
Co je diastáza?
Diastáza přímých břišních svalů (odborně diastasis recti abdominis) je zvětšení vzdálenosti mezi pravým a levým přímým břišním svalem (m. rectus abdominis).
Tyto dva svaly vedou vertikálně po přední straně břicha a mezi nimi se nachází vazivová struktura nazývaná linea alba. Linea alba není „mezera“ ani prázdný prostor. Je to pevná pojivová tkáň, která:
- spojuje obě poloviny břišní stěny,
- přenáší sílu mezi pravou a levou stranou,
- pomáhá stabilizovat trup při pohybu.
Při diastáze nedochází k roztržení svalu. Svaly zůstávají neporušené. Dochází k rozšíření pojivové tkáně mezi nimi.

Je diastáza normální?
Během těhotenství je vznik diastázy přirozenou adaptací. Rostoucí děloha vytváří tlak směrem ven a hormonální změny (zejména zvýšená elasticita pojivových tkání) umožňují břišní stěně se přizpůsobit. Ve třetím trimestru má určitou míru diastázy téměř každá žena. Ženy se jí často bojí, ale v mnoha případech až zbytečně přehnaně.
Jak se diastáza hodnotí?
Nejčastěji se hodnotí:
- šířka rozestupu (např. prsty nebo ultrazvukem),
- hloubka a kvalita tkáně,
- reakce břišní stěny při aktivaci a zátěži.
Moderní pohled už nehodnotí pouze centimetry. Důležitější je, zda linea alba dokáže vytvořit napětí a přenášet sílu. Žena může mít širší rozestup, ale dobrou funkci bez obtíží. A naopak – i menší vzdálenost může být spojena s nestabilitou, pokud tkáň nedokáže reagovat na zátěž.
Jaké jsou rizikové faktory vzniku diastázy?
Ačkoli je těhotenství nejčastější příčinou, není jedinou. Diastáza se může objevit také u:
- žen bez těhotenství,
- mužů,
- novorozenců (fyziologicky),
- hypermobilních lidí.
Mezi hlavní rizikové faktory patří:
- Těhotenství: vícečetné těhotenství, velký plod, opakované porody, vyšší věk matky
- Opakovaný nebo nadměrný nitrobřišní tlak: chronický kašel, chronická zácpa, časté zvedání těžkých břemen bez kontroly tlaku
- Slabá koordinace hlubokého stabilizačního systému: nejde o „slabé břicho“, ale spíše o zhoršenou schopnost regulovat tlak mezi bránicí, břišní stěnou a pánevním dnem
- Genetická kvalita pojivové tkáně: některé ženy mají přirozeně pružnější nebo méně pevné vazivo

Břišní stěna jako důležitý tlakový systém...
Břišní stěna nefunguje izolovaně. Je součástí komplexního tlakového systému, který zahrnuje:
- bránici
- hluboké břišní svaly
- pánevní dno
- hluboké svaly zad
Při nádechu se tlak přirozeně zvyšuje, při výdechu se reguluje. Pokud tento systém pracuje koordinovaně, břišní stěna se dokáže přizpůsobit i vyšší zátěži. Pokud však tlak uniká nesprávným směrem – například dopředu přes oslabenou lineu albu – může se objevit typické vyklenutí uprostřed břicha.
Proto se dnes na diastázu díváme méně jako na „rozestup“ a více jako na problém regulace tlaku a přenosu síly. Právě proto se koordinace dechu a aktivace pánevního dna často využívá při cvicích zaměřených na diastázu.
Neboj, diastáza neznamená hned bolest zad a únik moči…
Vztah mezi diastázou a bolestí zad není tak jednoznačný, jak se často uvádí. Vědecké studie přinášejí smíšené výsledky – některé souvislost potvrzují, jiné ne. Samotná přítomnost rozestupu tedy automaticky nevysvětluje bolest.
Důležitější než počet centimetrů je funkční dopad diastázy. Výrazná a symptomatická diastáza může souviset s vyšší mírou bolesti a nižší kvalitou života, ale mírná diastáza bez funkčních potíží sama o sobě s bolestí souvisí jen velmi málo.
Podobné je to i u úniku moči. Mezi diastázou a stresovou inkontinencí existuje spíše slabá až mírná souvislost a neplatí pro všechny ženy. Některé studie dokonce neprokázaly významný rozdíl mezi ženami s diastázou a bez ní, zejména v časném období po porodu.
Mechanismus pravděpodobně souvisí s regulací nitrobřišního tlaku a stabilitou trupu – tedy s tím, jak celý systém spolupracuje, ne jen s přítomností samotné mezery. Proto se opět dostáváme k tomu, jak důležité je umět koordinovat dech s pánevním dnem.
Právě těmto funkčním souvislostem a tomu, co z nich vyplývá pro praxi, se budeme podrobněji věnovat v dalším blogu.

Méně strachu, více porozumění
Diastáza není díra v břiše ani automatická příčina bolesti či inkontinence. Je to adaptace břišní stěny na zvýšený tlak a zátěž, nejčastěji v období těhotenství. To, zda se stane problémem, nezávisí jen na počtu centimetrů mezi svaly, ale především na tom, jak dokáže břišní stěna spolupracovat s bránicí, pánevním dnem a hlubokými svaly trupu.
Dobrá zpráva je, že diastáza neznamená zákaz pohybu. Naopak, správně zvolená zátěž a kvalitní trénink mohou podpořit obnovu funkce a sebevědomí v pohybu. V dalším článku se proto podíváme na to, jak s diastázou pracovat prakticky – co má smysl, co je zbytečný strach a jak se bezpečně vrátit k silnému a funkčnímu tělu.
Pokud vás trápí problém v oblasti břišní stěny, neváhejte se obrátit na fyzioterapeutku, která vám ráda pomůže.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).


