Blog

Nebylo by úžasné, kdybychom mohli ovlivnit své geny jen tím, jak žijeme?

Mnozí věří, že zdraví je podmíněno genetikou, ale věda dnes ukazuje, že realita je jiná. Epigenetika odhaluje, že naše každodenní rozhodnutí (od stravování a spánku až po pohyb a zvládání stresu) mohou ovlivnit aktivitu našich genů, a tím i naše zdraví.V dnešním rozhovoru nám Prof. RNDr. Andrea Ševčovičová, PhD. vysvětlí důležitost epigenetiky ve vztahu k životnímu stylu, zda je možné prostřednictvím pozitivních změn v životním stylu „přeprogramovat“ některé negativní epigenetické úpravy získané během života nebo zda právě epigenetika může hrát důležitou roli v rozvoji civilizačních onemocnění nejen v Česku.

Epigenetika je vědní obor, který zkoumá, jak faktory prostředí a životního stylu ovlivňují aktivitu našich genů, aniž by měnily samotnou DNA. Jak si to můžeme představit? Velmi důležitou roli hraje epigenetika již při vývoji lidského organismu. Všechny buňky našeho těla vznikly dělením jediné buňky – oplodněného vajíčka – a obsahují stejnou genetickou informaci. Přesto se morfologicky (tvarem) i funkčně liší. Za to může epigenetika, která během vývoje mnohobuněčného organismu rozhoduje o tom, které sady genů budou v jednotlivých buňkách zapnuté a které vypnuté, a to na základě toho, ve které části vyvíjejícího se embrya se daná buňka nachází.

V současnosti však již máme mnoho důkazů o tom, že naše geny reagují i na vnější podmínky (mimo tělo) a mnohé geny svou aktivitu přizpůsobují podmínkám prostředí. Epigenetika umožňuje organismům flexibilně se přizpůsobit různým environmentálním podmínkám, jako je například nedostatek živin. Tyto epigenetické změny mohou ovlivnit expresi genů a regulovat metabolické dráhy, aby organismus reagoval na výzvy spojené s nedostatkem potravy. Tyto adaptace mohou zvýšit šance na přežití v krátkodobém horizontu, ale v dlouhodobém horizontu mohou vést k negativním zdravotním následkům. Proto je důležité udržovat vyváženou a výživnou stravu, aby se minimalizovaly nežádoucí epigenetické změny a podpořil optimální vývoj a zdraví organismu.

Jeden z objevů, který považuji za klíčový, patří právě k těm, které jsou známé již dlouho, ale jejich dosah a vliv je stále velmi významný. Ačkoli se tento objev netýká lidí, ale včel, jeho význam je nepopiratelný i pro nás. Pokud bychom vzali dvě geneticky identické larvy včel (dvojčata), jednu bychom krmili klasickou stravou a druhou mateří kašičkou, získali bychom dva odlišné jedince – dělnici a královnu. Tito jedinci se liší nejen vzhledem, ale i dalšími charakteristikami. Jednou z nich je délka života. Dělnice se dožívá průměrně několika týdnů, zatímco královna dvou až tří let. Toto je ukázka toho, že strava může významně ovlivnit délku života. Výzkumy naznačují, že epigenetické mechanismy hrají klíčovou roli v procesu stárnutí i u lidí. Manipulací těchto mechanismů by mohlo být možné zpomalit stárnutí nebo dokonce obnovit funkce buněk.

Druhý z objevů, který bych zmínila, je, že epigenetické změny se přenášejí i do dalších generací. To znamená, že naše životní zkušenosti a návyky mohou ovlivnit nejen naše vlastní zdraví, ale i zdraví našich potomků. Tento poznatek je důležitý zejména pro budoucí rodiče, kteří mohou svým životním stylem pozitivně nebo negativně ovlivnit i své děti.A do třetice, za důležitou informaci považuji i to, že epigenetické změny můžeme ovlivnit vlastním životním stylem. Nemůžeme se tedy vymlouvat na to, že za vše mohou naše geny, protože jejich aktivitu si ovlivňujeme sami.

Epigenetické změny jsou velmi citlivé na vnější faktory, a proto náš životní styl může významně ovlivnit aktivitu genů. Mezi nejdůležitější faktory patří: strava, spánek, fyzická aktivita, správné dýchání a zvládání stresu, ale například i sociální vztahy a mentální pohoda. Kombinace zdravé stravy, kvalitního spánku, pohybu, redukce stresu a vyhýbání se toxinům může epigeneticky ovlivnit naše zdraví a dlouhověkost. Naše každodenní rozhodnutí doslova „přepínají“ geny – ať už ve prospěch zdraví, nebo proti němu!

Ano, pozitivní změny v životním stylu mohou do určité míry „přeprogramovat“ nebo zvrátit některé negativní epigenetické změny získané během života. Epigenetika je dynamický proces, což znamená, že i když některé genové modifikace mohou být trvalé, mnohé z nich jsou reverzibilní. A odpověď, jak na to, najdeme už v předchozí odpovědi – konzumací zdravé stravy, pravidelnou fyzickou aktivitou, kvalitním spánkem, vyhýbáním se či zvládáním stresu, minimalizací toxinů (nekouřit, omezit průmyslově zpracované potraviny) apod.

I když nemůžeme zcela „vynulovat“ všechny epigenetické změny, zdravý životní styl může výrazně ovlivnit jejich průběh a dokonce některé negativní změny zvrátit. Naše tělo má obrovskou schopnost regenerace – stačí mu k tomu vytvořit správné podmínky!

Ano, epigenetika může hrát významnou roli v rozvoji civilizačních onemocnění na Slovensku, protože tato onemocnění jsou do velké míry ovlivněna faktory životního stylu a prostředí. Ačkoli dědičnost hraje svou roli, epigenetické mechanismy mohou „zapínat“ nebo „vypínat“ určité geny podle toho, jakým podmínkám jsme vystaveni.

Na Slovensku se mezi nejčastější civilizační onemocnění řadí:

1. Kardiovaskulární onemocnění (nejčastější příčina úmrtí)
2. Cukrovka 2. typu
3. Obezita a metabolický syndrom
4. Rakovina
5. Neurodegenerativní onemocnění (Alzheimer, Parkinson)

Epigenetika hraje roli u každé z těchto nemocí, přičemž hlavní rizikové faktory byly zmíněny již výše.

Ačkoli Slovensko čelí vysoké míře civilizačních chorob, epigenetika ukazuje, že jejich rozvoj není nevyhnutelný. Pokud budeme vědomě ovlivňovat své životní prostředí a návyky, můžeme „přeprogramovat“ své geny směrem k lepšímu zdraví.

Ano, epigenetické terapie mají velký potenciál stát se běžnou součástí prevence i léčby různých onemocnění, včetně rakoviny. Epigenetika totiž nabízí možnost „přeprogramovat“ aktivitu genů bez zásahu do samotné DNA, což by mohlo vést k novým, efektivním terapeutickým přístupům. Vše je však velmi komplikované, protože při léčbě nemocí je nutné přeprogramovat pouze určité buňky v organismu.

Co se týče epigenetické terapie, jedno z prvních „epigenetických“ léčiv (azacytidin) bylo vyvinuto v původním Československu a v onkologii se používá dodnes. V současnosti epigenetika nepředstavuje jen revoluci v léčbě rakoviny, ale také v léčbě a prevenci onemocnění, jako je diabetes 2. typu a další. Vývoj epigenetických léků, personalizované medicíny a možnost ovlivnit epigenetiku prostřednictvím životního stylu by mohl v budoucnu výrazně změnit náš přístup ke zdraví.

Pokud chceme zlepšit své epigenetické zdraví, musíme se zaměřit na životní styl, který podporuje správnou regulaci genů a minimalizuje negativní epigenetické změny. Zde jsou některé rady, jak na to:

Strava je jedním z nejsilnějších faktorů ovlivňujících epigenetiku.

Zaměřte se na:

Potraviny podporující metylaci DNA:

• Listová zelenina (špenát, kapusta, rukola) – obsahuje kyselinu listovou (B9)
• Luštěniny, ořechy, vejce, ryby – bohaté na methionin a vitamíny B6/B12
• Zdroje cholinu (vejce, játra, sója) – důležité pro správnou metylaci

Antioxidační a protizánětlivé potraviny:

• Polyfenoly (bobulovité ovoce, zelený čaj, kakao) – chrání DNA před poškozením
• Omega-3 mastné kyseliny (losos, lněná semínka, ořechy) – regulují zánětlivé geny
• Kurkumin (kurkuma), sulforafan (brokolice), resveratrol (červené hrozny) – epigeneticky aktivují geny dlouhověkosti

Omezte:

• Zpracované potraviny a nadbytek cukru – mohou způsobit škodlivé epigenetické změny
• Alkohol a umělé přísady – narušují metylační mechanismy DNA
• Transmastné tuky (fast food, margaríny) – negativně ovlivňují genovou expresi

Pohyb a fyzická aktivita může doslova přeprogramovat genovou expresi:

• Pravidelný pohyb (min. 30 min denně) – snižuje metylaci genů spojených s obezitou a zlepšuje funkci genů souvisejících s dlouhověkostí.
• HIIT a silový trénink – podporují epigenetické změny ve svalových buňkách a zlepšují inzulinovou senzitivitu.
• Jóga a strečink – aktivují geny spojené s regenerací a snižují stres.
• Pobyt v přírodě – může epigeneticky regulovat imunitní geny.

Kvalitní spánek podporuje správnou genovou expresi:

• Choďte spát mezi 22:00 – 23:00 – v tomto čase tělo optimalizuje hormonální rovnováhu.
• 7 – 9 hodin kvalitního spánku denně – nedostatek spánku zvyšuje metylaci genů spojených se stresem a obezitou.
• Vynechejte modré světlo před spaním (mobil, TV) – narušuje epigenetiku melatoninových genů.
• Spaní v úplné tmě – podporuje správné epigenetické vzory v mozku.

Chronický stres může epigeneticky aktivovat geny související se záněty a stárnutím. Proto je dobré zařadit následující techniky:

• Dýchací techniky (4-7-8, Wim Hof) – regulují epigenetiku stresových hormonů.
• Meditace a mindfulness – studie ukazují, že mění epigenetické vzory související s úzkostí a depresí.
• Pozitivní sociální interakce – objetí, přátelství a vztahy mohou snížit epigenetický stresový imprinting.
• Otužování – podporuje epigenetické změny spojené s odolností vůči stresu.

Omezte toxiny:

• Kouření, alkohol a znečištěné ovzduší mohou způsobovat epigenetické změny.
• Minimalizujte chemikálie v kosmetice a plastech (např. BPA, ftaláty).

Podpořte přirozenou detoxikaci:

• Pijte dostatek vody.
• Jezte vlákninu (chia, lněná semínka) na odstraňování toxinů.
• Sauna a pocení pomáhají epigeneticky aktivovat detoxikační geny.

V literatuře se uvádějí i další postupy, které by mohly pomoci při epigenetickém přeprogramování, jako jsou přerušovaný půst (Intermittent Fasting), sluneční světlo, kryoterapie apod. V každém případě ještě nějakou dobu potrvá, než budeme schopni cíleně ovlivňovat konkrétní geny v konkrétních buňkách. S prevencí však můžeme začít hned.

Ano, epigenetika hraje významnou roli v regeneraci svalů i v regulaci metabolismu. Epigenetické mechanismy ovlivňují aktivaci, resp. potlačení aktivity genů spojených s růstem svalů, obnovou poškozených tkání, energetickým metabolismem a adaptací na fyzickou zátěž. Epigenetické změny tak mohou pomoci zlepšit výkon organismu.

Závěrem je důležité říci, že i malá změna může znamenat velký efekt. Epigenetika není osud, ale dynamický proces – naše rozhodnutí každý den ovlivňují naše zdraví i zdraví budoucích generací. Zdravá strava, pohyb, spánek, redukce stresu a detoxikace mohou pozitivně „přeprogramovat“ naše geny a snížit riziko nemocí.

Velmi děkujeme za odborné informace, které nám poskytla Prof. RNDr. Andrea Ševčovičová, PhD. z Katedry genetiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Za svou práci a aktivity v rámci projektu Genetika na kolech získala v roce 2021 prestižní ocenění – Cenu za vědu a techniku v kategorii Popularizátor vědy, kterou jí udělilo Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR.

Vybav se na trénink jako profík!

💪Ať už cvičíš doma nebo v tělocvičně, Fitshaker pomůcky ti pomohou posunout trénink na vyšší úroveň.

Podívej se na výběr fitness pomůcek v našem e-shopu! 🏋️‍♀️🛍