Bolest zad či kloubů umí pořádně znepříjemnit den. Ještě víc však dokážou uškodit mýty, které nás zbytečně straší nebo vedou k nesprávným řešením. Jako fyzioterapeutka se s nimi setkávám denně. Pojďme si je rozebrat – pěkně po pořádku a bez strašáků. 🙂
Mýtus 1: „Bolí mě záda – mám vyskočený obratel.“
Ne, obratle „nevyskakují“. Páteř je stabilní konstrukce složená z těl obratlů, vazů, plotének a silných svalů. To, co někdy cítíš jako „zaseknutá“ záda, bývá spíš dočasné omezení pohybu v drobných kloubech (fazetách), svalový spasmus nebo přecitlivění nervového systému.
„Puknutí“ při manipulaci není „nasazení obratle“, ale uvolnění plynů v kloubu (kavitace), které může přinést úlevu, ale nemění polohu kostí.
Kdy zpozornět? Skutečné posuny obratlů se dějí hlavně při závažných úrazech a patří na urgent. Běžná bolest zad téměř nikdy není „vyskočený obratel“.
Co pomáhá: jemný pohyb, dech, uvolnění ztuhlých svalů, postupné posilování, techniky na snížení napětí či návštěva fyzioterapeuta.
Mýtus 2: „Problém je tam, kde cítím bolest.“
Na první pohled to zní logicky – bolí mě koleno, tak určitě problém bude v koleni. Ale naše tělo funguje jako propojený systém, kde jedna část ovlivňuje druhou. Bolest proto často nevzniká tam, kde ji cítíme, ale je výsledkem delšího řetězení drobných nerovnováh.
Jak to funguje?
Představ si tělo jako řetěz, kde každý článek (klouby, svaly, fascie) navazuje na další. Pokud jeden článek nefunguje optimálně, další musí „zaskočit za něj“. To časem vede k přetížení a vzniku bolesti – často úplně jinde, než kde byl původní problém.
Příklady řetězení:
Bolest kolene: může být důsledkem nedostatečné stability v kyčli, slabých hýžďových svalů nebo snížené pohyblivosti kotníku. Koleno je uprostřed řetězu a stává se „obětí“ nevyvážeností okolo.
Co z toho plyne?
- Bolest je signál, ne cílová adresa.
Je to informace, že někde v systému je nerovnováha, ale nemusí to být přesně tam, kde to cítíme.
- Kompenzace jsou běžné.
Tělo je chytré – když jedna část nezvládá, zapojí jinou. Ale pokud kompenzace trvají dlouho, přetížení přeroste do bolesti.
- Řešení je celostní.
Proto ve fyzioterapii vždy sledujeme celý pohybový řetězec – od chodidel až po hlavu. Není výjimečné, že při bolestech ramene se věnujeme i hrudníku, bránici nebo až pánvi.
Mýtus 3: „Když něco bolí, určitě je poškozená tkáň.“
Ne vždy. Bolest ≠ poškození. Nervový systém zohledňuje i spánek, stres, obavy, předchozí zkušenosti či náladu. Po náročném týdnu mohou záda bolet, aniž by byla „rozbitá“. Naopak, některé strukturální změny mohou existovat bez bolesti.
Akutní přetížení si žádá klidnější režim a postupný návrat k pohybu. U dlouhodobých potíží často pomůže zvýšit kapacitu tkání (silou, výdrží, koordinací) a zklidnit systém (spánek, dech, zvládání stresu).
Mýtus 4: „Musím sedět úplně rovně, jinak mě budou bolet záda.“
Tento mýtus je velmi rozšířený – hodně lidí věří, že „správné“ držení těla znamená sedět vzpřímeně jako pravítko. Když se po chvíli narovnají, mají pocit, že dělají něco pro své zdraví. Pravda je ale trochu jiná.
Proč to není pravda?
- Neexistuje jedna „dokonalá poloha“.
Tělo je stvořené pro pohyb, ne pro dlouhodobé setrvávání v jedné pozici. Pokud bychom měli celý den sedět rovně jako voják na stráži, svaly by se rychle unavily a paradoxně by to mohlo vést k ještě větší bolesti.
- Sed rovně neznamená automaticky bezbolestná záda.
I v „učebnicové“ poloze můžeš cítit ztuhlost nebo tlak, pokud se nehýbeš. Naopak, i v trochu „pokrčené“ poloze mohou být záda v pohodě – pokud polohy pravidelně střídáš.
Co je tedy opravdu důležité?
1. Střídání poloh.
Nejlepší poloha je vždy ta další. Ať už sedíš jakkoliv, po 20–30 minutách je dobré nastavení změnit – opřít se, uvolnit nohy, postavit se nebo si dát krátkou pauzu.
2. Kompenzace sedavého stylu.
Není až tak problém, jak sedíš, ale kolik sedíš. Tělo potřebuje pohyb – proto se vyplatí využít každou příležitost k rozhýbání: krátká procházka, jednoduché cviky u stolu nebo strečink po práci.
3. Pohyb během dne. Pravidelné cvičení (ať už silové, jóga, pilates nebo obyčejná chůze) pomáhá tělu lépe zvládat delší sezení bez bolesti.
Praktický tip:
Představ si, že tvé tělo je jako baterie. Každá poloha ji pomalu vybíjí. Pokud ale polohy střídáš a dobíjíš baterii pohybem, zvládneš sedět bez větších problémů.
Mýtus 5: „Na magnetické rezonanci mám vyhřezlou ploténku – to je důvod všeho.“
Mnoho lidí přichází k fyzioterapeutovi s výsledkem z magnetické rezonance (MR) a obavami. Často tam najdou pojmy jako vyhřezlá ploténka, degenerativní změny, protruze, osteofyty… a myslí si, že právě to je hlavní důvod jejich bolesti. Pravda ale není tak jednoduchá.
Proč to není vždy tak?
- Změny na MR jsou běžné i u lidí bez bolesti. Výzkumy ukazují, že už u 30letých lidí se běžně nacházejí „vyhřezlé“ ploténky či degenerativní změny – a vůbec nemusí bolet. S věkem se procento těchto nálezů ještě zvyšuje, ale nejde hned o nemoc, spíš o normální znak stárnutí tkání.
- Bolest nevzniká jen ze strukturálních změn. Bolesti páteře jsou komplexní – může se na nich podílet pohybový stereotyp, svalová nerovnováha, přetížení, stres, spánek, psychika nebo celkový životní styl. MR ukáže pouze anatomii, ne funkci ani reakci těla.
- Ploténka se dokáže i sama zahojit. Při menších herniích nebo protruzi často tělo spustí samoopravné mechanismy – „vyhřezlá“ část se může postupně vstřebat nebo přestane dráždit nervové struktury.
Co je důležité vědět?
1. Nález ≠ diagnóza. To, že je něco vidět na MR, neznamená, že to způsobuje tvoje potíže. Často bolí úplně jiné faktory.
2. Je třeba se dívat na klinický obraz, ne jen na papír. Skutečný stav se hodnotí podle toho, jak se člověk hýbe, co zvládá, kde cítí omezení nebo bolest. MR je jen doplněk, ne rozsudek.
Důležitá je individualizovaná rehabilitace. I když máš změny na ploténkách, neznamená to, že musíš přestat cvičit nebo se bát pohybu. Naopak – správně vedený pohyb je často tou nejlepší „léčbou“.
3. Důležitá je individualizovaná rehabilitace. I když máš změny na ploténkách, neznamená to, že musíš přestat cvičit nebo se bát pohybu. Naopak – správně vedený pohyb je často tou nejlepší „léčbou“.
-273597-large.png)
Praktický příklad:
Dva lidé mohou mít stejný nález na MR – jeden má vyhřezlou ploténku a žádnou bolest, druhý ji má také, ale cítí výrazné bolesti beder. Rozdíl je v tom, jak tělo reaguje a jaké další faktory do hry vstupují.
Závěr
Mýty nás svazují, poznání nás uvolňuje. Obratle nevyskakují, bolest není vždy v místě problému a nález na MRI se nerovná osudu. Klíčem je pohyb, variabilita, postupné posilování a individuální vedení. Pokud tě něco trápí, neboj se obrátit na odborníka, který ti poradí. Stejně tak to platí i na internetu – sleduj ověřené profily, od kterých se nemusíš bát čerpat informace.
Restart po létě 2025 startuje 8. září! 🌞
💪 Přidej se k naší výzvě Restart po létě a dopřej si nový začátek po dovolenkové sezóně. Čekají tě efektivní tréninky pro každou úroveň, zdravé a rychlé recepty, které ti pomohou cítit se lehčeji, a podpora komunity žen, které do toho jdou spolu s tebou.
Vrať se do formy, získej energii i motivaci – a to všechno z pohodlí domova.
Na tělo a bolest se dívám komplexně – s respektem k propojení fyzických, funkčních i psychických aspektů. Věřím, že velké procento problémů pohybového aparátu lze efektivně řešit, ale klíčem k úspěchu je důkladná diagnostika. Ve své praxi se zaměřuji především na vertebrogenní a ortopedické obtíže, viscerální terapii, pooperační stavy v oblasti břišní stěny a fyzioterapii pro ženy s diagnózou rakoviny prsu. Mým cílem je poskytovat odbornou a kvalitní péči v prostředí, kde se pacienti cítí bezpečně, vyslyšeni a respektováni. Základem mé práce je přístup vycházející z medicíny založené na důkazech (EBM).