Vrcholová gymnastika není jen o síle a technice, ale také o neuvěřitelné disciplíně, lásce k pohybu a eleganci, která fascinuje lidi po celém světě. Barbora Mokošová, naše nejúspěšnější sportovní gymnastka, už řadu let reprezentuje Slovensko na nejprestižnějších světových soutěžích. Letos ji čekají dvě obrovské výzvy – v květnu Mistrovství Evropy a na podzim Mistrovství světa.
S Barborkou jsme si povídali nejen o přípravách na vrcholové závody, ale také o stravování, regeneraci, zraněních, které vrcholový sport přináší. Dotkli jsme se i tématu tlaku na dokonalou postavu v gymnastice. Výsledkem je exkluzivní rozhovor, ve kterém nahlédneme nejen do světa vrcholového sportu, ale i do života mladé ženy, která si jde za svým cílem.
Barbora Mokošová je významná slovenská sportovní gymnastka, narozená v Bratislavě. Je členkou klubu Slávia UK Bratislava a patří mezi nejúspěšnější slovenské gymnastky. V roce 2020 dosáhla historického úspěchu, když na Mistrovství Evropy získala bronzovou medaili na bradlech – první medaili pro Slovensko z tohoto šampionátu. Zúčastnila se také dvou olympijských her: v Riu de Janeiro (2016) a v Tokiu (2021). V roce 2023 zvítězila na Světovém poháru v Tel Avivu, což dokazuje, že patří mezi evropskou elitu.
Pamatujete si na první seznámení s gymnastikou? Byla to láska na první trénink, nebo se vyvinula postupně? Co pro vás gymnastika znamená?
Moje maminka byla a stále je trenérkou gymnastiky. Dá se říct, že jsem se narodila do tělocvičny a od malička tam trávila spoustu času. Bylo to pro mě přirozené. Jelikož jsem byla velmi neposedné dítě, od 4 let mě přihlásili do kurzů s dětmi, protože už se to se mnou nedalo zvládat. 😊
Byla jsem hodně živé dítě a pořád jsem někde visela nebo byla zahrabaná v jámě. Gymnastika pro mě znamená naprosto všechno. Je to můj život od útlého dětství a nedokážu si představit, že bych dělala něco jiného.
Měla jste v dětství nebo během dospívání období, kdy jste chtěla s gymnastikou úplně skončit? Co vás v těchto těžších obdobích motivovalo pokračovat dál?
Měla jsem – a ne jednou. 😊 Mám velké štěstí na lidi kolem sebe, na rodinu a trenéry, kteří mě podrželi v těžkých chvílích. Kdyby nebylo jich, už bych dávno byla někde jinde a gymnastice bych se nevěnovala. Jsem jim za to opravdu velmi vděčná – bylo to náročné období nejen pro mě, ale i pro ně.
Bylo náročné vyrůstat jako aktivní sportovkyně? Stihla jste si užít „běžné“ dětství a dospívání naplno, nebo máte pocit, že jste se musela hodně obětovat?
Já jsem to tak odmalička nevnímala. Ráda jsem chodila na tréninky, bavilo mě to, takže to pro mě byla forma zábavy. Vrcholový sport je určitě oběť, ale neměnila bych to za nic na světě. Mám ještě celý život před sebou a všechno si vynahradím.
Jak dnes vnímáte gymnastiku ve srovnání s minulostí? Myslíte si, že je náročnější než dříve?
Gymnastika postupuje neuvěřitelnou rychlostí. To, co se dělalo před pár lety a bylo považováno za těžké a náročné, je dnes základem, bez kterého se gymnastky neobejdou... ale je to asi jako všude, všechno jde velkou rychlostí kupředu.
Co je na tom nejkrásnější a co nejtěžší – být profesionální gymnastkou?
Pro nás neexistují dlouhé (více než týdenní) dovolené ani volné víkendy. Tenhle sport je 24/7 – 365 dní v roce. Poslední roky jsme soutěžili i v létě, takže na odpočinek nebyl čas. Je to neustálý kolotoč, ze kterého nechci vypadnout, protože už jen týdenní pauza znamená, že návrat do formy mi trvá téměř měsíc – a to se mi opravdu nevyplatí. Momentálně se ve volném čase snažím co nejvíc odpočívat a nabírat síly na tréninky a sezónu, která mě čeká už za necelý měsíc.
Gymnastika je estetický šport, kde se často klade velký důraz na tělesnou hmotnost. Zažila jste někdy tlak ohledně své váhy a postavy? Jak jste to vnímala?
Ano, v gymnastice je estetika a vzhled postavy důležitým faktorem. Bylo to těžké, ale na druhou stranu vím, že často to bylo myšleno hlavně pro mé dobro – aby se mi lépe cvičilo a vypadalo to estetičtěji. I když některá slova mi zůstanou navždy v paměti.
Jak v současnosti přistupujete ke stravování? Máte konkrétní jídelníček, který dodržujete, nebo se řídíte intuicí? Dopřejete si i zakázané potraviny?
Za ty roky jsem opravdu vyzkoušela všechno. Nakonec jsem si našla to, co mi vyhovuje a díky čemu se cítím dobře. Miluju jídlo. Na druhou stranu mám ráda stereotyp a monotónnost, takže jím každý den to samé. Někomu by to mohlo vadit, ale mně vyhovuje, když vím, co a kdy si dám – a funguje to na mě. Samozřejmě, když můžu, ráda si dám i dobré jídlo nebo dortík 😉. Sladké je moje velká slabost. Nic si nezakazuju, ale snažím se o vše s mírou.
Prozradíte nám ještě něco navíc? 😊
Den vždy začínám banánem, potom si v hale udělám kávu a zelený čaj. Po tréninku vypiju proteinový nápoj, k obědu si dám salát s kuřecím masem, před tréninkem hořkou čokoládu a jablíčko a k večeři pečivo se sýrem a šunkou (nebo vajíčkem).
Zranění jsou nedílnou součástí každého sportu. Jak je zvládáte a které z nich bylo pro vás dosud nejvážnější?
Uf… zranění – to je asi jedna velká kapitola, nejen v gymnastice, ale i v jiných vrcholových sportech. Pro mě je to vždy obrovská psychická zátěž zvládnout celou situaci a fungovat jen v „úsporném režimu“. Ale i tak se vždy snažím z dané situace vytěžit maximum a podívat se na to z té pozitivní stránky – co mi tato zkušenost může přinést.Měla jsem přetržené vazy v kotníku, což pro mě znamenalo stopku na zhruba půl roku. Bylo to velmi náročné období. Další vážné zranění přišlo, když jsem si natrhla šlachu pod patou. Stalo se to asi týden před kvalifikačním mistrovstvím světa na olympijské hry do Tokia. To bylo to nejhorší, co jsem kdy zažila. Nemohla jsem ani chodit.
Doktoři dělali, co bylo v jejich silách, ale zázraky na počkání se bohužel dělat nedají. S velkými bolestmi jsem to nakonec zvládla – adrenalin a odhodlání mi pomohly, navíc jsem byla velmi dobře připravená – za ty roky mám dost zkušeností a věděla jsem, co mě čeká. Pamatuju si, že poslední nářadí byla kladina. Doskočila jsem, sedla si, opadl ze mě stres, ale nemohla jsem se ani postavit – můj fyzioterapeut mě musel odnést, protože jsem kvůli bolesti vůbec nemohla chodit.Vždy si říkám, že všechno je tak, jak má být, a i tahle nepříjemná situace mě naučila nevzdávat se a bojovat až do poslední vteřiny.
Máte nějaký rituál nebo talisman před nebo po důležitých závodech?
Vždy u sebe nosím Minnie Mouse, která se jmenuje Žofka, a bez ní bych nemohla závodit. Vždycky je v batohu a kouká jí jen hlava, aby na mě viděla. 😊
Bývá atmosféra mezi světovými gymnastkami na olympijských hrách a mezinárodních soutěžích napjatá? Cítíte spíše rivalitu a soutěživost, nebo přátelskou atmosféru?
Musím říct, že je to velmi individuální. Na OH nebo ME je atmosféra napjatější, protože jde o hodně. Já se ale vždy snažím to napětí vytěsnit a soustředit se jen na svůj výkon. Mám ráda formát světových pohárů, kde je to příjemnější. Tehdy se stihneme i pobavit během tréninků, ale i samotných závodů. Jsme tam skupina dívek, které spolu soutěžíme už více než 10 let a vždy si moc fandíme a podporujeme se.
Co vám nejvíce pomáhá dostat se do správného mentálního nastavení před výkonem? Jak bojujete s nervozitou a stresem?
Lhala bych, kdybych řekla, že nemám stres a jsem úplně v pohodě 😊. Samozřejmě, je dobré mít ten „zdravý“ stres, který vás udržuje ve střehu. Na mě skvěle fungují dechová cvičení – zavřu oči a projdu si sestavy v hlavě. Ale když už jdu cvičit, úplně vypnu hlavu a nechám tělo dělat to, co má – ono přesně ví, co dělat.
Která země, město nebo soutěž Vás nejvíce okouzlila svou atmosférou?
Jako země mě velmi zaujala Čína – je to úplně jiný svět než Evropa. Co se týče soutěžní stránky, tak to byly olympijské hry v Riu – ta atmosféra byla naprosto neskutečná. Měla jsem pocit, že spadne celá aréna, když jsem soutěžila. Byl to zážitek, jaký jsem nikde jinde nezažila.
Pro aktivní sportovce je regenerace klíčová. Jaký je váš oblíbený způsob regenerace po náročném výkonu?
Nejraději chodím na masáž, kde vypnu tělo i hlavu a opravdu si odpočinu. Moje tréninky trvají denně 6–8 hodin, což je velmi náročné nejen psychicky, ale i fyzicky. Kvalitní regenerace a spánek jsou proto naprosto klíčové.
Prozradíte nám, co Vás čeká letos a jaké sny byste si chtěla splnit?
Letos mě čekají světové poháry, které začínají už začátkem dubna, v květnu Mistrovství Evropy a na podzim Mistrovství světa. Sezóna bude opět nabitá, ale mým hlavním cílem je podat co nejlepší výkony, užít si vše s úsměvem na tváři, potěšit lidi a rozdávat radost. 😊
Čeká Vás náročnější sezóna – jak vypadá příprava na taková vrcholová sportovní klání?
Pondělí a středa: Ráno začínám tréninkem od 7:45 do 10 (někdy do 10:30), pak jdu domů a vyřizuji pracovní e-maily. Od 14:00 do 15:30 vedu trénink s malými dětmi (5–6 let), a od 15:30 do 19:00 mám svůj vlastní trénink. Pak už jen domů a odpočinek.
Úterý: Ráno začínám tréninkem od 7:45 do 10 (10:30), poté následuje fyzioterapia. Doma opět rieším e-maily a od 15:30 do 19:00 mám opět svůj trénink. Pak domů a odpočinek.
Čtvrtek: Dopoledne mám volno, ale často mě čekají porady nebo pracovní povinnosti. Trénink máme jen odpoledne od 15:00 do 19:00.
Pátek: Ráno opět trénink od 7:45 do 10 (10:30) + fyzio, poté domů a pracovní e-maily, následně trénink od 15:30 do 19:00. Večer chodím na masáž.
Sobota: Trénink máme jen dopoledne od 8:30 do 12:00.Neděle: Mám volno 😄, ale snažím se ji trávit aktivně – buď si zacvičím doma nebo si jdu zaběhat ven.
Štěstí a krásu nacházíme v malých, obyčejných každodenních okamžicích. Jaké malé radosti dělají krásnější život Vám?
Moc ráda si sednu na kávu a jen tak pozoruju lidi a chvíli dělám, že nic ☺ Samozřejmě, když mám čas, ráda se taky projdu nebo si zajdu na jógu.
✨ Posilujeme ženy, aby mohly být tou nejlepší verzí sebe samých! ✨
Na Fitshakeru věříme, že zdraví a pohoda začínají v kuchyni a pohybem. S našimi recepty, tréninky a podporou komunity ti pomáháme cítit se silná, sebevědomá a plná energie.
➡️ Přidej se k nám a začni svou cestu za lepším JÁ ještě dnes! 💪🌿
Jsem nadšencem zdravého životního stylu a ráda hledám novou inspiraci a teorie z této oblasti, které hned zkouším aplikovat v "praxi" - v kuchyni, cvičení, nákupech... Nejlépe se cítím v přírodě (procházky se psem, běhání, cyklistika), kde se vždy nadopuju pozitivní energií.