Blog

Na otázku, proč jsou během podzimních měsíců všichni nemocní, neexistuje jedna odpověď. Nejčastěji jde o kombinaci několika faktorů – s poklesem teplot a zkrácením dnů trávíme více času v uzavřených prostorech, často v blízkosti jiných lidí. Zároveň klesá vlhkost vzduchu, což způsobuje snadnější vysychání sliznic dýchacích cest a snižuje jejich schopnost bránit se virům a bakteriím. Navíc je méně slunečního světla, čímž se snižuje tvorba vitamínu D – důležitého hráče v obranyschopnosti organismu. Kvůli ochlazení ze dne na den často podceníme i oblékání, a tím můžeme snadněji prochladnout. V neposlední řadě svou roli hraje i návrat dětí do kolektivů po létě, a tím pádem vystavení se všem možným bakteriím a virům. Jaké jsou tedy nejběžnější nemoci či virózy, se kterými se během podzimu setkáme?

Bezkonkurenčně nejčastější virové onemocnění podzimu. Příznaky zahrnují ucpaný nos, rýmu, kýchání, škrábání v krku a občas mírně zvýšenou teplotu. Může být doprovázena i celkovou únavou a slabostí. Rýmy jsou nejčastěji způsobené rhinoviry, které se šíří kapénkovou infekcí – tedy kašláním, kýcháním nebo dotykem kontaminovaných povrchů. Běžnou rýmu lze obvykle zvládnout i bez pomoci lékaře. V rámci léčby je vhodný odpočinek, teplé nápoje a symptomatická léčba volně prodejnými léky (kapky do nosu, léky na teplotu apod.). Co se týká prevence, pomůže častější mytí rukou, větrání místností a vyhýbání se blízkému kontaktu s nemocnými.

Chřipka není jen „silnější rýma“. Jde o vážné virové onemocnění, které přichází zejména na konci podzimu a v zimě. Typické příznaky jsou náhlý vzestup vysoké horečky – nad 38 stupňů, bolesti svalů, hlavy, zimnice, únava a suchý kašel. Chřipka je nejnebezpečnější především pro seniory, malé děti, těhotné ženy a osoby s oslabenou imunitou. Nejúčinnější prevencí proti chřipce zůstává každoroční očkování, které je zvlášť doporučováno seniorům a chronicky nemocným pacientům. V prevenci se uplatňuje také zvýšená hygiena a posilování imunity. Zdravý člověk chřipku obvykle zvládne i doma s volně prodejnými léky. Při těžším průběhu, zejména u rizikových skupin, však neváhejte navštívit lékaře.

Zánět průdušek bývá častým následkem neléčené nebo nedoléčené rýmy či chřipky. Typickým příznakem je kašel, který může být suchý nebo s vykašláváním hlenu, bolesti na hrudi a celková únava. Léčit se můžete volně prodejnými léky proti kašli a zmírněním ostatních symptomů, pokud se však kašel zhoršuje nebo trvá déle než 10 dní, je třeba vyhledat lékaře.

Podzimní rýma, hlavně dlouhotrvající nebo neléčená, se často komplikuje zánětem nosních dutin. Projevuje se bolestí nebo tlakem v oblasti čela, tváří či kořene nosu, která se zhoršuje při předklonu, ucpaným nosem, sníženým čichem a někdy i mírně zvýšenou teplotou. Při sinusitidách mohou pomoci nosní kapky, napařování, a v případě bakteriální infekce a těžkého průběhu vám lékař může předepsat antibiotika.

Zánět krku je běžný v přechodných obdobích. Angína – zánět mandlí – má však většinou bakteriální původ a často vyžaduje antibiotika. Projevuje se silnou bolestí v krku, problémy s polykáním, teplotou a zvětšenými lymfatickými uzlinami. Pokud máte podezření na angínu, navštivte lékaře, který vám může předepsat antibiotika.

V neposlední řadě je třeba myslet na to, že pokud trpíte chronickými (dlouhodobými) nemocemi, může se vám právě během podzimu zhoršit jejich průběh. Podzim je náročný zejména pro pacienty s onemocněními, jako jsou astma, chronická bronchitida nebo alergie. Chladný a vlhký vzduch může zhoršovat dýchání a zvyšovat výskyt záchvatů.