Serotonin se společně s dopaminem a endorfiny často označuje jako hormon štěstí. Serotonin je ve skutečnosti neurotransmiter, a co to znamená, si vysvětlíme níže.
Ne nadarmo se v jeho názvu vyskytuje „štěstí“, serotonin umí ovlivňovat naše pocity, náladu nebo spánek. Ovlivňuje i naši schopnost učit se, zapamatovávat si nové informace, ale když je ho málo, pocítí to i náš trávicí systém, srdíčko nebo intimní život.
I hodně serotoninu však může uškodit, takže vidíš, že jde o komplexní záležitost. Co to tedy ten serotonin je a jak vlastně funguje, si spolu povíme dnes.
Neurotransmiter
Serotonin je neurotransmiter. To znamená, že jde o chemickou látku, která se vyrábí v mozku a nervové buňky – neurony – ji uvolňují do prostoru mezi sebou.
Prostřednictvím neurotransmiterů buňky komunikují a posílají si „vzkazy“, jak má co v našem těle fungovat. Serotonin však není jen záležitostí mozku. Najdeme ho i ve střevech, kde se dokonce nachází jeho většina. Podporuje správné fungování trávení a jeho nedostatek se může projevit i formou trávicích těžkostí.
Ovlivňuje také normální funkci krevních destiček, ale to, co nás v souvislosti se serotoninem dnes zajímá nejvíc, je jeho vliv na naši náladu, emoce, paměť nebo intimní život.
Jak vzniká serotonin?
Serotonin se v našem těle tvoří z aminokyseliny tryptofan. Tryptofan je esenciální aminokyselina, což znamená, že je pro naše tělo nezbytná a musíme ji doplňovat v potravě.
Mezi běžné potraviny bohaté na tryptofan patří mléčné výrobky, maso nebo vejce. Vegani či vegetariáni si při doplňování aminokyseliny tryptofan můžou pomoct například oříšky. Samotná tvorba serotoninu je už komplikovanou chemickou reakcí, probíhající na více úrovních, jejíž výsledkem je hormon štěstí – serotonin.
Serotonin = štěstí?
Serotonin nacházející se v mozku reguluje naše pocity, má vliv na to, jestli jsme šťastní, nebo smutní a úzkostní. Snížené hladiny serotoninu jsou spojeny s depresí dokonce tak, že léky zasahující do metabolismu serotoninu jsou jedním ze základních antidepresiv.
Serotonin si lidé často pletou s dopaminem. Jedním ze základních rozdílů je však fakt, že zatímco dopamin aktivuje i motivaci a způsobuje spíš potěšení než štěstí, serotonin zajišťuje dlouhodobější a udržitelné štěstí nebo spíš dobrou a stabilní náladu.
Mezi další pozitivní účinky serotoninu na mentální funkce patří i kontrola spánku a bdění, podporuje však i normální fungování sexuálních funkcí a jeho nedostatek může být spojený se sníženým libidem nebo zhoršeným sexuálním prožíváním.
Málo, nebo moc?
Nedostatek serotoninu se nejčastěji projeví zhoršenou náladou, ale hraje roli i při depresi, poruchách spánku, trávicích těžkostech nebo jiných psychických těžkostech, jakými jsou úzkost nebo panické poruchy.
Může to budit dojem, že čím víc serotoninu, tím lépe. Opak je však pravdou. Příliš vysoké hladiny můžou způsobit stav mezi odborníky známý jako serotoninový syndrom. Ten se projeví vysokým krevním tlakem, teplotou, bušením srdce, zmateností nebo svalovými křečemi.
Nemusíš se však bát, příliš mnoho serotoninu se ve tvém těle nevytvoří jen tak, když budeš jíst hodně potravin bohatých na tryptofan. Riziko vzniku serotoninového syndromu mají hlavně pacienti, kterým byly navýšeny dávky antidepresiv SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu), nebo i lidé, kteří kombinují léky s drogami či alkoholem.
Dopřej svému tělu kvalitní a zdravou stravu, ale posil i svoji tělesnou stránku výborným cvičením a pohybem. Přidej se k nám a cvič kdekoliv a kdykoliv!
-122291-large.jpg "cvičení doma")
Jsem studentkou medicíny, líbí se mi, jak lze prostřednictvím "lidské řeči" vysvětlit, co se v našem těle děje, a předávat tak informace všem, kteří chtějí porozumět lidskému tělu. Kromě toho jsem fanouškem cestování, poznávání a dobrého jídla a tyto svoje vášně se snažím přenést i do svých článků. Pokud tě zajímá, co se v našem těle děje při sportu nebo při jídle, jak si zachovat fyzické i psychické zdraví, nebo tě zajímají všechna možná i nemožná témata z oblasti zdraví podložená studiemi a fakty, tady jsi na správném místě.