Blog

Diastáza přímých břišních svalů (odborně diastasis recti abdominis) je zvětšení vzdálenosti mezi pravým a levým přímým břišním svalem (m. rectus abdominis).

Tyto dva svaly vedou vertikálně po přední straně břicha a mezi nimi se nachází vazivová struktura nazývaná linea alba. Linea alba není „mezera“ ani prázdný prostor. Je to pevná pojivová tkáň, která:

• spojuje obě poloviny břišní stěny,
• přenáší sílu mezi pravou a levou stranou,
• pomáhá stabilizovat trup při pohybu.

Při diastáze nedochází k roztržení svalu. Svaly zůstávají neporušené. Dochází k rozšíření pojivové tkáně mezi nimi.

Během těhotenství je vznik diastázy přirozenou adaptací. Rostoucí děloha vytváří tlak směrem ven a hormonální změny (zejména zvýšená elasticita pojivových tkání) umožňují břišní stěně se přizpůsobit. Ve třetím trimestru má určitou míru diastázy téměř každá žena. Ženy se jí často bojí, ale v mnoha případech až zbytečně přehnaně.

Nejčastěji se hodnotí:

• šířka rozestupu (např. prsty nebo ultrazvukem),
• hloubka a kvalita tkáně,
• reakce břišní stěny při aktivaci a zátěži.

Moderní pohled už nehodnotí pouze centimetry. Důležitější je, zda linea alba dokáže vytvořit napětí a přenášet sílu. Žena může mít širší rozestup, ale dobrou funkci bez obtíží. A naopak – i menší vzdálenost může být spojena s nestabilitou, pokud tkáň nedokáže reagovat na zátěž.

Ačkoli je těhotenství nejčastější příčinou, není jedinou. Diastáza se může objevit také u:

• žen bez těhotenství,
• mužů,
• novorozenců (fyziologicky),
• hypermobilních lidí.

Mezi hlavní rizikové faktory patří:

1. Těhotenství: vícečetné těhotenství, velký plod, opakované porody, vyšší věk matky
2. Opakovaný nebo nadměrný nitrobřišní tlak: chronický kašel, chronická zácpa, časté zvedání těžkých břemen bez kontroly tlaku
3.  Slabá koordinace hlubokého stabilizačního systému: nejde o „slabé břicho“, ale spíše o zhoršenou schopnost regulovat tlak mezi bránicí, břišní stěnou a pánevním dnem
4.  Genetická kvalita pojivové tkáně: některé ženy mají přirozeně pružnější nebo méně pevné vazivo

Břišní stěna nefunguje izolovaně. Je součástí komplexního tlakového systému, který zahrnuje:

• bránici
• hluboké břišní svaly
• pánevní dno
• hluboké svaly zad

Při nádechu se tlak přirozeně zvyšuje, při výdechu se reguluje. Pokud tento systém pracuje koordinovaně, břišní stěna se dokáže přizpůsobit i vyšší zátěži. Pokud však tlak uniká nesprávným směrem – například dopředu přes oslabenou lineu albu – může se objevit typické vyklenutí uprostřed břicha.

Proto se dnes na diastázu díváme méně jako na „rozestup“ a více jako na problém regulace tlaku a přenosu síly. Právě proto se koordinace dechu a aktivace pánevního dna často využívá při cvicích zaměřených na diastázu.

Vztah mezi diastázou a bolestí zad není tak jednoznačný, jak se často uvádí. Vědecké studie přinášejí smíšené výsledky – některé souvislost potvrzují, jiné ne. Samotná přítomnost rozestupu tedy automaticky nevysvětluje bolest. 

Důležitější než počet centimetrů je funkční dopad diastázy. Výrazná a symptomatická diastáza může souviset s vyšší mírou bolesti a nižší kvalitou života, ale mírná diastáza bez funkčních potíží sama o sobě s bolestí souvisí jen velmi málo.

Podobné je to i u úniku moči. Mezi diastázou a stresovou inkontinencí existuje spíše slabá až mírná souvislost a neplatí pro všechny ženy. Některé studie dokonce neprokázaly významný rozdíl mezi ženami s diastázou a bez ní, zejména v časném období po porodu.

Mechanismus pravděpodobně souvisí s regulací nitrobřišního tlaku a stabilitou trupu – tedy s tím, jak celý systém spolupracuje, ne jen s přítomností samotné mezery. Proto se opět dostáváme k tomu, jak důležité je umět koordinovat dech s pánevním dnem.

Právě těmto funkčním souvislostem a tomu, co z nich vyplývá pro praxi, se budeme podrobněji věnovat v dalším blogu.

Diastáza není díra v břiše ani automatická příčina bolesti či inkontinence. Je to adaptace břišní stěny na zvýšený tlak a zátěž, nejčastěji v období těhotenství. To, zda se stane problémem, nezávisí jen na počtu centimetrů mezi svaly, ale především na tom, jak dokáže břišní stěna spolupracovat s bránicí, pánevním dnem a hlubokými svaly trupu.

Dobrá zpráva je, že diastáza neznamená zákaz pohybu. Naopak, správně zvolená zátěž a kvalitní trénink mohou podpořit obnovu funkce a sebevědomí v pohybu. V dalším článku se proto podíváme na to, jak s diastázou pracovat prakticky – co má smysl, co je zbytečný strach a jak se bezpečně vrátit k silnému a funkčnímu tělu.

Pokud vás trápí problém v oblasti břišní stěny, neváhejte se obrátit na fyzioterapeutku, která vám ráda pomůže.