Blog

Bolesti v bederní části páteře jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Během našeho života se s bolestí páteře setká 80–85 % lidí. Některé bolesti dokážou odeznít do 6 týdnů, jiným to však trvá déle. Proto si v dnešním blogu přiblížíme tuto problematiku o něco blíže, a to zejména v kontextu bolesti bederní části páteře po těhotenství. Než se k tomu dostaneme, řekneme si pár důležitých informací o páteři jako takové.

Páteř je složitá a zároveň velmi odolná struktura. Skládá se z 33–34 obratlů, meziobratlových plotének, vazů, kloubů a svalů. Jejím hlavním úkolem je:

• udržet tělo vzpřímené
• umožnit pohyb různými směry
• chránit míchu

Důležité je však vědět, že páteř sama o sobě není slabá. Bolest neznamená automaticky poškození, a už vůbec ne trvalé. Bolest páteře je vždy multifaktoriální a ovlivňuje ji mnoho věcí.

Tělo ženy projde během těhotenství a po porodu obrovskými změnami – fyzickými, hormonálními i psychickými. Bolest páteře po porodu je velmi častá a může mít různé příčiny. Není to jen důsledek nošení miminka či špatné polohy při kojení. Během těhotenství se v našem těle odehrává malý zázrak – nejen díky rostoucímu miminku, ale i kvůli hormonům, které připravují tělo na porod. Hormony jako relaxin, estrogen či progesteron způsobují, že vazy a klouby jsou poddajnější. To je nutné k tomu, aby se pánev dokázala „otevřít“, ale zároveň to znamená i snížení stability v celém pohybovém aparátu. Kromě toho se mění těžiště těla, břišní svaly jsou natažené, může se objevit diastáza (rozestup přímých břišních svalů) a pánevní dno je po porodu oslabené.

Pokud se blíže podíváme na samotný porod, je důležité zmínit císařský řez. Při císařském řezu dochází k proříznutí 7 vrstev, které se následně sešívají. V kontextu bolesti páteře je proto vždy důležité zkontrolovat jizvu a pohyblivost okolních tkání, protože v důsledku stažené jizvy a snížené pohyblivosti okolních tkání mohou vznikat kompenzační mechanismy, které mohou přispívat k bolestem páteře. Vždy je však samozřejmě důležitá podrobná diagnostika u fyzioterapeuta.

Jelikož jsme ženy a máme vyšší hladiny estrogenu oproti mužům, je důležité zmínit slovo hypermobilita. Slovo hypermobilita můžeme charakterizovat jako větší kloubní pohyblivost, která je důsledkem zvýšené laxity vazů. Jednoduše = jsme ohebnější, než bychom někdy chtěly, a pasivní pohyblivost v našich kloubech přesahuje určité normy. Dobrým příkladem jsou loketní klouby – viz obrázek. Hypermobilní tělo totiž potřebuje mnohem více stability – a tu aktivní poskytují svaly, ne klouby. Na to je potřeba po porodu myslet i při výběru cvičení. Většina žen bude více profitovat z cvičení na posílení těla než z neustálého uvolňování něčeho, co už je samo o sobě dost uvolněné.

Bolest páteře obvykle nevzniká ze dne na den. Je to spíše výsledek dlouhodobého přetížení, stresu, nedostatku pohybu, únavy, zvýšeného napětí v těle a mnoha dalších faktorů. Často bychom chtěly ukázat prstem na jednu věc, která za naši bolest může, ale bohužel to tak nefunguje. U bolesti páteře obzvlášť. Ve většině případů jde o tzv. nespecifickou bolest páteře, která není vázána na konkrétní poškození. Někdy však může jít o vážnější problém.

Zpozornět je potřeba zejména:

• když bolest intenzivně vystřeluje do dolní končetiny
• sníží se vám citlivost v dolní končetině
• cítíte v dolní končetině slabost (problém postavit se na špičky/paty)máte silné noční bolesti
• máte problém s únikem moči/stolice (potřeba ihned navštívit lékaře)

V těchto případech se může jednat o vážnější poškození v oblasti páteře, které si vyžaduje návštěvu lékaře v kombinaci s návštěvou fyzioterapeuta.

Diastáza, tedy rozestup přímých břišních svalů, je dnes často skloňovaný pojem, zejména v souvislosti s obdobím po porodu. Mnohé ženy, které vyhledají fyzioterapeuta, říkají: „Mám diastázu a zároveň mě bolí bedra. Může to spolu souviset?“ Odpověď není úplně černobílá – pojďme se na to podívat odborně, ale srozumitelně.

Diastáza se nejčastěji objevuje během těhotenství a krátce po porodu. Je to přirozená adaptace těla na rostoucí bříško, ne porucha. U většiny žen se diastáza do 8–12 týdnů po porodu spontánně upraví, ale u některých přetrvává nebo se tělo s jejími důsledky nedokáže dobře vyrovnat. Důležité je zmínit, že diastázu označujeme jako rozestup větší než 2 až 2,5 cm. Ve společnosti však stále panuje mýtus, že pokud má žena diastázu, bude mít automaticky bolesti v dolní části páteře. V dnešní době je to už několika studiemi částečně vyvráceno.

Dovolím si odprezentovat jednu retrospektivní studii z roku 2025 (Wang et al. 2025), která zahrnovala 437 žen, kde se prokázalo:

Bolest páteře po porodu není slabostí ani selháním. Je to jazyk vašeho těla, které prošlo obrovskými změnami, adaptacemi a často i náročnými měsíci bez odpočinku. Diastáza, oslabení břišní stěny či změněné pohybové stereotypy mohou narušit přirozenou stabilitu trupu a páteře – ale to neznamená, že se s tím nedá nic dělat.

Jako fyzioterapeutka vás chci povzbudit: nejste v tom sama. Každé tělo si zaslouží individuální přístup, pochopení a citlivou podporu. S vědomým pohybem, správným dýcháním a postupným posilováním můžete pracovat jak na prevenci, tak i na následném řešení vašich bolestí.

Vaše tělo si nezaslouží tlak na výkon, ale pochopení a péči. A pokud vás doprovází bolest – není to něco, co musíte tiše snášet. Chápat bolest a vědět, jak se k ní postavit a co s ní dělat, je prvním krokem ke změně.

Zbav se bolestí zad a vybuduj si zdravé držení těla

Začni s programem 21-denní cesta za lepším držením těla a ulev svým zádům už dnes. Cvičení jsou šetrná, efektivní a stvořená i pro maminky po porodu.