Blog

Gastroenterologie je lékařský obor, který se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí nemocí nebo problémů trávicího ústrojí. V současnosti má stále více lidí potíže s trávením, a to z různých důvodů – moderní způsob života, nesprávné stravovací návyky, stres, nedostatek pohybu, alergie, potravinové intolerance, stárnutí populace, zvýšené užívání léků a další.

S rostoucím trendem problémů s orgány trávicího traktu roste i počet různých mýtů a tvrzení v oblasti gastroenterologie. Ty nejrozšířenější nám objasní gastroenteroložka MUDr. Dana Bednáriková, která působí v gastroenterologickém centru ve Fakultní nemocnici s poliklinikou v Žilině.

Zkusíš odhadnout, která tvrzení jsou odborně ověřená a která jsou jen mýtus? 🤔

Bezlepková strava je nezbytná pro pacienty s celiakií, autoimunitním onemocněním, při kterém lepek spouští imunitní reakci, jež poškozuje sliznici tenkého střeva a ovlivňuje jeho funkci. Existuje také neceliakální glutenová senzitivita (NCGS), syndrom charakterizovaný podobnými příznaky jako celiakie, avšak bez potvrzení celiakie diagnostickými testy.Proto je klíčové stanovit správnou diagnózu před zahájením bezlepkové diety.

Na Slovensku je celiakie diagnostikována přibližně u 0,25 % populace, avšak odhaduje se, že skutečný výskyt je kolem 1 %, protože značná část případů zůstává nediagnostikována.

Pro většinu populace však není bezlepková strava nutná. Není automaticky zdravější a nemusí být nejlepší volbou, pokud není správně vyvážená. Bezlepková dieta může vést k nedostatku některých živin, pokud není pečlivě naplánovaná. Je primárně určena pro lidi se zdravotními problémy spojenými s konzumací lepku a její zbytečné zavedení bez lékařské indikace může být kontraproduktivní.

Problémy s trávením, jako jsou nadýmání, zácpa, průjem nebo občasné bolesti břicha, ne vždy naznačují vážné onemocnění. Mohou být způsobeny různými faktory, včetně nesprávných stravovacích návyků, intolerance laktózy nebo jiných potravinových intolerancí, stresu či úzkosti, které jsou často spojeny se syndromem dráždivého střevanebo virovými infekcemi, jež mohou způsobit dočasné trávicí potíže.Je však důležité věnovat pozornost příznakům, které přetrvávají delší dobu, zhoršují se nebo jsou doprovázeny dalšími varovnými signály, jako je krev ve stolici či neúmyslný úbytek na váze. V takových případech je nutné vyhledat lékařskou pomoc, aby se vyloučila závažnější onemocnění.

Laktózová intolerance je stav, při kterém tělo nedokáže dostatečně trávit laktózu, mléčný cukr, kvůli nedostatku enzymu laktázy, který je potřebný k jejímu rozkladu. Tento problém může způsobovat různé trávicí potíže, jako jsou nadýmání, bolesti břicha či průjem.Doporučuje se snížit konzumaci potravin obsahujících laktózu nebo vyhledávat bezlaktózové produkty. Neznamená to však, že všechny mléčné výrobky musí být úplně vyloučeny ze stravy. Množství dostupného enzymu laktázy se liší mezi jednotlivci – u některých lidí může enzym fungovat na 50 %, u jiných jen na 20 %. Na trhu jsou dostupné i enzymy laktázy, které si pacienti mohou vzít před konzumací mléčných výrobků, aby jim pomohly lépe trávit laktózu.Každý pacient by měl individuálně přizpůsobit svou stravu podle úrovně své tolerance na laktózu.

Ne všechny bolesti břicha vyžadují okamžité vyšetření u gastroenterologa. Často mohou být způsobeny dočasnými faktory, jako je přejedení, viróza, menstruační bolesti u žen nebo stresové situace.Lehčí trávicí potíže, nadýmání či méně závažné bolesti je vhodné nejprve konzultovat se všeobecným lékařem. Ten může zhodnotit, zda je potřeba další vyšetření nebo návštěva specialisty, jako je gastroenterolog.

Pálení žáhy neboli refluxní choroba jícnu (GERD) je onemocnění, které vzniká v důsledku zpětného toku žaludečního obsahu, včetně kyseliny chlorovodíkové (HCl), do jícnu. Tento reflux způsobuje pálení nebo nepříjemné pocity za hrudní kostí.Za normálních okolností se dolní jícnový svěrač (LES) uvolňuje, aby umožnil průchod potravy do žaludku, a následně se uzavírá, čímž zabraňuje návratu žaludečních šťáv a potravy zpět do jícnu. Pokud je však tento svěrač oslabený nebo jeho funkce narušená, může dojít k jeho abnormálnímu uvolnění, což umožňuje kyselému žaludečnímu obsahu vracet se zpět do jícnu.Tento reflux může nastávat i při normálních hladinách žaludeční kyseliny, což vede k podráždění a zánětu sliznice jícnu. Jde o relativně časté onemocnění, které postihuje přibližně třetinu světové populace.

Krev ve stolici může být příznakem různých onemocnění a ne vždy je indikátorem kolorektálního karcinomu. Může se projevit jako makroskopická krev, která je viditelná volným okem, nebo jako mikroskopická krev, která není zjevná, ale odhalí ji test na okultní krvácení. Ačkoli kolorektální karcinom je jednou z možných příčin krvácení a obávaným onemocněním, existuje množství jiných stavů, které mohou způsobovat tento symptom.

Mezi časté příčiny patří hemoroidální onemocnění nebo anální trhliny, které mohou způsobit krvácení z dolního střeva. Krev a často i hlen ve stolici mohou být přítomné i při idiopatických zánětech střev, jako jsou ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, které jsou chronickými zánětlivými onemocněními střeva. Infekční kolitidy, jako jsou infekce Campylobacter nebo Clostridium difficile, mohou také vést k těmto potížím. Další příčinou krvácení může být divertikulóza, respektive zánět divertiklů (divertikulitida), který způsobuje krvácení z výchlipek tlustého střeva.

Vzhledem k široké škále možných příčin krvácení ve stolici je klíčové správné diagnostikování, které umožní stanovit adekvátní léčbu a zabránit zbytečnému zhoršování onemocnění. Diagnostické metody, jako endoskopická vyšetření, zobrazovací metody a mikrobiologické testy, jsou nezbytné pro určení správné příčiny tohoto symptomu.

Ačkoli většina zdravých jedinců v mladším věku nemusí pravidelně navštěvovat gastroenterologa, pokud neprojevují žádné potíže, existují výjimky, jako je preventivní prohlídka. U osob starších 50 let, stejně jako u těch, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu kolorektálního karcinomu, se doporučuje pravidelná gastroenterologická kontrola, zejména kolonoskopie, která slouží jako preventivní vyšetření k odhalení raných stadií kolorektálního karcinomu.Věděla jsi, že kolorektální karcinom je třetím nejčastějším typem rakoviny na světě a stále častěji se vyskytuje u osob mladších 50 let?Včasné odhalení tohoto typu rakoviny umožňuje zahájit léčbu v počátečních fázích, což výrazně zvyšuje její účinnost a zlepšuje prognózu pacientů.

Vláknina je nepochybně klíčovou složkou stravy s pozitivním vlivem na trávení, ale její účinky mohou být individuální a závislé na různých faktorech. Zlepšuje trávení tím, že zvyšuje objem stolice, váže vodu a zjemňuje její konzistenci, což usnadňuje její průchod trávicím traktem. Kromě toho příznivě ovlivňuje střevní mikroflóru a podporuje růst prospěšných bakterií, které jsou důležité pro zdravou funkci střev a imunitní systém.Nicméně nadměrný příjem vlákniny, zejména v krátkém časovém období, může vést k nežádoucím účinkům, jako jsou nadýmání, plynatost nebo střevní křeče. Pro optimální využití vlákniny je nezbytné dostatečné a pravidelné dodržování pitného režimu, který pomáhá vláknině plnit její funkci.U pacientů se zánětlivými onemocněními střev, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, je v akutních fázích často indikována bezezbytková dieta, která omezuje i příjem vlákniny, aby se minimalizovalo podráždění střevní sliznice.Správný výběr a množství vlákniny – včetně jejího typu (rozpustná/nerozpustná) – by měly být přizpůsobeny individuálním potřebám pacienta, jeho zdravotnímu stavu a stravovacím návykům.

Moderní výzkumy ukazují, že toto tvrzení není úplně přesné. Hlavní příčinou žaludečních a duodenálních vředů je dysbalance mezi protektivními a agresivními faktory působícími na žaludeční sliznici. Mezi agresivní faktory patří infekce bakterií Helicobacter pylori, chronická expozice nesteroidním protizánětlivým lékům (NSAID, jako jsou ibuprofen, diklofenak, kyselina acetylsalicylová), konzumace alkoholu, chronický stres a kouření. Méně časté příčiny jsou endokrinní poruchy, jako je dysfunkce příštítných tělísek, či zvýšená produkce gastrinu.Konzumace kořeněných jídel, ačkoli přímo nevede ke vzniku vředů, může vést ke zhoršení symptomů, jelikož vyvolává mechanické a chemické podráždění žaludeční sliznice, čímž zvyšuje pravděpodobnost vzniku zánětlivých změn a vředů.

Gastroskopie, nebo ezofagogastroskopie, je vyšetření, při kterém lékař vizuálně zkoumá sliznici jícnu, žaludku a dvanáctníku pomocí flexibilního endoskopu vybaveného kamerou. Ačkoli vyšetření může být spojeno s určitým diskomfortem, většina pacientů ho vnímá jako nepříjemné, ale ne bolestivé.Ke snížení nepříjemných pocitů se často používá lokální znecitlivění hrdla, které usnadňuje zavedení endoskopu do jícnu. V některých případech je možná také analgosedace, při níž je pacient utlumený, ale stále při vědomí.Během vyšetření může pacient pociťovat nepříjemné pocity, jako je nadýmání, tlak, nevolnost nebo nutkání na zvracení. Tyto pocity jsou však dočasné a obvykle odezní ihned po ukončení procedury. I když může být gastroskopie nepříjemná, jedná se o mimořádně důležitý diagnostický nástroj. Umožňuje včasné odhalení onemocnění, jako jsou vředy, záněty nebo nádory žaludku, což výrazně přispívá k účinnosti léčby.Paní doktorce MUDr. Bednárikové velmi děkujeme za plnohodnotné informace ze světa gastroenterologie. Pokud tě dnešní téma zaujalo, doporučujeme navštívit její profil na sociální síti Instagram, kde najdeš různé zajímavé informace, popisy diagnóz či léčebných výkonů, odkazy na podcasty a mnoho dalšího.

Hubni snadno a s radostí! ✨

💪 S námi to zvládneš – bez stresu, s úsměvem a tak, aby tě to bavilo! Objev tipy, tréninky a recepty, které ti pomohou na cestě za vysněnou postavou. ❤️Pokud chceš jiný tón nebo délku textu, dej vědět! 😊Fitshaker!