Všechny
Recepty
Zdraví
Všeobecné
Stravování
Cvičení
Proměny
Fitshaker podcasty
Hubnutí
Seberozvoj a motivace
Pro fit maminky
LÉTO
Těhotenství
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!

Co je diastáza doopravdy? Mýty a fakta, která bys měla vědět

diastáza
Diastáza. Slovo, které se nejčastěji spojuje s obdobím po porodu, plochým břichem, strachem a zákazy při cvičení. Než se ale dostaneme k mýtům a tréninku, pojďme si jasně a srozumitelně vysvětlit, co diastáza vlastně je.

Co je diastáza?

Diastáza přímých břišních svalů (odborně diastasis recti abdominis) je zvětšení vzdálenosti mezi pravým a levým přímým břišním svalem (m. rectus abdominis).

Tyto dva svaly vedou vertikálně po přední straně břicha a mezi nimi se nachází vazivová struktura nazývaná linea alba. Linea alba není „mezera“ ani prázdný prostor. Je to pevná pojivová tkáň, která:

  • spojuje obě poloviny břišní stěny,
  • přenáší sílu mezi pravou a levou stranou,
  • pomáhá stabilizovat trup při pohybu.

Při diastáze nedochází k roztržení svalu. Svaly zůstávají neporušené. Dochází k rozšíření pojivové tkáně mezi nimi.

Je diastáza normální?

Během těhotenství je vznik diastázy přirozenou adaptací. Rostoucí děloha vytváří tlak směrem ven a hormonální změny (zejména zvýšená elasticita pojivových tkání) umožňují břišní stěně se přizpůsobit. Ve třetím trimestru má určitou míru diastázy téměř každá žena. Ženy se jí často bojí, ale v mnoha případech až zbytečně přehnaně.

Po porodu se u mnoha žen vzdálenost postupně zmenšuje, u některých však přetrvává. Důležité je vědět, že samotná přítomnost diastázy ještě neznamená problém. Rozhodující je funkce.

Jak se diastáza hodnotí?

Nejčastěji se hodnotí:

  • šířka rozestupu (např. prsty nebo ultrazvukem),
  • hloubka a kvalita tkáně,
  • reakce břišní stěny při aktivaci a zátěži.

Moderní pohled už nehodnotí pouze centimetry. Důležitější je, zda linea alba dokáže vytvořit napětí a přenášet sílu. Žena může mít širší rozestup, ale dobrou funkci bez obtíží. A naopak – i menší vzdálenost může být spojena s nestabilitou, pokud tkáň nedokáže reagovat na zátěž.

Jaké jsou rizikové faktory vzniku diastázy?

Ačkoli je těhotenství nejčastější příčinou, není jedinou. Diastáza se může objevit také u:

  • žen bez těhotenství,
  • mužů,
  • novorozenců (fyziologicky),
  • hypermobilních lidí.

Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  1. Těhotenství: vícečetné těhotenství, velký plod, opakované porody, vyšší věk matky
  2. Opakovaný nebo nadměrný nitrobřišní tlak: chronický kašel, chronická zácpa, časté zvedání těžkých břemen bez kontroly tlaku
  3.  Slabá koordinace hlubokého stabilizačního systému: nejde o „slabé břicho“, ale spíše o zhoršenou schopnost regulovat tlak mezi bránicí, břišní stěnou a pánevním dnem
  4.  Genetická kvalita pojivové tkáně: některé ženy mají přirozeně pružnější nebo méně pevné vazivo

Břišní stěna jako důležitý tlakový systém...

Břišní stěna nefunguje izolovaně. Je součástí komplexního tlakového systému, který zahrnuje:

  • bránici
  • hluboké břišní svaly
  • pánevní dno
  • hluboké svaly zad

Při nádechu se tlak přirozeně zvyšuje, při výdechu se reguluje. Pokud tento systém pracuje koordinovaně, břišní stěna se dokáže přizpůsobit i vyšší zátěži. Pokud však tlak uniká nesprávným směrem – například dopředu přes oslabenou lineu albu – může se objevit typické vyklenutí uprostřed břicha.

Proto se dnes na diastázu díváme méně jako na „rozestup“ a více jako na problém regulace tlaku a přenosu síly. Právě proto se koordinace dechu a aktivace pánevního dna často využívá při cvicích zaměřených na diastázu.

Pro někoho to může být nuda, ale je to velmi důležité pro správnou funkci. :)

Neboj, diastáza neznamená hned bolest zad a únik moči…

Vztah mezi diastázou a bolestí zad není tak jednoznačný, jak se často uvádí. Vědecké studie přinášejí smíšené výsledky – některé souvislost potvrzují, jiné ne. Samotná přítomnost rozestupu tedy automaticky nevysvětluje bolest. 

Důležitější než počet centimetrů je funkční dopad diastázy. Výrazná a symptomatická diastáza může souviset s vyšší mírou bolesti a nižší kvalitou života, ale mírná diastáza bez funkčních potíží sama o sobě s bolestí souvisí jen velmi málo.

Podobné je to i u úniku moči. Mezi diastázou a stresovou inkontinencí existuje spíše slabá až mírná souvislost a neplatí pro všechny ženy. Některé studie dokonce neprokázaly významný rozdíl mezi ženami s diastázou a bez ní, zejména v časném období po porodu.

Mechanismus pravděpodobně souvisí s regulací nitrobřišního tlaku a stabilitou trupu – tedy s tím, jak celý systém spolupracuje, ne jen s přítomností samotné mezery. Proto se opět dostáváme k tomu, jak důležité je umět koordinovat dech s pánevním dnem.

Právě těmto funkčním souvislostem a tomu, co z nich vyplývá pro praxi, se budeme podrobněji věnovat v dalším blogu.

Méně strachu, více porozumění

Diastáza není díra v břiše ani automatická příčina bolesti či inkontinence. Je to adaptace břišní stěny na zvýšený tlak a zátěž, nejčastěji v období těhotenství. To, zda se stane problémem, nezávisí jen na počtu centimetrů mezi svaly, ale především na tom, jak dokáže břišní stěna spolupracovat s bránicí, pánevním dnem a hlubokými svaly trupu.

Současné vědecké poznatky ukazují, že mírná diastáza bez funkčních potíží často neznamená zdravotní problém. Pokud se však přidá bolest, pocit nestability nebo únik moči, je důležité dívat se na tělo komplexně – jako na systém, který pracuje s tlakem, silou a koordinací.

Dobrá zpráva je, že diastáza neznamená zákaz pohybu. Naopak, správně zvolená zátěž a kvalitní trénink mohou podpořit obnovu funkce a sebevědomí v pohybu. V dalším článku se proto podíváme na to, jak s diastázou pracovat prakticky – co má smysl, co je zbytečný strach a jak se bezpečně vrátit k silnému a funkčnímu tělu.

Pokud vás trápí problém v oblasti břišní stěny, neváhejte se obrátit na fyzioterapeutku, která vám ráda pomůže.

cvičení pro ženy
Fotka autora
Jessica Zatlkajová
Fyzioterapeutka

Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).

Kategorie

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.