Blog

Patří ovocné do tvého jídelníčku? Přiznám se, že se často setkávám s názorem, jak jsou prospěšné a s jakou radostí je konzumujeme, někdy s dobrým pocitem nahrazujeme hlavní jídla, případně jimi hasíme žízeň s vědomím, že tělu dodáváme zdraví prospěšnou potravinu, plnou vitamínů a minerálů.

Je tu však zase ale... A s ním i potřeba číst složení. Někdy se to zdá jako klišé nebo otřepaná fráze, ale je natolik důležitá, že pokud se chceš stravovat zdravě, čtení složení potravin je první a nejdůležitější bod na tvojí cestě.

Často si neuvědomujeme, že složení a původ potravin nejvíce ovlivňují kvalitu naší stravy. Řešíme trávicí problémy a uvažujeme, že rychle vyloučíme mléčné výrobky, lepek, případně maso. A co takhle zkoušet číst složení a vyloučit vysoce průmyslově zpracované potraviny a s nimi mnoho konzervantů, barviv a zvýrazňovačů chuti, které jsou samozřejmě v daném výrobku v omezeném a povoleném množství a jejich neškodnost garantuje WHO (Světová zdravotnická organizace), zároveň prodlužují trvanlivost potraviny...

Problém nastává, když potravin s aditivy máme příliš a zapomínáme na čerstvé základní potraviny. Zkusme si položit otázku: „Zapisuje nebo zkoumá někdo, kolik éček přijme v různých potravinách?“ Kdybychom zapisovali, možná bychom v některých případech našli i odpověď na naše nafouklé břicho, intoleranci nebo kožní problémy.

Toto samozřejmě není diagnostika zdravotního problému, ale jen návod a vysvětlení, proč číst složení a co všechno může kvalita potravy, kterou konzumujeme, ovlivňovat.

Už minulý týden jsme si shrnuli, že první položka složení je ve výrobku v největším zastoupení a že pokud chceš oříškové máslo, nesmí to být směs cukru a tuku. To platí pro všechny potraviny, včetně ovocných a zeleninových šťáv. Když si nepřečteš složení, nevíš, kolik například cukru konzumuješ.

Podívejme se společně na rozdíl a v závěru článku ho rozebereme. Porovnáme oblíbený džus s levnější variantou nektaru a šťávu z čerstvých pomerančů. Samozřejmě, pokud jde o obsah ovocné složky v limonádách s příchutí pomeranče, je minimální a často je podíl ovocné šťávy v složení nahrazen umělou variantou.

Například místo „přírodní šťáva z pomeranče“ je „přírodně identická šťáva“, tedy vyrobená uměle, ale se stejným chemickým složením. Existují také čistě syntetická barviva.

Nahrazují, doplňují nebo zvýrazňují barvu potravin. Potravinářský průmysl v současnosti preferuje používání přírodních nebo přírodně identických barev, kterými se snaží nahrazovat ne příliš populární syntetická barviva. Mezi syntetická barviva patří azorubin (E 122 – azobarviva), zároveň patří do skupiny „šestice znervózňujících éček“ (podle testu kvality Fd/Test_5/2012). Používá se v limonádách, cukrovinkách, džemech, jogurtech, zmrzlinách, instantních polévkách... Na obalu produktu by mělo být uvedeno, že v kombinaci s benzoany může způsobovat hyperaktivitu a zhoršovat alergické, kožní a astmatické reakce hlavně u dětí − u nich je použití nevhodné.

Naopak, u alkoholických nápojů to nemusí být uvedeno. V USA jsou azobarviva zakázána, v EU jsou povolena v omezeném množství.

Z barviv se nejčastěji používá karamel (E 150a) a různé karoteny a antokyany (E 160 – 163).

Používají se k prodloužení trvanlivosti potravin a brání růstu různých mikroorganismů.

V čem je rozdíl a co bychom měli preferovat, je asi z porovnání složení zřejmé.

Na závěr si to shrneme: v džusech je filtrací odstraněna vláknina, pasterizace sice zajistí trvanlivost a ochrání před kvašením, bohužel je však jejím vlivem část nutričně důležitých látek mírně znehodnocena, chuťové vlastnosti zůstávají zachovány, což však neplatí, když jde o výrobek z koncentrátu v porovnání s čerstvou šťávou.

Džus by měl být balený do světelně neprostupných obalů kvůli citlivosti složek ovocných šťáv na světlo. Teplota vyšší než 20 °C rovněž škodí a může způsobit kvašení.

Při pití džusů je třeba mít na paměti, že mnoho jednoduchých sacharidů v nich (přestože není přidán cukr) představuje příjem jednoduchých cukrů a s ním spojené riziko obezity, hlavně u dětí. Nejen u nich vzniká pitím džusu k snídani návyk na sladké nápoje. Je vhodnější zvyknout si vylisovat takový fresh doma, protože tehdy vidíme, kolik ovoce spotřebujeme (často je to velké množství, které bychom v podobě čerstvého ovoce nezkonzumovali). Vhodné je vypít tuto šťávu i s dužinou, která plní funkci vlákniny a ta působí příznivě v lidském organismu, protože funguje jako prebiotikum (potrava) pro probiotické bakterie našeho trávení. Bez vlákniny se zhoršuje vstřebávání minerálních látek, vápníku a také polyfenolů (významných sloučenin v rostlinách prospěšných pro náš organismus, z nichž se většina váže právě na vlákninu).

Vláknina je důležitá pro celý proces metabolismu trávení a v konečném důsledku tak ovlivňuje i naši postavu. :-) A i na tom nám záleží, ne?

Šťávy není vhodné konzumovat denně a ve velkém množství, zdravější variantou je zředit ji v poměru 1 : 1 s vodou.

Závěr je jednoznačný: konzumace ovoce nebo zeleniny v čerstvém stavu je neporovnatelná s konzumací džusu.

Zveme tě do letošní 60denní Výzvy do plavek. 🤗

Ani letos nebude chybět naše společná jízda, na níž odhalíš svoj sílu, odvahu a sebevědomí. ❤️ Čeká tě nejen našlapaný program pro začátečníky i pokročilé, ale také stravovací videa s výživovým odborníkem Mgr. Michalem Páleníkem a rozhovory s fitshakeračkami, které se podělí o své silné příběhy.

Tak si nenechej nic ujít a přidej se k nám! Už 6. května začínáme. 👇

Zdroje:

1. Suli et al._Zloženie potravín a potravinových surovín_Osveta 2019
2. Keresteš et al._Zdravie a výživa ľudí_CAD Press_2020