Blog

Některé ženy prožívají sexuální touhu, vzrušení i blízkost, ale v momentě, kdy má dojít k intimnímu spojení, jejich tělo se zablokuje – ne vůlí, ale reflexem. Tento stav se nazývá vaginismus a ačkoli je léčitelný, mnohé ženy o něm roky mlčí.

Vaginismus je nedobrovolný reflexní křeč svalů pánevního dna, které obklopují poševní vchod. Tento křeč, stažení poševního vchodu přichází spontánně, často bývá spojený se strachem nebo úzkostí, znemožňuje nebo výrazně ztěžuje jakoukoli penetraci, ať už jde o pohlavní styk, zavedení tampónu nebo gynekologické vyšetření. Žena, která touto poruchou trpí, nemá nad stažením a uvolněním těchto svalů prakticky žádnou kontrolu. Nejde tedy o psychickou poruchu, ale o fyzickou reakci.

• Psychologické: strach z bolesti, strach z těhotenství, úzkost z intimity, negativní postoje k sexu (vliv výchovy, náboženství, jiné…)
• Emocionální/Traumatické: předchozí sexuální trauma (zneužití), mimořádně bolestivé první vyšetření, špatné zkušenosti s předchozími partnery
• Fyzické: bolest při pohlavním styku z jiné příčiny (např. vulvodynie, endometrióza, chronické záněty), která spustí obranný svalový reflex

Klinicky rozlišujeme 2 hlavní formy:

• Primární vaginismus: žena nikdy nebyla schopná pohlavního styku ani jiné penetrace (vkládání tampónů, vyšetření). Často souvisí s hluboce zakořeněným strachem z penetrace, výchovou nebo traumatem z dětství.
• Sekundární (získaný) vaginismus: rozvine se u ženy, která už dříve pohlavní styk nebo bezproblémové vyšetření absolvovala. Nejčastější příčinou je fyzické trauma (např. komplikovaný porod, chirurgický zákrok, vážná infekce) nebo psychické trauma (bolestivý styk, partnerská krize, sexuální zneužití).

Vliv je zásadní. Pánevní dno je oblast, kde se často kumuluje psychické napětí. Stres zvyšuje svalové napětí (hypertonus) – chronický stres udržuje svaly pánevního dna v neustálém napětí. Úzkost vytváří anticipační bolest – strach z bolesti (i při jemném dotyku) vede ke stažení svalů ještě před pokusem o penetraci, což bolest skutečně vyvolá.

Vzniká bludný kruh: strach → křeč svalů → bolest → ještě větší strach.

Ačkoli je vaginismus léčitelný, zůstává ve stínu. Sexualita je stále vnímaná jako soukromé, intimní téma.Ženy se o tom stydí mluvit, berou to jako své selhání, dávají si to za vinu, považují se za chybné a bojí se, že je lékař nebo partner nepochopí.V mnoha společnostech přetrvává představa, že sexuální život ženy má být automatický, „přirozený“ a bezproblémový. Jakékoli potíže jsou rychle označované za psychické nebo za její selhání.Na rozdíl od jiných diagnóz nemá vaginismus viditelné symptomy – partneři i lékaři ho mohou dlouho přehlížet.

Při vaginismu je bolest pociťovaná zejména při vstupu do pochvy.Svaly se při pokusu o penetraci okamžitě stáhnou, ztvrdnou a uzavřou poševní vchod. To znemožňuje nebo výrazně ztěžuje penetraci.

Žena by měla vyhledat lékařskou pomoc, pokud:

• si nedokáže nebo nemůže zavést cokoli do pochvy (tampón, prst, penis…) navzdory tomu, že chce
• pociťuje panický strach nebo úzkost při pomyšlení na penetraci
• gynekologické vyšetření je výrazně bolestivé, nemožné, i šetrné vyšetření prstem je nesnesitelné
• pociťuje chronickou bolest při styku, která způsobuje výrazné stažení svalů a ovlivňuje partnerský život

Fyzikální vyšetření: gynekologické vyšetření pohmatem a v gynekologických zrcadlech (používáme nejmenší možné velikosti, s nahřátým ultrasonografickým gelem, případně po aplikaci znecitlivujícího gelu do oblasti poševního vchodu).Celé vyšetření probíhá s největší opatrností a pouze se souhlasem pacientky.Podle přání pacientky jednotlivé kroky popisujeme, nebo může žena vyšetření sledovat přímo na videozáznamu, nebo vedeme běžný rozhovor k odvedení pozornosti od samotného vyšetření.

Vykonává se také test pánevního dna: jemným dotykem jednoho prstu v oblasti poševního vchodu hodnotíme svalovou reakci.Při vaginismu je svalová reakce výrazně přehnaná, obranná a bolestivá.

Při vyloučení organické příčiny bolesti spolupracujeme na klinice AuraMedica s naší urogynekologickou fyzioterapeutkou.Vaginismus totiž může vyžadovat multidisciplinární přístup a také odborné vyšetření u sexuologa či psychoterapeuta.

Léčba je vždy multidisciplinární, zaměřená nejen přímo na oblast svalů pánevního dna a pochvy, ale také na psychiku.

• Fyzikální terapie (dilatace): základ léčby, kdy žena pod vedením terapeuta (nebo sama doma) postupně zavádí do pochvy dilatační pomůcky různé velikosti.Cílem je naučit svaly, že penetrace není hrozba.
• Fyzioterapie pánevního dna: speciální cvičení a techniky na uvolnění přetížených svalů pánevního dna.
• Psychoterapie: individuální nebo párová terapie, která pomáhá zpracovat úzkost, traumata a negativní přesvědčení o sexualitě.
• Farmakologická léčba: v některých případech se používají svalové relaxanty (v lokální formě) nebo injekce botulotoxinu do svalů pánevního dna k jejich přechodnému uvolnění.Tyto metody jsou vyhrazené pro silné a rezistentní křeče.

Vaginismus je ve většině případů vyléčitelný.Nejde jen o potlačování příznaků, ale o trvalé přeprogramování reflexní reakce mozku a svalů.Trvání léčby je individuální a trvá od několika týdnů až po několik měsíců (3 až 6 měsíců) intenzivní práce.Cílem je úplné vyléčení, tedy bezbolestný a uspokojivý pohlavní styk bez strachu.Toho lze dosáhnout ve vysokém procentu případů, pokud je léčba vedena odborně a žena je motivovaná.

Ano, ale riziko recidivy je nízké, pokud je léčba komplexní a žena se naučila zvládat své úzkosti a uvolňovat pánevní dno.Recidiva může nastat, pokud nastane nové negativní trauma (např. bolestivý porod bez dostatečného zotavení), objeví se dlouhodobý, vysoký psychický stres nebo partnerské napětí, nebo žena přestane trénovat uvolňovací techniky.

Vaginismus může být pro vztah velkou zátěží, pokud není řešen.Partneři mohou pociťovat frustraci, selhání a nepochopení.Intimita se stává zdrojem stresu a bolesti namísto radosti.Pár se může začít vyhýbat jakékoli blízkosti ze strachu z neúspěchu, což vede k emočnímu odcizení.Úspěšná léčba vaginismu má často zásadní pozitivní vliv na celý vztah, protože obnovuje důvěru, intimitu a komunikaci.Partner sehrává v léčbě klíčovou roli a jeho přístup může pomoci nebo naopak léčbu komplikovat.

• Pochopení: neberte to osobně jako odmítání.Jde o nedobrovolný svalový křeč, ne o její emocionální rozhodnutí.

• Empatie a trpělivost: tlak na výkon nebo dokonce hněv jen zhoršují partnerčinu úzkost.Odstraňte jakákoli očekávání spojená s penetrací.

• Rozšíření intimity: soustřeďte se na mazlení, objetí a jiné formy intimity, které nevstupují do pochvy.Láska a blízkost by neměly být vázané na penetraci.

• Zapojení se do léčby: podpora při cvičení s dilatačními pomůckami a společné konzultace mohou výrazně urychlit léčbu.

1. „Stačí se uvolnit/chcíť a ono to půjde.“Vaginismus je nedobrovolný křeč.Žena chce mít pohlavní styk, pociťuje sexuální touhu a vzrušení, ale pohlavní styk nemůže mít.Vůle nestačí, je potřebný trénink svalů.
2. „Je to jen v hlavě, musíte jít k psychiatrovi.“Ačkoli problém začíná v psychice, manifestuje se jako fyzická dysfunkce.Je nutná psychosomatická léčba (gynekolog, fyzioterapeut, psycholog).
3. „Po porodu se to určitě zlepší.“Porod nepředstavuje léčbu.Pokud je porod komplikovaný nebo traumatizující, může dokonce zhoršit sekundární vaginismus.

Rozdíly jsou hlavně v dostupnosti multidisciplinární péče.Trendem je integrovaná péče – gynekolog, sexuolog/terapeut a fyzioterapeut (specialista na pánevní dno).Také na Slovensku je dostupná kvalitní léčba, ale často je na ženě, aby si sama vyhledala všechny tři specialisty (gynekologa, psychoterapeuta a fyzioterapeuta) a koordinovala jejich práci.

Nejste v tom sama a není to vaše vina.Vaše tělo vás chrání, ale naučilo se to dělat příliš silně.Je to obranná reakce, kterou je možné změnit.Váš intimní život a vaše sexuální zdraví jsou stejně důležité jako jakýkoli jiný zdravotní problém.Otevřeně mluvte se svým gynekologem.Vyhledejte specialistu, který má s léčbou vaginismu zkušenosti a přistupuje k vám s empatií a respektem.Vaginismus je vyléčitelný, pokud se rozhodnete ho řešit.

Byl to úsměvný příběh, kdy mě vyhledali známí, protože dlouho odkládali první pohlavní styk, a když se už odhodlali, tak to nešlo, a právě takovéto spontánní stažení poševního vchodu navzdory touze a vzrušení bránilo pohlavnímu styku.Společně jsme si rozebrali možnosti, jak postupovat, nebát se, komunikovat a postupně zkoušet, používat dilatátor. Později se jejich sexuální život upravil a už mají tři děti.