Blog

Když nás začne bolet oblast křížů, přirozeně hledáme jednoduché vysvětlení. A když se k tomu přidá pocit „tahu“, „zaseknutí“ nebo dokonce zvuk prasknutí při pohybu, je velmi lákavé myslet si, že se tam něco „posunulo“.

To, co cítíme, je většinou reakce svalů a vazů, nikoli vyskočený kloub. A to, co občas praskne, není „naskočení kloubu zpět“, ale jev, který se nazývá kavitace.

Kavitace znamená, že se v kloubní štěrbině mění tlak a uvolní se malá bublinka plynu. Prasknutí je tedy zvuková zpráva o změně napětí v okolí, ne „oprava kloubu“. Proto si mnozí po uvolňujícím pohybu nebo mobilizaci oddechnou s pocitem úlevy – ne proto, že se něco „vrátilo na své místo“, ale proto, že tkáně kolem kloubu povolily.

SI kloub je mimořádně pevný. Je navržen tak, aby zvládal tlak, zátěž při chůzi, běhu, nošení dětí, tašek i celého našeho života. Aby „vyskočil“, musel by na něj působit velký externí náraz. To, co vnímáme jako „vyskočení“, je tedy téměř vždy svalové napětí a asymetrie, nikoliv skutečný posun. Proto i když „nahození“ může přinést úlevu, bez obnovy svalové stability bývá úleva jen dočasná.

SI kloub patří mezi synoviální klouby, podobně jako koleno či kyčel – i když je jeho pohyb velmi malý. To znamená, že jeho kloubní plochy jsou pokryté chrupavkou a mezi nimi se nachází synoviální tekutina, která snižuje tření a umožňuje hladký a tichý pohyb. Kloub je uzavřen v kloubním pouzdru, jehož vnitřní vrstva se nazývá synovie (synoviální membrána). Tato membrána produkuje synoviální tekutinu, vyživuje kloub a pomáhá udržovat jeho prostředí zdravé.

Pokud je však kloub podrážděný nebo přetížený, synovie může reagovat zánětem. Tento jev nazýváme synovitida. Při synovitidě synoviální membrána ztlušťuje a může produkovat více tekutiny, což způsobuje pocit tlaku, citlivosti nebo hluboké pulzující bolesti v oblasti SI kloubu. I zduření synovie může být jedním z důvodů, proč vás začne akutně trápit bolest v SI skloubení.

Mírná asymetrie je úplně běžná. Ve většině případů nejde o skutečné rozdíly v délce kostí, ale o to, jak pánev udržuje váhu těla. Pokud pánev na jedné straně přebírá více zátěže, SI kloub se může ozvat. Řešením tedy není „prodlužovat“ nebo „vyrovnávat“ nohy, ale zlepšit kontrolu pánve a sílu hýžďových svalů.

Pocit blokády je reálný, ale nejde o to, že by kloub byl fyzicky „zaseknutý“. Je to obranné napětí svalů, které se snaží vytvořit stabilitu tam, kde jim chybí opora. Krátké uvolnění nebo masáž mohou pomoci, ale pokud pánev nemá sílu, „blokáda“ se vrátí. Dlouhodobé řešení spočívá ve získání stability, ne jen v uvolnění.

Terapie není o tom, že „něco opravíme“. Je to o tom, že učíme tělo opět spolupracovat. Začínáme dýcháním a hlubokou stabilizací. Když bránice a pánevní dno pracují společně, pánev dostává oporu zevnitř. V praxi využíváme i jemné mobilizační cviky, kdy se snažíme kloub jakoby „rozpulzovat“ a jemně rozhýbat. Poté posilujeme hýžďové svaly, které jsou hlavním stabilizátorem pánve při chůzi. Když jsou silné a aktivní, bedra už nemusejí „zachraňovat situaci“.

Zároveň trénujeme přenos váhy a stabilitu – protože v životě stojíme na jedné noze mnohem častěji, než si uvědomujeme. A to je moment, kdy se SI kloub může cítit buď bezpečně, nebo přetíženě.

Bolest v oblasti SI kloubu může být nepříjemná a mnohokrát působí nejasně – jednou bolí při chůzi, jindy při vstávání, někdy vyzařuje do hýžďových svalů nebo stehna. A právě proto se kolem tohoto kloubu vytvořilo mnoho mýtů. Pravdou však je, že SI kloub je velmi pevná struktura, která se při běžném pohybu neposouvá a „nevyskakuje“. To, co vnímáme jako „zablokování“, je nejčastěji reakce svalů a nervového systému, které se snaží vytvořit stabilitu tam, kde jim chybí opora.

Diagnostika SI kloubu není o jednom jednoduchém testu. V praxi spíše dokážeme jeho problém vyloučit, než jej jednoznačně potvrdit.

Bolest připisovaná SI kloubu může často vycházet z bederní páteře – například ze změněného svalového napětí, z podráždění nervových struktur nebo z narušeného dechového a pohybového vzorce.

Proto je důležité, aby vyšetření bylo komplexní a vedl ho odborník, který posoudí pánev, bedra, dýchání, hýžďové svaly i způsob, jakým tělo přenáší váhu. Pokud je zapojena synovie a v kloubu dojde k podráždění, můžeme cítit hlubokou, pulzující bolest. A pokud jde o zánětlivý proces, například při Bechtěrevově chorobě, bolest se obvykle zhoršuje v klidu a zlepšuje při pohybu. I proto je důležité rozpoznat rozdíl mezi mechanickým a zánětlivým původem.