Možná jste si někdy všimli, že vám při zívání „lupne“ v čelisti. Nebo ráno vstáváte s pocitem, jako byste celou noc něco intenzivně žvýkali.
Vdovský hrb není odborná diagnóza a za stejným vzhledem se může skrývat několik různých příčin.
Rozpoznat bolesti hlavy způsobené problémem v krční páteři však nemusí být jednoduché. Bolest krku se totiž může objevit i při migréně, a naopak člověk s cervikogenní bolestí nemusí cítit výraznou bolest přímo v krku.
Dobrou zprávou je, že dětská záda nejsou křehká konstrukce, kterou pokazí každé zhrbení. Mnohem důležitější než neustálé kontrolování „rovných zad“ je dostatek pohybu, vhodné pracovní prostředí a pravidelné střídání poloh.
Nervus vagus patří mezi nejzajímavější nervy v lidském těle. Ovlivňuje náš tep, dýchání, trávení, imunitní systém i to, jak reagujeme na stres.
Tejpování není zázračná metoda, která přes noc odstraní bolest nebo zahojí poškozenou šlachu. To však neznamená, že nemá své místo.
Syndrom radiační fibrózy vzniká jako následek ozařování. Radioterapie je velmi důležitou součástí léčby mnoha onkologických onemocnění a často zachraňuje život.
Bolí vás holeň při běhu? Může jít o MTSS, známé také jako shin splints – jedno z nejčastějších běžeckých zranění. Zjistěte, proč vzniká, jak ho rozpoznat a co pomáhá při návratu k běhu bez bolesti.
Chcete behat bez bolesti a zraneni? Zjistete, jak spravne nastavit trenink, regeneraci a silovy trenink, aby vam beh prinasel radost.
Dnes už máme mnoho výzkumů, které ukazují, že správně nastavený pohyb může během chemoterapie výrazně pomoci zmírnit vedlejší účinky léčby a zlepšit kvalitu života. Ne proto, že by pohyb „léčil rakovinu“.
Pokud máš lymfedém po onkologické léčbě, je velmi pravděpodobné, že ses už setkala s různými doporučeními, co dělat – a hlavně co nedělat.
Léčba onkologických onemocnění je náročná nejen psychicky, ale i fyzicky. Tělo prochází velkými změnami.
Syndrom karpálního tunelu patří mezi nejčastější onemocnění periferních nervů. Mnozí ho znají podle typických příznaků – brnění v prstech, noční buzení, slabost ruky či pocit, že „ruka neposlouchá“.
V posledních letech se však v souvislosti s bolestí zad stále častěji zmiňuje i jeden pojem – diastáza přímých břišních svalů. Zejména ženy po porodu se často ptají, zda právě diastáza může být důvodem jejich bolesti zad.
Moderní výzkum a zkušenosti z fyzioterapie ukazují, že diastáza nemusí být automaticky problémem a silový trénink nemusí být pro ženy s diastázou zakázaný.
Diastáza. Slovo, které se nejčastěji spojuje s obdobím po porodu, plochým břichem, strachem a zákazy při cvičení.
Únik moči při zátěži patří mezi tzv. stresovou inkontinenci. Nejde o stres v psychickém smyslu, ale o situace, při kterých prudce stoupne nitrobřišní tlak.
Pánevní dno je součástí ženského těla od prvního dne života, přesto paradoxně patří mezi nejméně poznané oblasti. Vždyť je marné, nejsou vidět tak jako například hýžďové svaly.
