Všechny
Recepty
Zdraví
Všeobecné
Stravování
Fitshaker podcasty
Cvičení
Proměny
Hubnutí
Seberozvoj a motivace
Pro fit maminky
LÉTO
Těhotenství
Fit pobyty a dovolené
Myslíme ekologicky!

Zničehonic jsem se ráno nemohla pohnout – co se děje, když nás „sekne“?

bolesti zad

Minulý týden za mnou přišla Katka, 35letá žena, která si ráno chtěla jen otřít podlahu pod stolem. „Sklonila jsem se a v tom – seklo mě. Taková bolest v bedrech, že jsem se nemohla narovnat.“ Tato věta je pro mě jako fyzioterapeutku častá, protože podobné příběhy slýchám i od lidí, které „sekne“ v krku – stačí jen otočit hlavu do zpětného zrcátka nebo se probudit „špatně vyspaný“ a najednou s ní nejde vůbec otočit.

Na první pohled to vypadá, že se to stalo náhle, bez varování. Ale když si s lidmi povídám víc do hloubky, objevují se souvislosti – dlouhé hodiny sezení u počítače, stresové období, zanedbaný pohyb, starší problémy se zády. Tělo si stěžovalo už dřív, jen potichu – občasné píchnutí, tahavý pocit, ranní ztuhlost. Ale nikdo to neřeší, dokud to „nebouchne“.

Proč mě ale sekne?

Ve skutečnosti za tímto náhlým „seknutím“ většinou nestojí jeden konkrétní pohyb. Není to o tom, že by vám „vyskočil obratel“ – to je jeden z častých mýtů. Páteř není tak nestabilní, aby se rozpadla při obyčejném ohnutí. Jde spíše o reakci těla na dlouhodobé přetížení, nedostatek pohybu, psychický stres a někdy i sníženou kvalitu spánku či regenerace. Jednoduše – nervový a svalový systém už nestíhá kompenzovat a jako ochranu spustí svalový spasmus. To je to, co vnímáme jako náhlou, ostrou bolest a neschopnost pohybu.

Když mluvíme o „seknutí“, často jde o tzv. reflexní ochrannou reakci svalů, kterou řídí náš nervový systém. Představ si to jako ochranný mechanismus – pokud nervový systém vyhodnotí, že určitý pohyb nebo pozice by mohla být potenciálně nebezpečná (např. kvůli přetížení, nedostatečné stabilitě nebo bolesti), vyšle signál ke stažení svalů. Ty se v tu chvíli stáhnou reflexně a extrémně silně – jako by se páteř chtěla „zamknout“, aby se dál nepoškozovala. Výsledkem je bolest, ztuhlost a omezení pohybu.

Nejčastěji jde o paravertebrální svaly, které probíhají podél páteře. Spolu s nimi se může zapojit například i multifidus či quadratus lumborum (vše svaly zad), pokud mluvíme o bederní části. V krční páteři zase často vidíme spasmus v oblasti levator scapulae, trapézu či skalén (viz foto).

Velmi důležitou roli hraje i autonomní nervový systém. Pokud jsme dlouhodobě ve stresu (tedy v aktivovaném sympatiku), tělo se připravuje na „boj nebo útěk“ – zvyšuje se napětí svalů, dýchání je mělké, trávení jde stranou. V tomto režimu není tělo připravené na volný, uvolněný pohyb. A v kombinaci s fyzickým nebo jednostranným přetížením je to směs, která může vyústit do akutního stavu.

A ještě jedna věc, která často překvapí: ne každý „zablokovaný“ hřbet má stejnou příčinu. Někdy je dominantní mechanická složka (funkční blokáda, přetížení, akutní spasmus), jindy hraje větší roli neurofyziologické nastavení – tedy jak citlivě reaguje náš mozek a mícha na podněty. Proto někdy pomůže jeden cvik, jindy změna dýchání a u někoho jiného relaxace či snížení psychického stresu – například v práci.

Z odborného hlediska mluvíme o akutní lumbalgii nebo cervikalgii – v praxi to znamená, že jde o náhle vzniklou bolest v bederní nebo krční páteři, často spojenou s omezením pohybu a reflexním stažením svalů. Naštěstí, ve drtivé většině případů není přítomné poškození struktur jako jsou ploténky, nervy či obratle. To by už doprovázely jiné varovné příznaky – například ztráta citlivosti, slabost v končetinách, problémy s močením – a to jsou situace, které patří okamžitě k lékaři.

Co tedy dělat, když vás sekne?

Základ je zachovat klid.

Prvních 24–48 hodin může bolest kulminovat, proto doporučuji šetřící režim, ale ne úplné ležení. Krátký odpočinek je fajn, ale dlouhodobé nehybné polohy bolestivý stav často zhoršují. Pokud je potřeba léku na snížení bolesti, je vhodný i ten. Avšak pozor, abyste pomocí analgetik bolest netlumili příliš dlouho bez toho, abyste řešili příčinu.

Důležité je vnímat, co vám dělá dobře – někomu uvolněný pohyb v malém rozsahu, jinému krátké procházky, teplo nebo chlad. U tepla bych se ještě zastavila – právě aplikace suchého tepla vám může pomoci snížit bolest a uvolnit svalstvo v akutní fázi. Na aplikaci suchého tepla doporučuji danou oblast jemně přejet fénem, nebo použít termofor.

Pokud jste po „seknutí“, doporučuji po odeznění akutní fáze navštívit fyzioterapeuta. Fyzioterapeut dokáže podle vašich symptomů odhadnout, co se v těle děje – zda jde o blokádu, spasmus, podráždění nervu nebo kombinaci – a podle toho nasadit jemné techniky, které uleví. Někdy pomohou i dechová cvičení, jindy uvolnění mezi lopatkami, nebo aktivace hlubokých stabilizačních svalů.

Z dlouhodobého hlediska však nestačí jen přeléčit akutní stav. Je potřeba zamyslet se nad tím, proč k tomu vůbec došlo. Mnoho lidí se po ústupu bolesti vrátí zpět ke starým návykům a za pár měsíců jsou zpět.

Bolest nikdy nevzniká jen z jednoho „špatného“ pohybu, ale je multifaktoriální...

Jedna z věcí, kterou je důležité pochopit, je, že bolest není vždy přímo úměrná poškození tkáně. Jinými slovy – někdo má výraznou bolest i bez většího nálezu na snímcích, jiný má vyhřezlou ploténku a ani o tom neví. Proč? Protože bolest je komplexní výstup mozku, který závisí na množství vstupů – fyzických i psychických.

Když vás sekne, neznamená to automaticky, že máte něco „rozbitého“. Mozek vyhodnocuje vstupy z pohybového systému, ale i z jiných systémů – jestli jste unavení, ve stresu atd. Pokud to shrneme, bolest vzniká z kombinace:

  • Biologických faktorů – funkce svalů, kloubů, nervů, zánět, úrazy
  • Psychologických faktorů – úzkost, strach z pohybu, stres, deprese
  • Sociálních faktorů – pracovní zátěž, mezilidské napětí

Tomuto se odborně říká biopsychosociální model bolesti. V praxi to můžete lépe pochopit i díky modelu bolesti na obrázku níže, který vysvětluje, co všechno ovlivňuje naši bolest.

Co si z tohoto článku odnést?

Akutní bolest v bederní či krční páteři je často výsledkem ochranného svalového spasmu, ne poškození. Tělo se snaží „zablokovat“ pohyb, který vyhodnotilo jako hrozbu – na základě fyzických i psychických vstupů.

Nejdůležitější je nepanikařit, dopřát si klid a jemně se hýbat v rámci možností. Úplná nehybnost a strach z pohybu obvykle potíže prodlužují. Pokud se bolest opakuje, je na místě hledat příčinu hlouběji. Někdy to opravdu může být znamení, že bychom konečně měli zpomalit a věnovat tělu víc pozornosti – například i prostřednictvím pohybu.

Bolí tě záda nebo cítíš, že máš špatné držení těla?

Přidej se k 21-dennímu programu na Fitshakeru a zlepši své držení těla krok za krokem – záda ti poděkují!

Fitshaker výzva
Fotka autora
Jessica Zatlkajová
Fyzioterapeutka

Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).

Kategorie

Líbí se ti náš článek? Sdílej ho na sociálních sítích.