Bolest zad patří mezi nejčastější zdravotní potíže dnešní populace. Většina lidí ji během života zažije alespoň jednou a u mnohých se objevuje opakovaně. Nejčastěji jde o bolesti v bederní oblasti, tedy v dolní části zad.
Podle epidemiologických studií se bolest bederní páteře objeví během života přibližně u 60–80 % lidí a patří mezi hlavní příčiny snížené kvality života i pracovní neschopnosti.
O diastáze jistě slyšela každá těhotná žena, ale u tohoto často zmiňovaného tématu je potřeba některé věci upřesnit.
Co je diastáza přímých břišních svalů?
O diastáze jsme podrobněji psali v předchozím blogu, ale zde si uvedeme také základní informace, abys této problematice lépe porozuměla. Diastáza přímých břišních svalů, odborně diastasis recti abdominis, označuje stav, při kterém dochází ke zvětšení vzdálenosti mezi pravým a levým přímým břišním svalem.
Mezi těmito svaly se nachází vazivová struktura nazývaná linea alba, která je spojuje a zároveň umožňuje přenos sil mezi jednotlivými částmi trupu.
Během těhotenství je přirozené, že se linea alba postupně roztahuje. Rostoucí děloha vytváří tlak na břišní stěnu a tkáň se musí přizpůsobit zvětšujícímu se objemu břicha. U mnoha žen se po porodu břišní stěna postupně vrátí do původního stavu, ale u některých zůstává vzdálenost mezi svaly větší i dlouhodobě.
Samotná diastáza však automaticky neznamená problém. U některých žen je přítomná bez jakýchkoli obtíží, zatímco u jiných se může pojit s pocitem nestability trupu, oslabením břišní stěny nebo bolestí zad.
Proč může mít břišní stěna a diastáza souvislost s páteří?
Břišní stěna není jen estetická záležitost. Z funkčního hlediska hraje důležitou roli při stabilizaci trupu a ochraně páteře.
Břišní svaly spolu s dalšími strukturami vytvářejí tzv. stabilizační systém trupu. Do tohoto systému patří například bránice, příčný břišní sval, svaly pánevního dna a hluboké svaly páteře. Tyto struktury spolupracují při vytváření nitrobřišního tlaku a pomáhají stabilizovat páteř při pohybu.
Pokud tento systém funguje optimálně, páteř dokáže efektivně přenášet síly mezi horní a dolní částí těla. Pokud však dojde k narušení této spolupráce – například oslabením břišní stěny – může se změnit způsob, jakým tělo zvládá zátěž.
U diastázy může být právě schopnost břišní stěny přenášet napětí a stabilizovat trup částečně změněná. To může vést k tomu, že se některé struktury páteře nebo pánve začnou přetěžovat.
Souvisí diastáza s bolestí zad?
Mnoho lidí si myslí, že pokud mají diastázu, automaticky je bude bolet záda. Vědecké důkazy však ukazují, že situace je mnohem komplexnější.
Systematický přehled publikovaný v roce 2023 analyzoval více studií zkoumajících vztah mezi diastázou a bolestí bederní páteře. Výsledky ukázaly, že většina studií nenašla jednoznačný vztah mezi velikostí diastázy a bolestí zad.
Na co nesmíme zapomínat, je fakt, že tělo těhotné ženy prochází obrovskou změnou. Po dobu 9 měsíců se ženské tělo mění. Posouvá se těžiště, mění se stereotyp dýchání, uvolňují se vlivem hormonu relaxinu vaziva a tělo se připravuje na porod. Po porodu začíná šestinedělí, během kterého „chceme“, aby se tělo ženy vrátilo do původního stavu. Ne vždy je to však tak jednoduché.
Kromě vyšetření diastázy je proto důležité nezapomínat ani na svaly pánevního dna, které mohou být po přirozeném porodu oslabené. Dále je potřeba, aby žena pracovala na obnovení přirozeného dechového stereotypu (dechová vlna by měla jít směrem od bránice/břišní stěny, postupně k hrudníku a zpět), protože vlivem růstu břicha se tento stereotyp mění. Stejně tak je potřeba pracovat se změněným těžištěm těla a posílit svaly i kvůli zvýšené laxitě (uvolněnosti) vazů po porodu.
Proto možná při čtení těchto řádků zjišťuješ, že souvislost mezi bolestí páteře a diastázou není tak jednoznačná a na tělo se musíme dívat komplexně. Velmi důležitý fakt, který se často v diskusích o diastáze přehlíží, je ten, že bolest zad je multifaktoriální problém.
To znamená, že na jejím vzniku se podílí více faktorů. Patří mezi ně například:
- svalová kondice
- pohybové stereotypy
- kvalita spánku
- stres a psychická zátěž
- hormonální změny
- úroveň fyzické aktivity a mnoho dalších
Moderní přístup ve fyzioterapii se už nezaměřuje pouze na samotnou šířku diastázy. Důležitější je pochopit, jak břišní stěna funguje.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).