mezi 70 a 100 °C, přičemž vlhkost je nízká. V tradiční finské sauně se mohou občas polít rozpálené kameny vodou, čímž se na krátkou dobu zvýší vlhkost vzduchu. Právě finská sauna je zároveň nejlépe prozkoumaným typem saunování. 

• Parní sauna nebo parní lázeň

Tady je situace téměř opačná. Teplota bývá nižší, přibližně 40–50 °C, ale vlhkost vzduchu se může blížit 100 %. Proto může být parní sauna subjektivně velmi intenzivní, i když teploměr ukazuje podstatně méně než ve finské sauně. Vlhký vzduch bývá příjemný zejména lidem, kterým suché horké prostředí nevyhovuje.

•  Infra sauna

Infrasauna využívá infračervené záření a obvykle funguje při nižších teplotách, přibližně 40–60 °C. Pro lidi, kteří nezvládají velmi vysokou teplotu klasické sauny, může být příjemnější.

• Biosauna nebo sanárium

Jde o jakýsi kompromis mezi klasickou a parní saunou. Teplota bývá nižší než ve finské sauně a vlhkost vyšší. Pro začátečníky nebo lidi, kteří špatně snášejí extrémní teplo, může být velmi příjemnou alternativou.

• Ruská baňa

Tradiční ruská sauna kombinuje poměrně vysokou teplotu s vyšší vlhkostí. Typické jsou také březové či dubové větvičky – tzv. věníky –, kterými se podporuje cirkulace horkého vzduchu kolem těla.

A co solná sauna?

• Tady je dobré rozlišovat mezi saunováním a haloterapií. Přítomnost solných cihel v místnosti automaticky neznamená, že dostáváme speciální „léčebnou dávku soli“. Zdravotní tvrzení o solných saunách je proto potřeba brát s rezervou.

Tady přichází nejzajímavější část. 😊 Výzkum saunování je slibný, ale zároveň má své limity. Mnohé známé výsledky pocházejí z dlouhodobých pozorovacích studií ve Finsku. Takové studie dokážou ukázat souvislost, nikoli však prokázat, že sauna byla přímo příčinou lepšího zdraví.

Novější analýzy randomizovaných studií navíc ukazují, že u několika kardiometabolických parametrů zatím nejsou výsledky zcela jednoznačné.

Tohle je pravděpodobně nejzajímavější a zároveň nejlépe prozkoumaná oblast. Teplo způsobuje rozšíření cév a zvyšuje průtok krve. Srdce začne bít rychleji a celý oběhový systém se musí přizpůsobit zvýšené teplotě.

Dlouhodobé finské studie našly souvislost mezi častějším saunováním a nižším rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Jedna velká prospektivní studie sledovala 1 688 mužů a žen přibližně 15 let a pozorovala nižší kardiovaskulární úmrtnost při častějším saunování. Stále ale jde o asociaci, nikoli důkaz, že samotná sauna riziko způsobila nebo snížila. 

Sauna tedy může být příjemným doplňkem zdravého životního stylu, ale nenahrazuje pohyb, vyváženou stravu, spánek ani léčbu vysokého krevního tlaku či jiného onemocnění.