Otázka sloučenin dusíku, konkrétně dusičnanů a dusitanů v potravě, je poměrně kontroverzním tématem.
Svůj boom si zažilo hlavně v období, kdy se poukazovalo na to, jak se v továrnách na zpracování masa přidávají do oblíbených masných výrobků.
O co tedy vlastně jde? Jsou dusičnany a dusitany opravdu tak nebezpečné, jak se o nich říká?
Jaké potraviny je obsahují a jak je můžeme ze stravy eliminovat? Pojďme se na to podívat pěkně od začátku!
Dusičnany vs. dusitany
Dusičnany jsou sloučeniny dusíku a kyslíku a běžně se vyskytují i vyskytovaly v půdě i ve vodě.
Není se čemu divit, jelikož dusík je nejvíce zastoupeným plynem v ovzduší a v půdě vzniká působením běžných bakterií, které se nazývají nitrifikační a denitrifikační bakterie.
Zjednodušeně řečeno, tyto bakterie zajišťují tvorbu, ale i odbourávání dusíkatých sloučenin a jejich další využití. Kromě toho, že se dusičnany vyskytují v přírodě, se tvoří i v našem těle a v neposlední řadě se přidávají do potravin, což široká veřejnost kritizuje.
S dusitany je to trochu jinak. Ty můžou vznikat v našem těle chemickou reakcí – redukcí z dusičnanů – a to je to, co může být velmi nebezpečné, hlavně pro malé děti!
Cesta dusičnanů v našem těle
Pokud se ptáte, co se s dusičnany (a taky s námi) stane po jejich požití, navážeme na předchozí text.
Původ dusičnanů jsme si už vysvětlili. Když se však dostanou do trávicího traktu, může se stát, že se vlivem bakterií v žaludku či střevech zredukují na nebezpečnější verzi – dusitany.
Ty můžou škodit buď přímo – vázáním se na krevní barvivo hemoglobin, ze kterého se stane methemoglobin a už není „schopné“ přenášet kyslík, což je hlavní funkcí normálního hemoglobinu, nebo nepřímo.
Methemoglobin představuje nebezpečí hlavně pro kojence, zejména do 3–6 měsíců. U starších dětí a dospělých je kvůli jiné stavbě hemoglobinu riziko extrémně nízké.
U malých dětí však může vznikat tzv. Blue baby syndrom. Kůže a sliznice kojenců po příjmu dusičnanů, které se přeměnily na dusitany, mají typickou modrošedou barvu, a jelikož poškozený hemoglobin nedokáže správně přenášet kyslík a zásobovat tkáně, hrozí jim udušení.
Nebezpečná je však i možnost, kdy se už přeměněné dusitany spojují se sekundárními aminy a vznikají z nich nitrosaminy. Nitrosaminy jsou karcinogenní, což znamená, že můžou podporovat vznik rakoviny.
Nelze však ani zapomenout na to, odkud se berou sekundární aminy, které se s dusitany spojují. Ty můžou pocházet například z tabákového kouře, alkoholu nebo některých léků. Omezit kouření a alkohol je tedy více než žádoucí.
Zvýšila se množství?
Jak jsme zmínili, dusičnany se v půdě a ve vodě vyskytovaly vždy, což je i jedním z důvodů, proč se dostávají do potravin. Jejich množství však podle statistik stoupá a dnes je tak množství dusičnanů v půdě, ale i ve spodních vodách zvýšené a nemůže za to nikdo jiný než my lidé.
Při rozvoji zemědělství, masového pěstování a chemizaci průmyslu, ale i v důsledku osidlování stále většího množství půdy se tato množství zvyšují a není prakticky vůbec možné se úplně vyhnout příjmu dusičnanů.
Mezi velkou kauzu však patřilo zjištění, že mnozí výrobci přidávají ve velkém dusičnany i tam, kde nejsou úplně potřebné – hlavně do zpracovaného masa, jakým jsou šunky, salámy, klobásky a ostatní uzené pochoutky.
Paradox dusičnanů
Zajímavým paradoxem je, že na to, jak moc se téma přidávání dusičnanů probíralo v médiích a na veřejnosti, většina dusičnanů v lidské stravě pochází právě ze zeleniny.
Konkrétně ve stravě průměrného Evropana z ní pochází 80 % dusičnanů. Žebříčku potravin s vysokým obsahem dusičnanů kraluje špenát, ale najdete v něm i salát, pak choi, červenou řepu, mrkev, rukolu či celer.
Ze zpracovaných výrobků se nejvyšší množství dusičnanů nachází v salámech, šunkách, slanině, klobáskách či párcích.
Prevence
Samotné dusičnany jsou však pro naše tělo potřebné a jejich snížené množství může být též velmi nebezpečné.
Mezi pozitivní účinky dusičnanů patří například snižování krevního tlaku či zlepšování výkonu při cvičení. To, co je nežádoucí, je přeměna dusičnanů na dusitany, čemuž částečně můžeme zabránit.
Jak? Produkci nitrosaminů snižuje přítomnost vitamínů C, E a taky pomůže vláknina. Naopak, jejich produkci můžou zvýšit kouření, příjem alkoholu či strava bohatá na tuky.
U tématu dusičnanů a dusitanů je třeba se řídit hlavně zdravým rozumem. Zelenina obsahuje dusičnanů nejvíc, ale přestaneme ji proto jíst? Odpověď je ne.
Její příjem má díky množství vitamínů a minerálů mnohem více benefitů než rizik.
Čemu bychom se však měli vyhnout nejen s ohledem na dusičnany a dusitany, je kouření, alkohol a tučná strava. Samotné dusičnany můžeme omezit příjmem zpracovávaných masných výrobků a konzumací těch kvalitních.
Kvalitu svojí stravy je třeba si hlídat. Je to forma péče o sebe, za kterou se ti tělo odvděčí. Na našem blogu se můžeš inspirovat skvělými recepty, které tě krásně vyživí.
Kromě zdravých receptů ti nabízíme i cvičení na doma. Vyzkoušej naše online fitko a dopřej svému tělu to nejlepší.
ZDROJE:
https://www.webmd.com/diet/foods-high-in-nitrates#091e9c5e8204930e-1-3
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2008/09/13.pdf
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7139399/
https://www.bbc.com/future/article/20190311-what-are-nitrates-in-food-side-effects
https://www.vinmec.com/en/news/health-news/nutrition/8-nitrate-rich-foods-and-why-you-should-avoid-them/
Jsem studentkou medicíny, líbí se mi, jak lze prostřednictvím "lidské řeči" vysvětlit, co se v našem těle děje, a předávat tak informace všem, kteří chtějí porozumět lidskému tělu. Kromě toho jsem fanouškem cestování, poznávání a dobrého jídla a tyto svoje vášně se snažím přenést i do svých článků. Pokud tě zajímá, co se v našem těle děje při sportu nebo při jídle, jak si zachovat fyzické i psychické zdraví, nebo tě zajímají všechna možná i nemožná témata z oblasti zdraví podložená studiemi a fakty, tady jsi na správném místě.