Všechny
Recepty
Stravování
Zdraví
Všeobecné
Cvičení
Hubnutí
Fitshaker podcasty
Proměny
Seberozvoj a motivace
Pro fit maminky
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!
Těhotenství

Návod, jak vyřešit emoční jedení a zvládat emoce bez přibírání

emočni jedení

Řekněme, že jsi upekla koláč. Půlka se snědla a druhá zůstala pro děti a manžela, až se zítra vrátí od tchyně.

Jenže je večer, jsi sama doma a jsi smutná.

Víš, že ten koláč je pro ně, ale... Je jejich chyba, že tě nechali o samotě s tvými myšlenkami. Zasloužíš si aspoň kousek. Vždyť jeden neuškodí.

Jenže ani nestačí. A tak si dáš další a další, až nakonec sníš i zbylou půlku plechu.

Co bys udělala tehdy, kdybys věděla, že se manžel a děti na tu půlku koláče těšili?

Řeknu ti, co udělala jedna moje čtenářka, a nebýt toho, že se bavíme o emočním jedení, považuju to dodnes za geniální:

Upekla přes noc další koláč. Stejný jako ten předtím. 😅

A teď přijde to nejlepší:

Aby nebylo podezřelé, kde se vzal celý koláč, zase půlku snědla. 😅

TOHLE jsme ochotni dělat při emočním jedení.

A i když se tomu příběhu pokaždé směju, dnes si povíme, jak emoční jedení řešit, protože následky už potom nemusí být směšné.

Někdo nám ublíží a my si za to ublížíme ještě víc

strava

Emoční jedení je v podstatě o tom, když řešíme náladu jídlem.

Ale mně se víc líbí tahle definice:

Emoční jedení je to, když ti někdo ublíží a ty jdeš do kuchyně a ublížíš si ještě víc.

Zvláštní, ale přesně to v tu chvíli děláme.

Jíme jídla, které tělo nepotřebuje, v množství, jaké nepotřebuje, a v takové (ne)kvalitě, že kdyby naše tělo mohlo mluvit, neřekne nic, ale natáhne naši ruku a dá nám facku.

Svět nám ublížil a abychom to znovu uvedli do morální rovnováhy, chceme si jídlem zlepšit náladu.

Na tom by nebylo nic špatného (vždyť jídla máme dost), kdyby nám to z dlouhodobého hlediska nepřinášelo problémy. Pak se znovu cítíme hrozně kvůli nadváze nebo zdravotním problémům a zase chceme toto trápení napravit odměnou v podobě jídla, což však situaci ještě zhoršuje a vytváří začarovaný kruh.

A ten se teď budeme snažit prolomit.

Proč řešíme emoce jídlem? Nejsi hloupá ani slabá.

jidlo

Náš mozek není hloupý. (I když sis teď určitě vzpomněla na pár lidí, kteří musí být výjimkou potvrzující tohle pravidlo.)

Ale hraj se mnou.

Mozek se nás nesnaží zabít. Jakoukoliv závislost máme (alkohol, kouření, sladkosti), je to proto, protože nám to něco přináší.

V případě emočního jedení je to zvládání nepříjemných emocí.

Ale proč právě pomocí jídla?

Když jsme se někdy v minulosti necítili příjemně, přirozeně jsme se snažili to změnit.

Náš mozek hledal a zkoušel různé způsoby:

  • jít se projít,
  • pospat si,
  • kouknout se na seriál,
  • zavolat někomu a vypovídat se,
  • křičet,
  • udělat si čaj, kávu,
  • otevřít si láhev vína,
  • vypít láhev vína (pokud otevření nestačilo),
  • sjíždět sociální sítě,
  • sejít se s někým,
  • vyspat se s někým,
  • poslouchat hudbu,
  • psát si deník,
  • flirtovat a cítit se žádaná,
  • něco rozbít,
  • dát si zmrzlinu,
  • postěžovat si,
  • dát si sprchu,
  • znovu si dát zmrzlinu a tak dál.

Některé věci fungovaly víc, některé míň. Ty, co nefungovaly vůbec, mozek ignoroval. Naopak ty, co fungovaly dobře, si náš mozek jakoby zapsal jako účinné možnosti.

Postupně, když jsme byli pod tlakem emocí, nám mozek připomněl způsoby, které fungovaly v minulosti.

Problém však byl, že časem se tvůj život měnil (přibyla práce, dítě, povinnosti) a najednou se hodně tvých ověřených způsobů na zvládání emocí nedalo použít v každé situaci.

  • Pospat si v práci potom, co na tebe šéf křičel...
  • Zavolat kamarádce v 11 večer, když právě uspává děti...
  • Jít do baru a flirtovat, protože dcerka nechce spát...
  • Nebo popíjet prosecco při procházce s kočárkem...

To by asi nebyly ty nejlepší nápady.

A tak jsme si časem vyselektovali způsoby, které by nám pomohly cítit se líp a které bychom mohli i reálně použít.

A teď si všimni výhod jídla:

  • můžeme si dát jídlo v práci i na návštěvě,
  • při procházce s kočárkem i při řízení,
  • ráno v sedm i večer v jedenáct,
  • venku i doma.

Kdykoliv se necítíme dobře, jídlo a sladkosti jsou tady. Univerzální nástroj na všechny problémy.

Není divu, že náš mozek začal časem preferovat tento způsob zvládání emocí.

Jídlo je poměrně levné, snadno dostupné, přenosné, trvanlivé, legální, společensky akceptovatelné... a to nejlepší? Nikdo nás nenazývá alkoholičkou!

A když se to s jídlem zopakovalo znovu a znovu a znovu, stal se z toho velmi silný zvyk, který si mozek hlídá, protože mu pomáhá cítit se dobře.

Akorát že máme nadváhu a zdravotní následky, ale dobře, vždyť proto jsme teď tady.

Chtěl jsem ti ale popsat, jak to vzniká, abys chápala, že:

Emoční jedení neznamená, že jsi špatná, slabá, neschopná, hloupá nebo úplně blbá, protože s tím nemůžeš přestat.

Znamená to jen to, že jsme si vytvořili zvyk, který sice dočasně pomáhal ale dlouhodobě škodil. A teď tu chybu chceme napravit.

Negativní emoce potřebujeme nejdřív pochopit

negativni emoce

Naše emoce jsou v podstatě něco jako zpětná vazba. Ty příjemné (radost, štěstí, nadšení) ti dávají najevo, že:

  • „Cokoliv teď děláš, dělej to dál, protože všechno je fajn.“

Příjemné tě nemají motivovat, abys něco měnila. To proto, že když jsi šťastná, v tu chvíli nechceš, aby to skončilo.

Ty nepříjemné (smutek, hněv, frustrace) ti zase naznačují, že:

  • „Jsi smutná, protože máš nemocného pejska a záleží ti na něm.“
  • „Zlobíš se, protože se ti nelíbí, jak se k tobě dnes šéfka chovala.“
  • „Jsi frustrovaná, protože se ti nedaří přesvědčit děti, aby poslouchaly.“

Emoce jako smutek, hněv a frustrace jsou schválně nepříjemné, abys s těmito situacemi něco dělala. Mají tě motivovat starat se o pejska, dát šéfce najevo, že překročila hranice, nebo změnit přístup k dětem, aby se příště chovaly na návštěvě slušněji.

Podobně jako je fyzická bolest nepříjemná právě proto, abys neignorovala to, že máš zlomené zápěstí.

Emoční jedení je jako pilulka proti bolesti s negativními vedlejšími účinky

negativni emoce

Už víme, co je emoční jedení. I proč ho máme. I proč jsou některé emoce nepříjemné.

A teď se podívej na to, co se stane, když si v tu chvíli dáme zbytečné jídlo.

Asi nejlíp to vystihl tenhle obrázek:

Emoce se nám snaží naznačit, že (například v našem vztahu) něco nefunguje. A co uděláme s tímto poslem špatných zpráv my? Potlačíme ho do pozadí nebo ho rovnou zastřelíme. Jen abychom na to nemuseli myslet.

Je to podobné, jako kdybychom si zlomili zápěstí a řešili bychom to pilulkami proti bolesti s nežádoucími účinky:

Nejen že to neodstraní příčinu, ale nakonec to způsobí další problémy.

Co by bylo lepší alternativou?

  • Vyřešit a odstranit zdroj bolesti.
  • Změnit práci, pokud je nekonečným zdrojem stresu.
  • Zapracovat na vztahu a komunikaci, pokud je toto neustálým zdrojem smutku.

Úplně však chápu, že to potrvá déle a že nějaká „pilulka“ proti bolesti přijde vhod.

Ale potřebujeme takovou, která na rozdíl od jídla nebude mít negativní vedlejší účinky, ani když si jí dopřejeme víc.

Jak odstranit emoční jedení?

Každý zvyk (i emoční jedení) se skládá ze 4 částí:

podnět + touha + činnost + odměna. Nebudu tě tím příliš zatěžovat, jen abys věděla, že pozadí emočního jedení vypadá nějak takhle:

  1. PODNĚTEM je nějaká emoce, která to celé začne.
  2. TOUHOU je cítit se líp (v případě stresu je touhou zklidnit se, v případě nudy je touhou rozptýlit se...), a protože víme, že nám v tom pomáhá jídlo, objevuje se chuť něco si dát.
  3. ČINNOSTÍ je to, co v tu chvíli uděláme: jdeme do kuchyně a něco sníme.
  4. ODMĚNOU je zase pocit, kterého jsme tím dosáhli (že jsme se uklidnili, že jsme se uvolnili nebo rozptýlili).
Všimni si, že i když v tu chvíli toužíme po jídle, mozku jde hlavně o pocit, abychom si zlepšili náladu. Jídlo je jen prostředek, jakým se většinou dostal ze stresu k uklidnění.

Něco podobného mi před pár dny poslala i klientka:

„Neuvěříš, co se mi stalo. Byla jsem na cestě do obchodu pro sladkost a nic jsem si nekoupila. Zjistila jsem, že jen potřebuju být na vzduchu, pryč z bytu. A je mi fajn, mám ze sebe radost. Dnes jsem to zvládla.“

A tak naším hlavním úkolem bude ukázat mozku, že existují i jiné prostředky a že jídlem si už pomáhat nebudeme.

1. Identifikuj, co přesně spouští tvoje emoční jedení

Jako první potřebujeme zjistit, které emoční stavy u tebe způsobují chuť na jídlo:

stres nuda, hněv, únava, frustrace, smutek, potřeba odměny, potřeba relaxu, pocit samoty, nejistota budoucnosti, strach z něčeho, podrážděnost, zklamání, ale i pocit velké radosti nebo chuť oslavovat...

Jestli si myslíš, že všechny, vyjmenuj je jednu za druhou.

Emoční jedení ve skutečnosti není jen jeden zvyk. Je to soubor zvyků. Jíst ve stresu a jíst z nudy nejsou stejné zvyky, jen činnost je společná.

Tvůj úkol #1

Zapiš si, které situace (emoční stavy) ti způsobují chuť na jídlo (nemusí to být sladké) + zapiš si i konkrétní situaci, kdy se to stává.

Například:

  • Když jsem nervózní, protože mě čeká důležitý rozhovor.
  • Když se potřebuju odměnit po těžkém dni v práci.
  • Když se zlobím na děti, protože neposlouchají.
  • Když mě máma kritizuje za životní rozhodnutí a kvůli výchově dětí.
  • Když mě manžel neposlouchá, ignoruje nebo se na něčem neshodneme (a já mám v tu chvíli pocit, že máma měla pravdu).
  • Když mám stres kvůli povinnostem, které nestíhám.
  • Když se cítím nejistě při sledování zpráv.
  • Když jsem byla smutná, protože mě v obchodě s hezkým oblečením poslali pryč, protože moji velikost neměli.
  • Když se doma nudím.

Nejbližších pár dní se pozoruj a dopiš tam všechno, čeho si všimneš. Můžeš využít místo ve Fitness diáři nebo použít tabulku.

2. Najdi si náhradu za jídlo

Takže ty bys ráda odstranila emoční jedení?

Hádej, jak to vidí mozek:

„Cooo? Ona nám chce vzít všechno, co nám jakž takž pomáhá vyrovnat se se životem?“

Přestože nám emoční jedení způsobuje nadváhu a zdravotní problémy, také nám to přináší úlevu a berličku ke zvládání emocí.

Kdybychom něco z toho svému mozku vzali ale nedali mu náhradu, chvíli by to mohl vydržet, ale dřív nebo později by si potřeboval najít způsoby, jak nepříjemné emoce zvládat.

A kdyby neměl alternativu, vrátili bychom se znovu k jídlu.

Aby se nám to nestalo a aby ses mohla snáz zbavit emočního jedení, potřebujeme si připravit náhradní způsoby.

Níže najdeš příklady, jak bys mohla zvládat emoce bez jídla.

Tvým úkolem potom bude přiřadit aspoň jeden náhradní způsob chování ke každé situaci, v níž jsi obvykle dostala chuť na jídlo.

Tady jsou alternativní způsoby, díky nimž jiné ženy zvládají své emoce bez jídla a jimiž se můžeš inspirovat:

POHYB, CVIČENÍ & SPORT

  • protáhnout se,
  • zacvičit si jógu,
  • tancovat,
  • jít si zaběhat,
  • cvičit (obecně),
  • jezdit na kole,
  • věnovat se sportu, který máš nejradši,
  • vykonat krátký intenzivní pohyb, např. 20 dřepů s výskokem (skvělý tip od jedné z vás)

PROCHÁZKA, POBYT NA VZDUCHU, POBYT V PŘÍRODĚ

  • projít se, nejlépe někde na zahradě, v parku, lese nebo obecně v přírodě, zkoušej různé délky procházek, pokud nepomáhá 10 minut, běž přes víkend i na hodinu,
  • jít na procházku se psem,
  • projít se s kočárkem

UKLÍZENÍ

(To není vtip, velká část žen uvedla, že jim to pomáhá uklidnit se.)

  • uklízet,
  • luxovat,
  • umývat nádobí,
  • žehlit

TVORBA

  • kreslit,
  • malovat,
  • háčkovat/plést,
  • vybarvovat antistresové omalovánky
  • realizovat se jiným kreativním způsobem

HUDBA

  • poslouchat hudbu,
  • poslouchat audioknihu nebo podcast (jde to i při vaření nebo uklízení, když někdo dává pozor na děti)

MÍT SPOLEČNOST

  • hrát si s dětmi,
  • vypovídat se někomu (já si povídám sám se sebou a pomáhá to, protože jsem celkem dobrý společník),
  • zavolat člověku, kterého máš ráda a který tě ten den nestihl naštvat (ženám obzvlášť pomáhá „vysypat koš“ – dát ze sebe všechny události dne),
  • sejít se s někým / jít mezi lidi,
  • hrát si se psem/kočkou/ježkem (Když se může kočka zježit, může i ježek skočit?)

PROJEVIT EMOCE

  • vyplakat se,
  • vykřičet se (ideálně v lese nebo do polštáře, hlavně abychom nemířili na ty, kdo s tím nemají nic společného),
  • můžeš si i zanadávat, když ti to pomůže nejíst,
  • vypsat se z toho (dej to všechno na papír a uvidíš, jak se ti uleví)

PÉČE O TĚLO

  • uvařit a vychutnat si čaj nebo jiný teplý nápoj (v létě naopak),
  • napít se vody (mně to pomáhalo taky potlačit zbytečně chutě),
  • dát si sprchu, aby ses cítila víc svěže (experimentuj s teplotou, někdy víc pomůže teplá, jindy studenější),
  • jít na masáž,
  • dopřát si dlouhou koupel s pěnou, svíčkami a čímkoliv, co na tebe zabírá (kromě jídla),
  • pospat si,
  • otužovat se

JINÉ NEZAŘAZENÉ ZPŮSOBY

  • meditovat,
  • procvičovat vědomé dýchání,
  • nakupovat,
  • zpívat,
  • hrát nějakou hru na mobilu nebo tabletu,
  • číst knížku,
  • podívat se na oblíbený seriál (mně pomáhaly sitcomy),
  • prolistovat si časopis,
  • prohlížet si nástěnku na Pinterestu
  • nebo si dát povolení prostě absolutně nic nedělat

Pro zajímavost níže přidávám graf, který znázorňuje, jak obvykle řeší emoce ty z vás, kterým emoční jedení nedělá problém:

Tvůj úkol #2

Znovu se podívej na seznam situací (emočních stavů), které ti způsobují chuť na jídlo (ty z předchozího úkolu).

Ke každé z nich přiřaď a napiš aspoň jeden náhradní způsob, jak bys ji mohla zvládnout bez jedení.

Pomoz si touto šablonou:

Když jsem ve stresu (nebo vyber emoci) + dostanu chuť na jídlo = co bych mohla alternativně udělat, aby to neskončilo jedením?

Například:

Když jsem ve stresu a dostanu chuť = opláchnu si tvář studenou vodou a udělám si čaj.

Poznámka: Ty náhradní způsoby nemusí být dokonalé a že se napiješ vody ještě nemusí znamenat, že všechny tvoje problémy zmizí. Ale to se neděje, ani když sníme čokoládu.

Taky ti doporučuju, aby ses pokaždé, když si vybereš alternativní cestu, pochválila a byla na sebe hrdá.

3. Odstraň největší pokušení ze svého okolí

Tenhle krok by měl být úplnou samozřejmostí.

Vždyť přeci kdybychom měli problém s drogami, kouřením nebo alkoholem + chtěli přestat = přirozeně bychom se těchto pokušení zbavili.

Tak proč to skoro nikdy neuděláme s jídlem? Aspoň s těmi největšími pokušeními, jako jsou sladkosti, koláče, čipsy a jiné sladké nebo slané pochoutky?

Nejčastěji si všímám těchto důvodů:

  1. Sladkosti jedí i děti a manžel.
  2. Je to pro návštěvy.
  3. Máme pocit, že chyba není v těch výrobcích, ale v nás (a řešením tedy není odstranit je, ale mít je na očích a odolat jim).
  4. Máme pocit, že je to zbytečné, protože bychom si je šli v slabé chvilce i tak koupit.
  5. Nebo se bojíme, že to zafunguje až příliš dobře a my tak skutečně zůstaneme bez sladkostí a jídla, kterým bychom se mohli uklidňovat.

Pojďme adresovat všechny, protože jinak se toho nezbavíme a budeš nucená číst takovéhle články i za 5 let beze změny.

Důvod #1: Sladkosti jedí i ostatní

Úplně chápu. Oni nemají motivaci jako my, nevidí důvod, proč by se toho měli vzdát. Ale takhle pro nás bude jen velmi těžké pohnout se dál.

A proto to vnímej podobně jako s alkoholem:

Pokud by měl manžel problém a chtěl přestat, také by sis každý večer neotvírala víno a nemávala mu skleničkou před očima.

Manžela požádej, ať si to sní cestou domů nebo schová u sebe, ale hlavně ať to nejí před tebou. Jestli to nepomůže, buď v tom nekompromisní, trvej na tom a připomeň mu, co nasliboval u oltáře.

U dětí záleží na věku, ale obecně to samé. Ať to mají u sebe nebo u manžela a on jim to dávkuje.

Důvod #2: Je to pro návštěvy

Jelikož se bavíme o svém emočním jedení, asi to nakonec neskončí jen u návštěvy. A proto platí to samé: Ať to má pod kontrolou manžel, ať to má třeba i spočítané, zkrátka ať to nevidíš a ať je ti trapně se ho ptát nebo vysvětlovat, že něco chybí.

Důvod #3: Hrajeme si na hrdiny (hrdinky)

Tohoto důvodu jsem si všiml u více žen: Sice chtějí přestat se sladkostmi, ale jako by měly pocit, že odstranit je z okolí by bylo až příliš lehké a nic to neřeší, protože tak se nenaučí odolávat.

Když však máme problémy s emočním jedením, není čas hrát si na hrdinky. Není žádnou slabostí odstranit z okolí to, co tě svádí k destrukčnímu chování a činí tvůj život horším, než by mohl být.

Pokud chceme trénovat odolávání, budeme mít dost příležitostí na oslavách a návštěvách. Ale doma potřebujeme být v bezpečí. Protože i když odoláš, bude tě to zbytečně psychicky vyčerpávat.

Já trénuju kung-fu, ale taky si domů nezvu fotbalové chuligány na pyžamovou párty.

Život je těžký už tak, nedělej si ho zbytečně těžší.

Důvod #4: Je zbytečné odstranit sladkosti, i tak si je půjdu koupit

Občas mi čtenářky řeknou, že je pro ně zbytečné se pokušení/sladkostí zbavit, protože když budou ve stresu, půjdou si je i tak koupit.

Možná ano. Tak proč je potom neodstraníme, když je tak lehké jít si pro ně do obchodu?

Nooo... protože co když se nám potom nebude chtít? Co když nebudeme mít čas jít do obchodu? Anebo co když si to, nedej bože, cestou rozmyslíme? To chceme riskovat?

Buďme k sobě upřímní: Jasně že se nám nebude vždycky chtít. A ne vždy budeme mít čas. A taky ti přeju hodně štěstí s kupováním sladkostí v jedenáct večer.

To všechno sníží pravděpodobnost, že je půjdeme koupit. Ale nejde nám právě o to?

Jen pokud bychom ve skutečnosti se sladkostmi přestat nechtěli. A o tom je i pátý důvod, proč sladkosti neodstraníme z domu:

Důvod #5: Bojíme se, že to zafunguje a budeme bez sladkostí

Paradoxně se můžeme bát, že to bude fungovat až příliš dobře a my tak skutečně zůstaneme bez sladkostí a jídla, kterým bychom se mohli uklidňovat.

A to může být pro mozek tak děsivá myšlenka, jako kdybych ti řekl, že když tě bude zítra bolet zub, nebudeš mít prášek proti bolesti.

Právě proto jsme v předcházejícím úkolu řešili náhradní způsoby, jak zvládat emoce bez jídla.

Taky se může ukázat, že sladkosti a nezdravá jídla ve skutečnosti nechceme přestat jíst – jen chceme, aby nám nezpůsobovala nadváhu. To je hezké. Ale bohužel to je jako říct, že nechceme chodit do práce, jen chceme mít na všechno peníze.

To bych chtěl taky, ale čím dřív si uvědomíme, že to tak fungovat nebude, tím dřív se budeme moct pohnout dál. 😊

Tvůj úkol #3

Odstraň z domácnosti a ze svého okolí (práce, auta) všechna pokušení, která můžeš a která tě lákají řešit emoce (minimálně tedy kupované sladkosti a slané pochutiny).

Jestli máš problém s jejich odstraněním, zjisti, který z 5 uvedených důvodů ti v tom brání, a vyřeš ho podle mých doporučení.

4. Postupně měň pohled na jídlo

O tom, jak vnímat jídlo, mluvím podrobněji v článku: Tajemství udržení štíhlé postavy? Změň pohled na jídlo.

Ale podstatné je v něm to, že se potřebujeme naučit vnímat, že jídlo řeší jen jeden problém = hlad a výživu.

Jídlo nemáme k tomu, abychom řešili stres z práce, smutek z partnerské hádky nebo nervozitu z nepříjemných otázek své tchyně.

A proto to jídlo ani nemůže vyřešit. Může to jen oddálit a nabalovat, až nakonec nemáme jen vztahové problémy, ale i váhové a zdravotní.

Tvůj úkol #4

Připomínej si, že jídlo tvoje problémy neřeší, jen ti způsobí další, když jím budeš řešit emoce.

A pokud přece jenom dostaneš pod vlivem emocí velkou chuť na jídlo, zkus si říct tohle:

  • „Svět (šéfka, manžel, děti, tchyně) mi dnes zkazil náladu. Ale to neznamená, že já si teď pokazím postavu, váhu, zdraví a sebevědomí.“
  • „Když to zbytečné jídlo sním, moje tělo ho uloží. To si ho můžu rovnou nalepit na zadek.“
  • „Chuť je jen rádce, ale já jsem královna. Já rozhoduju. Nemusím ho automaticky poslechnout.“

Doporučuju zapsat si to do Fitness diáře a pravidelně přečíst.

//

Jak jsme už říkali, emoce jako stres, frustrace, nuda, hněv – to všechno tě má motivovat něco udělat. Ty se jen potřebuješ naučit tuto energii uchopit a nasměrovat ji správným směrem.

Jako kdyby štíhlá postava byla poklad zakopaný v tvé zahradě a místo toho, abys po hádce s manželem vzala lopatu a zaházela svou štíhlou postavu další hlínou, uděláš přesný opak – využiješ tu energii k tomu, aby ses prokopala blíž ke svému pokladu. ❤️

P.S.: Pokud tě trápí nadváha a chceš tento problém vyřešit jednou provždy,

získej zdarma můj návod: „Jak zhubnout svých prvních 10 kg (a zůstat štíhlá) – pokud ovládáš teorii, ale nemáš pevnou vůli.“

A pokud bys chtěla individuální pomoc, přečti si, jak pomáhám svým klientkám.

Pojď si s námi zamakat a změnit svoji postavu vo Výzvě do plavek 2023.

Přidej se k nám a přihlaš se ještě dnes:

Vyzva do plavek FItshaker
Fotka autora
Martin Toth
Redaktor ve Fitshakeru

„Ovládáš teorii hubnutí, ale nedokážeš ji převést do praxe a dodržovat? Začni společně se mnou. Na stránce (https://martintoth.me/) pomáhám ženám vydržet u hubnutí.“

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.