Možná máš pocit, že tvoje tělo tě najednou neposlouchá. Věci, které kdysi fungovaly automaticky, dnes vyžadují více energie. Trénink, po kterém ses cítila nabitá, tě dnes spíše vyčerpá. Spánek není tak hluboký, nálada kolísá a bolest zad, krku či kloubů se objevuje častěji než dřív.
Perimenopauza je přechodné období, které může začít už několik let před poslední menstruací, klidně i po čtyřicítce.
Jde o fázi, kdy vaječníky postupně mění produkci hormonů a cyklus se stává nepravidelnějším.
Menopauza je potom konkrétní moment, kdy žena dvanáct měsíců po sobě nemenstruovala.
To, co však hodně žen překvapí, je fakt, že většina příznaků nezačíná v menopauze, ale právě během perimenopauzy, kdy jsou hormonální výkyvy nejvýraznější.
Jak fyzioterapeutka pracující se ženami v tomto období vidím denně, že hormony neovlivňují jen cyklus.
Zasahují do fungování: svalů, kostí, nervového systému, metabolismu i psychiky.
- Estrogen má významný vliv na kvalitu kostí, pružnost tkání, vnímání bolesti i schopnost těla regenerovat.
- Progesteron působí uklidňujícím způsobem, podporuje kvalitní spánek a pomáhá nervovému systému zvládat stres.
- Testosteron, který máme i my ženy, souvisí se silou, vitalitou a chutí k pohybu. Když tyto hormony začnou kolísat nebo postupně klesat, tělo se stává citlivějším na zátěž, stres i nedostatek odpočinku.
Příznaky
Příznaky perimenopauzy a menopauzy mohou mít mnoho podob. Některé ženy si všimnou návalů horka či nočního pocení, jiné spíš přibírání, zejména v oblasti břicha, nebo ztráty svalové hmoty. Časté jsou bolesti zad, krku a ramen, pocit ztuhlosti v kloubech či zhoršená regenerace po cvičení. Mnohé ženy popisují únavu, která nemizí ani po spánku, a pocit, že jejich nervový systém je neustále „v napětí“.
K tomu se přidávají výkyvy nálad, podrážděnost, úzkost nebo zhoršená koncentrace. Důležité je vědět, že tyto projevy nejsou slabostí ani selháním – jsou reakcí těla na hormonální změny.
ozdíl je v tom, že tělo už hůř toleruje extrémy. Příliš mnoho kardia, neustálý tlak na výkon nebo trénink bez dostatečné regenerace mohou vést k ještě větší únavě a bolesti. Mnohem lépe funguje rozumný silový trénink, doplněný o dechové techniky, vědomý pohyb a respektování signálů únavy.
Velkou roli hraje i nervový systém. V perimenopauze a menopauze se snižuje jeho schopnost zvládat stres, a to nejen ten psychický, ale i fyzický. I cvičení je pro tělo stresem, i když zdravým. Pokud ho je však příliš, tělo reaguje napětím, bolestí nebo vyčerpáním.
Právě proto má v tomto období velký význam kvalitní spánek, vědomé dýchání, pomalejší tempo a pravidelná regenerace.
Jeden důležitý moment, na který se při perimenopauze často zapomíná, je změna vztahu k vlastnímu tělu. Toto období nás totiž učí zpomalit a vnímat signály, které jsme dřív dokázaly přehlížet. Tělo už nefunguje na principu „víc je lépe“, ale na principu rovnováhy. Pokud mu dáme přiměřenou silovou zátěž, dostatek odpočinku a méně tlaku na výkon, dokáže reagovat překvapivě dobře.
Perimenopauza tak nemusí být obdobím ztráty, ale příležitostí naučit se cvičit, regenerovat a starat se o sebe chytřeji – s větším respektem k nervovému systému, hormonálním změnám a vlastním hranicím.
Na závěr bych chtěla zdůraznit jednu důležitou věc
Perimenopauza ani menopauza nejsou koncem vitality, ani důkazem toho, že tělo „odchází“. Jsou přirozenou životní fází, která vyžaduje jiný přístup.
Když se naučíš své tělo poslouchat, přizpůsobíš pohyb, dáš mu více odpočinku a méně tlaku, můžeš se v něm cítit silná, stabilní a sebevědomá i v tomto období.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).