Intolerance na různé druhy potravin jsou v dnešní době mnohem rozšířenější než kdysi. Čím to může být? Jestli máš i v rodině celiatika, histaminika, někoho, koho trápí intolerance laktózy nebo alergie na bílkovinu kravského mléka anebo ty sama máš tuto diagnózu, určitě ses aspoň jednou položila otázku: „A z čeho jsem ji dostala? Vždyť u nás doma nikdo alergii na potraviny nemá. Můžu se z toho ještě někdy vyléčit?“ My jsme si o tom popovídali s odborníkem přímo z Cambridge. Sam Dunkley MSc DipNT Nutritionist nám zodpověděl všechny naše otázky a jeho odpovědi jsou velmi zajímavé.
Různé intolerance jsou čím dál víc rozšířené a objevují se už i u malých dětí. Je nějaká prevence, jak se intolerancím vyhnout? Nebo máme geneticky dáno, že se objeví i u nás, když ji měl například děda?
Zdá se, že počet celosvětové nahlášených případů IBD (pozn. redakce: zkratka pro zánětlivá onemocnění trávicího traktu) stoupl. Včetně velkého nárůstu počtu případů u adolescentů. Domněnka je taková, že to může být částečně zapříčiněno nárůstem užívání antibiotik a jiných léků, jako jsou například nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs), hlavně kvůli jejich vlivu na mikrobiotu a integritu střevní bariéry.
Změny ve stravování a tzv. „západní“ styl stravování s konzumací velkého množství rychlého občerstvení, rafinovaných cukrů a umělých přísad navíc taky sehrává svoji roli, protože tyto zdravotní problémy obvykle nejsou tak prevalentní v kulturách, ve kterých se konzumují tradiční jídla. Existuje propojení mezi zvýšenou propustností střeva, porušením mikrobioty a potravinovou intolerancí. Na základě trendů je možné mezi takové potenciální spouštěče zahrnout i potravinově specifické IgG protilátky a z toho vyplývající „problémové potraviny“.
Kromě faktorů výživy a životního stylu a jejich vlivu na prevalenci potravinové intolerance stojí za uvážení i oblast genetických polymorfismů v naší DNA. Někteří jednotlivci mají v genech SNP polymorfismy, které můžou ovlivňovat schopnost metabolizovat určité látky v organismu. Existuje předběžný výzkum, který se zabývá propojením mezi určitými genetickými polymorfismy a zvýšeným výskytem potravinové alergie, který by se dal teoreticky rozšířit i na potravinovou intoleranci. Výzkum v této oblasti je stále v raném stádiu.
Myslím si, že když
- se člověk stravuje tak zdravě (přírodní potraviny) a tak správně (konzumace jídel v klidu, ne „za pochodu“), jak to jen jde,
- omezí konzumaci rafinovaného cukru, alkoholu a kouření,
- naučí se zvládat stres,
- dobře spát,
- omezí množství užívaných léků
- a zvýší příjem/expozici vitamínu D (o němž je známo, že má vliv na zdraví střevní bariéry),
pak mu dodržování těchto zásad pomůže udržovat optimální integritu střeva a zdravou mikrobiotu. A to bude mít pozitivní vliv na prevalenci potravinové intolerance vzhledem k jejich inherentnímu propojení.
Lze nějak ovlivnit už v těhotenství nebo v dětství vývoj dítěte, aby nemělo intoleranci na žádnou potravinu?
Je nutné si pamatovat, že během těhotenství i následně po narození (pokud je kojené) dostává dítě výživu a střevní floru od svojí matky. Kdyby měla matka jakoukoliv potravinovou intoleranci nebo zvýšené hodnoty IgG protilátek na potravinu, přenesou se takové těžkosti z matky na dítě a zvýšené hodnoty protilátek můžou přispět ke vzniku potenciální intolerance.
Pokud tedy matka podniká kroky ke zlepšení integrity střeva, mikrobioty a podstupuje léčbu jakékoliv potravinové intolerance, kterou trpí, mělo by se to pozitivně projevit i u dítěte.
Sehrává v tomto případě roli i psychika? Myslíte, že pozitivní myšlení může něco změnit nebo aspoň zmírnit rozsah příznaků, které v těle vyvolává intolerance?
Abych byl upřímný, nejsem si celkem jistý, jestli na tuto otázku existuje odpověď. I když propojení mezi myslí a tělem je vrozené a nálada může ovlivnit patologii v organismu například pomocí uvolnění konkrétních hormonů nebo omezení schopnosti organismu úplně rozložit jídlo.
Když je někdo v režimu „bojuj, nebo uteč“ (stresový stav), pak je pro něj těžké efektivně trávit jídlo, protože jeho tělo je v somatickém stavu, který zabraňuje trávení. Z toho vyplývá, že když je jednotlivec ve stresu, je větší pravděpodobnost, že bude trpět těžkostmi zažívání apod.
Kolik druhů intolerancí se momentálně vyskytuje na Slovensku? Zaznamenal jste nárůst celiatiků nebo histaminiků oproti minulým letem?
Nemám informaci o celosvětové prevalenci konkrétních druhů potravinové intolerance, protože mnoho zemí tyto údaje neposkytuje, ale globálně došlo k definitivnímu nárůstu v počtu výskytu Crohnovy choroby, celiakie a ulcerózní kolitidy.
Jak lidé poznají, že mají různé intolerance? Liší se příznaky celiatiků a lidí alergických na mléko nebo sóju?
Klinické projevy chronických reakcí závislých na IgG a potravinové intolerance záleží na cílovém tkanivu nebo orgánu, do kterého se krevním oběhem dostanou imunitní komplexy sestávající z IgG a potravinových antigenů. Vysoké hladiny komplexů jsou provázeny tak odlišnými nemocemi, jako je migréna, IBS, atopická dermatitida, chronický únavový syndrom, Crohnova choroba atd. Tento typ hypersenzitivity se nazývá potravinová intolerance a symptomy se projeví do 8–72 hodin po konzumaci problematické potraviny, takže je často velmi těžké stanovit, která potravina problém způsobuje, a proto je v této souvislosti IgG testování tak užitečné.
Jestli máš pocit, že trpíš alergií nebo intolerancí na nějaké potraviny, vyzkoušej osvědčenou metodu 4R, kterou můžeš zmírnit symptomy nebo je dokonce úplně odstranit. Metoda 4R sestává z těchto kroků:
- Odstranit (remove) potraviny, které zdánlivě způsobují symptomy. Při jejich identifikaci můžou pomoct výsledky testů.
- Nahradit (replace) potravinami, které vykompenzují ztrátu živin z konkrétních odstraněných potravin a potenciálně i trávicí enzymy ke zlepšení trávení.
- Opravit (repair) střevo pomocí specifických potravin a doplňků, které podpoří hojení a integritu střevní stěny.
- Znovu inokulovat (re-inoculate) zdravými střevními bakteriemi a vytvořit vyvážený mikrobiom.
Tyto strategie by se měly realizovat souběžně, a to ještě předtím, než se do stravy po zhruba 3 měsících začnou znovu postupně zařazovat eliminované potraviny. Potraviny je třeba zařazovat zpět do stravy po jedné (začít s eliminovanými potravinami, které mají nejnižší koncentraci IgG), přičemž je nutné každou novou potravinu zařazovat po dobu 5 dnů a monitorovat symptomy, až potom se posunout na další potravinu.
Za čas, který našim otázkám věnovali paní Henrieta Kundrátová Peškovičová a Sam Dunkley MSc DipNT Nutritionist srdečně děkujeme 😊.
2. 5. jsme odstartovali letošní výzvu do plavek, která bude kromě cvičení plná užitečných rad o stravování a výživě.
Přidej se k nám a pojď si splnit sen o zdravém a spokojeném JÁ:
Úsměv na tváři, vařečka v ruce a stále nové nápady. Tak nějak bych se charakterizovala. Baví mě vymýšlet nové zdravé a hlavně bezlepkové recepty, na kterých si pochutná skutečně každý. Toho, že jsem komunikativní a ráda si povídám s lidmi, si můžete všimnout v rozhovorech, které pravidelně přibývají na našem blogu. Proto, jestli ti chybí motivace, rychle si nějaký přečti.