Ať už jde o pravidelnou dřinu ve fitku, kolektivní sport, nebo „rekreační“ procházky se psem, pohyb v každé formě zkoumají vědci už dlouhé roky, a jak se ukazuje, pravidelný pohyb v jeho nejrůznějších formách má nesporné množství benefitů pro naše fyzické, ale i psychické zdraví. Výsledky mnohých studií poukazují na fakt, že cílený pohyb se může uplatňovat i v léčbě nejrůznějších, dokonce i velmi závažných diagnóz.
No a co se s naším tělem a myslí stane, když se hýbat přestaneme? I to se dozvíš v tomto článku!
Benefity pohybu pro tělo
Fakt, že díky cvičení (samozřejmě v kombinaci se stravou) se nám daří udržovat si zdravou váhu, případně zhubnout, je jen špičkou ledovce jeho benefitů pro naše tělo.
Pravidelný pohyb slouží jako efektivní prevence vzniku chronických onemocnění, zlepšuje citlivost buněk na inzulin, díky čemuž nás chrání před vznikem diabetu,
a dokonce může už diagnostikovaným cukrovkářům pomoct udržet stabilní hladinu glukózy.
Kromě toho má pravidelný pohyb v jakékoliv formě pozitivní efekt na hladinu cholesterolu v krvi – snižuje ten špatný cholesterol, LDL, a, naopak zvyšuje hladinu HDL – dobrého cholesterolu. Vysoký cholesterol se spojuje s obezitou, diabetem, vysokým krevním tlakem či aterosklerózou, které bývají společnými jmenovateli například i u infarktu.
Cvičením tedy prokazatelně přispíváš ke zdraví svého srdce, cév, ale i ostatních orgánových systémů.
Ve zdravém těle zdravý duch
To, že pohyb příznivě ovlivňuje naše fyzické zdraví, je dokázaný fakt, avšak jen málokdo začne cvičit – a vydrží – kvůli tomu, že jde o dobrou prevenci. Člověk je od přírody tvor nedočkavý, a právě proto tolik lidí holduje sportu.
V jistém smyslu pohyb funguje jako droga a má i okamžité účinky – hlavně ty ovlivňující mentální zdraví a psychické funkce.
Cvičení způsobuje chemické změny v mozku, a to i v centrech, které ovlivňují naši náladu. Pravidelný pohyb zvyšuje citlivost mozku na serotonin a norepinefrin, což jsou hormony hrající roli při naší náladě; hladina serotoninu je při vážných depresích dokonce snížená. Tím, že pohyb stimuluje určité časti mozku tak, aby byly citlivější vůči vlivu „náladových hormonů“, přímo působí na naši náladu a energii.
Kromě toho sport zvyšuje tvorbu endorfinů – hormonů štěstí. Ty způsobují, že se po tréninku cítíme šťastní, spokojení a plní energie. Endorfiny působí na mozek dokonce podobně jako opiáty, díky čemuž často slýcháme přirovnání „sport jako droga“.
Kromě toho, že pravidelný sport zlepšuje náladu a dodává energii, přispívá i ke kvalitnějšímu spánku, zkvalitňuje sexuální život, snižuje hladiny stresu, či dokonce snižuje chuť k jídlu při emočním přejídání se.
Sport jako lék
Není divu, že se díky množství benefitů pro naše zdraví stal sport objektem zkoumání vědců a lékařů. Studie přinesly mnoho pozitivních výsledků, například že sport je účinným lékem v terapii psychiatrických onemocnění, jakými jsou také deprese, poruchy příjmu potravy, Alzheimerova choroba či demence.
Pohyb je však i účinným pomocníkem při léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě či při diabetu, skleróze multiplex, bolestech hlavy a mnoha dalších onemocněních.
Pokud bychom se nehýbali...
Každý ví, že existují období, během kterých na sport nezbývá čas, chuť nebo energie. Co se však s naším tělem stane, pokud mu nedopřejeme pravidelný pohyb?
Fyzická inaktivita je spojená s únavou – psychickou i fyzickou, se špatnou náladou, s nekvalitním spánkem, tendencí přejídat se.
Zhoršuje chronická onemocnění, pokud jimi trpíte, resp. zvyšuje riziko jejich vzniku, přičemž jde hlavně o vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol či diabetes mellitus. Absence pohybu – dokonce i krátkodobá – může vést k nárůstu viscerálního tuku, který je rizikovým faktorem pro většinu už zmíněných onemocnění.
-118399-large.jpg "viscerálni tuk")
Ne každý má čas trávit denně dvě hodiny ve fitku nebo chuť vstávat brzo ráno před prací „jen“ kvůli rannímu běhu.
Jakákoliv aktivita je však lepší než žádná, a proto pokud tě nebaví navštěvovat fitko, tělocvičnu či bazén, nebo je z jakéhokoliv důvodu navštěvovat nemůžeš, najdi si pro sebe jinou vhodnou aktivitu. Někomu vyhovují kolektivní sporty, někomu zase jóga, pilates či běh.
Po někoho je nejlepším odreagováním a psychohygienou procházka v přírodě a je to úplně v pohodě. I chůze je pohyb a tělo i mysl nám za její pravidelné zařazení do denního režimu určitě poděkují!
Už 4. 9. se s námi můžeš zapojit i do výzvy Restart po létě! Nejenže si v ní vyzkoušíš širokou škálu pohybových cvičení a najdeš to pravé pro sebe, ale zároveň budeš mít okolo sebe krásnou podporu ze strany všech z nás, které do ní taky jdeme. ❤️😊
Těšíme se na tebe, bude to skvělá společná jízda za našim zdravím:
Jsem studentkou medicíny, líbí se mi, jak lze prostřednictvím "lidské řeči" vysvětlit, co se v našem těle děje, a předávat tak informace všem, kteří chtějí porozumět lidskému tělu. Kromě toho jsem fanouškem cestování, poznávání a dobrého jídla a tyto svoje vášně se snažím přenést i do svých článků. Pokud tě zajímá, co se v našem těle děje při sportu nebo při jídle, jak si zachovat fyzické i psychické zdraví, nebo tě zajímají všechna možná i nemožná témata z oblasti zdraví podložená studiemi a fakty, tady jsi na správném místě.