Blog

Predstav si ideální večer po práci. Máš za sebou dokonalý trénink s Fitshakerem, dopřála sis relaxační koupel a připravuješ si lehkou večeři.

Všechno jde podle plánu, až dokud necítíš, že se tvoje prsty začínají nekontrolovaně stahovat, brní tě kolem úst, srdce buší a tlak na hrudi prudce roste. Strach a panika jsou tak intenzivní, že nakonec končí přivoláním sanitky. Přesně takto prožila tetanický záchvat moje sestra. 

Příznaky jsou natolik intenzivní a zrádné, že si je mnozí pletou s infarktem nebo těžkým úzkostným záchvatem. Takové chvíle jsou děsivé nejen pro člověka, který je zažívá, ale i pro jeho okolí. I lékaři se s nimi nejednou setkávají jako s akutním stavem bez jasné příčiny. Až později se ukáže, že nejde o srdce, ale o něco mnohem komplexnějšího – tetanii.

U mladých žen se často projevuje nenápadně. Může se objevit:

• mravenčení nebo necitlivost kolem úst a končetin,
• stažené a křečovité prsty,
• pocit bušení srdce nebo tlaku na hrudi,
• úzkost, nervozita či panické ataky,
• svalové záškuby a ztuhlost,
• poruchy dýchání (pocit dušení, zrychlený tep),
• ale také únava, celková slabost a studené končetiny.

Symptomy přicházejí a odcházejí zejména při stresu, vyčerpání nebo nedostatku spánku, mohou je však zhoršit i hyperventilace, dehydratace, intenzivní fyzická zátěž, kofein (zejména nalačno) či hormonální výkyvy. Obvykle nezanechávají trvalé poškození.

V 19. století popisovali tetanii evropští lékaři jako „nemoc mladých žen“, často po pubertě nebo při zvýšené fyzické zátěži. V roce 1860 francouzský lékař Armand Trousseau pojmenoval Trousseauův fenomén, kdy se při nafouknutí tlakové manžety na paži objeví svalový spasmus. Tento test pomáhal odhalit latentní tetanii ještě před dostupností moderních laboratorních testů.

V roce 1876 František Chvostek popisuje Chvostkův znak, při kterém se zkoumají záškuby svalů obličeje při poklepání na lícní kost. Obě diagnostické metody se používají dodnes. Historicky byla tetanie často zaměňována s infarktem nebo úzkostnými záchvaty, protože příznaky jako bušení srdce, tlak na hrudi či úzkost jsou velmi podobné. 

Tetanie se může objevit akutně, náhle se silnými příznaky, nebo latentně – s méně zřetelnými projevy, které zpočátku ani nevnímáme.

Tetanie vzniká nejčastěji v důsledku nerovnováhy elektrolytů, především nízké hladiny vápníku (hypokalcémie), nedostatku hořčíku nebo draslíku, příliš velkého množství zásad v těle (alkalóza), nebo vlivem některých nemocí či léků, které narušují rovnováhu minerálů.

Mezi běžné zdravotní příčiny patří hypoparatyreóza (nedostatek hormonu příštítné žlázy, který reguluje hladinu vápníku v těle), problémy s ledvinami či slinivkou, nízký obsah bílkovin v krvi, septický šok, krevní transfúze, ale i toxiny, které mohou narušit hladinu vápníku.

Tetanie není vzácná, ale často je nepochopená, zejména u mladých žen, které jsou aktivní, sportují a žijí rychlý život. Příznaky jsou nepravidelné a často maskované stresem, únavou nebo jinými onemocněními. Latentní tetanie je paradoxně stav „neviditelný“ v krevním testu, ale velmi reálně ji cítíme v těle. 

Při diagnostice se hodnotí klinické příznaky jako mravenčení, svalové křeče a ztuhlost. Pomocně se využívají Chvostkův a Trousseauův znak. Laboratorní vyšetření zahrnují hladiny vápníku (ideálně ionizovaného), hořčíku, vitamínu D a parathormonu (PTH). Jelikož u latentní tetanie mohou být běžné laboratorní hodnoty v referenčním rozmezí, důležitou roli hraje klinický obraz; v některých případech může být diagnóza podpořena EMG vyšetřením.

Rovnováha minerálů, nervového systému a celkové zátěže organismu je klíčová. Dostatek hořčíku je nejdůležitější. Podporuje správnou činnost nervů a svalů a jeho nedostatek může způsobovat křeče, brnění či zvýšenou nervovou dráždivost.Kromě doplňků je vhodné zaměřit se také na přirozené zdroje: zelenou listovou zeleninu, ořechy, semínka, luštěniny a celozrnné produkty.

Stejně důležitý je vápník v kombinaci s vitamínem D, který zajišťuje jeho vstřebávání. Vápník je zásadní pro přenos nervových vzruchů a svalovou kontrakci. Během zvýšené fyzické zátěže, sportování nebo menstruačního cyklu může jeho potřeba stoupat. I mírné výkyvy hladiny vápníku mohou u citlivých jedinců vyvolat tetanické projevy, zejména pokud jsou přítomny další rizikové faktory jako stres nebo hyperventilace.

Hydratace a rovnováha elektrolytů hrají velkou roli. Při nadměrném pocení, sportu nebo nedostatku tekutin dochází ke ztrátám minerálů, což může zhoršit svalové napětí a nervovou dráždivost.Doporučuje se nejen voda, ale také minerální nápoje nebo potraviny bohaté na elektrolyty.

Kvalitní spánek a relaxace jsou nezbytné. Tetanie úzce souvisí s nervovým systémem a chronický stres, úzkost či dlouhodobá únava mohou příznaky výrazně zhoršit.Dechová cvičení, meditace, relaxační techniky či pravidelný pohyb mohou pomoci stabilizovat nervový systém a zmírnit frekvenci potíží.

Nejdůležitější je naslouchat signálům vlastního těla. Pokud se příznaky zhoršují, jsou častější nebo zasahují do běžného života, je na místě vyhledat lékaře. Tetanie může mít různé příčiny a odborné vyšetření pomůže vyloučit jiná onemocnění a nastavit cílenou léčbu či doplňkovou péči.

U mnoha žen se tetanické potíže objeví nebo zhorší právě v těhotenství, i když předtím byly mírné nebo skryté. Tělo je v tomto období citlivější na nedostatek minerálů a stres.

Těhotenství i kojení představují pro ženské tělo zvýšenou zátěž a mohou prohloubit již existující nerovnováhu, zejména proto, že:

• zvyšuje se objem krve, čímž dochází k relativnímu „ředění“ minerálů v těle,
• rostoucí plod (a později tvorba mateřského mléka) čerpá minerály a stopové prvky z matčiných zásob,
• probíhají výrazné hormonální změny, které mohou ovlivňovat nervovou stabilitu, náladu i zvládání stresu,
• zvyšuje se potřeba hořčíku, vápníku, železa a dalších mikronutrientů, které jsou klíčové pro svaly i nervový systém.

Tetanie nemusí souviset jen s nedostatkem minerálů. U mnoha lidí hraje klíčovou roli dýchání. Chronické mělké nebo zrychlené dýchání, typické při stresu, může vést k alkalóze a spustit tetanické projevy i při „normálních“ krevních výsledcích.

Zajímavé je, že latentní tetanie se často objeví u lidí, kteří navenek působí zdravě: sportují, jedí relativně zdravě a mají dobrou kondici. Právě vysoké nároky na výkon, tlak na sebe a potlačování únavy však mohou nervový systém dlouhodobě přetěžovat.

Mnozí pacienti se k diagnóze dostanou až po měsících či letech, kdy absolvují opakovaná vyšetření srdce, plic nebo neurologické kontroly bez jasného výsledku. Tetanie je proto někdy označována jako „diagnóza vyloučení“ – přichází až tehdy, když se vyloučí všechno ostatní. Když se naučíme naslouchat signálům vlastního těla, může se i tetanie stát impulzem ke zdravějšímu a vědomějšímu životu.